Položme si otázku, co je maturita vlastně zač. Je to mocná panovnice, která již dlouhá léta opanuje trůn královny všech zkoušek, a nyní, s přechodem na nový státní model, její sláva v dobrém a bohužel i ve zlém ještě stoupla. Umí nás vyděsit, rozesmát i rozplakat a koluje o ní nepřeberné množství různých předsudků. Pojďme se nyní podívat na některé z nich.
Život přináší mnohem těžší zkoušky, než je maturita, Zdroj: sxc.hu
1. Maturita jako zkouška dospělosti
Toto vzletné, všeobecně známé spojení sice zní pěkně, ale maturita reálně nemá s opravdovou dospělostí nic moc společného. V tomto směru je mnohem náročnější už jen následné hledání zaměstnání a absolvování pracovních pohovorů, na kterých nás zaskočí otázkami typu Čím pro nás budete užitečný? nebo Proč bychom měli přijmout právě vás? Z toho jde někdy ubohému absolventovi tak hlava kolem, že si v duchu říká Proboha, zeptejte se mě radši, co napsal Čapek!
Žijeme ve světě, kde na mladého člověka čekají mnohem náročnější situace než poslední středoškolské zkoušení (jako například získání řidičského průkazu, založení rodiny atd.), takže myšlenku, že maturita je nějakým výrazným předělem mezi dětstvím a dospělostí, klidně zapuďme.
2. Maturita jako nepřekonatelná překážka
Fráze typu Já to nedám, To mě zničí, Nic neumím prohlašuje už několik měsíců předem spousta maturantů. Kluci si představují ty nejčernější scénáře, dívky propláčou několik nocí. Přitom stres a obavy většiny z nich jsou ve velikém nepoměru k jejich skutečným schopnostem a téměř všichni to nakonec zvládnou bez větších problémů.
Student, zvlášť ten pečlivý, má často dojem, že během svaťáku musí do své hlavy dostat úplně všechny informace, které se během studia dozvěděl. Z toho se pak pochopitelně hroutí, protože zapamatovat si veškerou probranou látku minimálně ze tří předmětů je takřka nemožné, a hlavně zbytečné. Vždyť i ti největší stresoři, když opouštějí učebnu, ve které zasedá maturitní komise, říkají Prostě normální zkoušení, ne?
3. Maturita jako nekonečných patnáct minut
Hodně maturantů se souží představou, že čtvrt hodiny je příliš dlouhá doba a po chvíli nebudou mít co říkat. V tomto ohledu je důležité si uvědomit, že i obyčejná zkoušení před tabulí trvají někdy patnáct minut, ne-li víc, takže průměrný student je na tento časový úsek zvyklý. Navíc čas se prostě nezastaví a ani nenatáhne, takže maturitní zkouška uplyne stejně rychle jako každá jiná čtvrtina hodiny ve vašem životě.
4. Maturita jako nafouknutá bublina
Tak tohle je postoj těch, kteří už to mají dávno za sebou. Z jejich úst působí maturita jako pohodová záležitost, kterou zvládne každý, a to bez potřeby nějaké velké přípravy. Často říkají, že je to jen formalita na konci studia a učitelé všechny podrží. Ale nenechme se zmýlit. Jak se říká, po bitvě je každý generál, takže si můžeme být jisti, že i tito pohodáři kdysi vstávali se staženým žaludkem, a když si losovali číslo z pytlíčku, třásla se jim ruka.
5. Maturita jako porušování zákonů pravděpodobnosti
Kolikrát jsme slyšeli někoho vyprávět, že k maturitě uměl všechny otázky, jen jednu se nenaučil, a zrovna tu si vylosoval? Nejspíš mockrát, protože z podobných svědectví by se mohlo zdát, že ta plastová kolečka s čísly maturitních otázek jsou doslova zakletá. Ale jisté je, že od těchto představ můžeme také klidně upustit. Matematika má jasně dané zákonitosti a ty říkají, že jedním losováním z libovolného množství čísel si každé z nich vytáhneme s úplně stejnou pravděpodobností.
Na závěr lze říci, že základem úspěchu je chladná hlava, vyrovnanost, adekvátní příprava, sebedůvěra a hlavně nezlomná víra v úspěch.
