4 fotky 
V lednu roku 2011 vyšla v nakladatelství BB art kniha s názvem Přehlídka, kterou uspořádal editor a znalec detektivního žánru Otto Penzler. Najdete v ní jednadvacet kapitol, ve kterých autoři detektivek popisují genezi jejich hlavních hrdinů, které pro vás vytvořili.
Spisovatelův koutek, Zdroj: sxc.hu
Otto Penzler má celkem obvyklý koníček, je sběratelem. Ale nebojte se, nejde o nic, co by se jen trochu blížilo Fowlesově románu Sběratel. Autor knihy Přehlídka sesbíral celkem dvacet jedna současných světových autorů a autorek detektivek, ke každému z nich vytvořil krátký medailonek a poprosil spisovatele, aby vysvětlili proces vzniku svých hlavních postav – soukromých detektivů a policistů.
Jak se vyhnout bankrotu?
A jak celý tento nápad vznikl? Samotné podepsané životopisy autorů s výkladem o vzniku hlavních hrdinů jejich detektivek začalo prodávat jedno menší nakladatelství a knihkupectví v New Yorku, mělo jít o sběratelskou edici, která podniku zvedne zisk. Vše se povedlo a jednotlivé brožury měly takový úspěch, že se nakladatelství rozhodlo je svázat do jedné knihy a poskytnou tak čtenářům detektivní komplet.
Nakladatelství se zachránilo v době krize od bankrotu a ještě vymyslelo svoje originální know-how jak si přilákat nové čtenáře a těm současným nabídnout něco nového. Díky tomuto projektu se i k nám do Čech dostává rozmanitá Přehlídka z nakladatelství BB art.
Co autor a kapitola věnovaná jeho postavám, to originál. Při čtení se tak často dostáváme pod pokličku autorské spisovatelské tvorby, což může být stejně tak poučné, jako nudné.
Kontrast autorských stylů
Jedinou detektivku, kterou jsem v životě přečetla celou, bylo Deset malých černoušků od kultovní spisovatelky Agathy Christie. Takže jsem si říkala, že pokud mě kniha o detektivech dokáže jako nečtenáře tohoto žánru přitáhnout, mohu ji s klidným svědomím doporučit. Podařilo se jí to tak na půl.
V knize je pěkně vidět kontrast jednotlivých autorských stylů, protože i když spisovatel píše o tom, jak vznikají jeho knihy, zůstává svůj. A z toho už čtenář, který je jeho tvorbou nedotčen vidí, jestli je mu jeho styl sympatický anebo ne.
Syrový Jack Taylor
Otisky zůstávají všude...
Kapitola věnovaná Kenu Bruenovi, která celou knihu otevírá, patří k těm nejlepším z knihy. Jako jednomu z mála se mu povedlo část kapitoly věnovanou hlavnímu hrdinovi Jacku Taylorovi napsat neskutečně čtivě a přitažlivě. Dokázal čtenářům otevřít své nitro a své životní neštěstí promítl postupně do postavy Jacka Taylora. A to je obdivuhodné.
Každý autor pak pojal kapitolku o svých postavách různě. Někdo spíše mentoruje, jak by se mělo psát, někdo vzpomíná na své spisovatelské počátky. Pár z nich dokonce muselo svou stať rozdělit na několik částí, protože byla příliš dlouhá. Troufnu si říci, že v knize je těchto zdlouhavějších kapitol o něco více než těch čtenářsky přitažlivých.
Samo obnažování spisovatelského postupu také trochu škodí. My čtenáři si většinou chceme myslet, že autor je geniální a obklopený tajemnou aurou. A ty nápady, zápletky a myšlenky, které na něm tolik milujeme, z něj tryskají samovolně.
Život s detektivem
Čtenářsky nejvstřícnější jsou tak ti autoři, kteří sebe ani své hrdiny neberou příliš vážně. Spisovatelé, kteří s nimi vedou dialog o jejich dosavadním životě i jejich přáních a berou je jako rovnocenné partnery. V knize najdete nespočet poznámek o tom, jak jim jejich hlavní postava dělá v životě společnost a ani zmínku o její fiktivnosti.
Kniha samotná je tak různorodá, že ji nejde objektivně zhodnotit pouze pár slovy. Něco vás na ní zaujme a něco prostě ne. To ale většinou platí u všeho. A tak si každý čtenář najde v Přehlídce něco svého, koneckonců od toho je to přehlídka. Autorů na výběr máte jednadvacet. A to není málo.
Ken Bruen: Jack Taylor
„V rozhovorech se mě pořád ptají, kde se ten divný, prošedivělý a mrzoutský soukromý detektiv Taylor vzal.
Je to nejhorší detektiv na světě. Jack Taylor případy neřeší, případy se řeší jemu navzdory.
Je
alkoholik
závislák
neurvalý
nesnesitelný.
A fyzicky na huntě.
A přesto…
Má výsledky… nějak to prostě dokáže. A zoufale touží po lidském kontaktu, i když by to nikdy nepřiznal.
Navázat kontakt.
A daří se mu to… obvykle když to nejméně čeká.“
Název: Přehlídka
Originální název: Lineup
Autor: Otto Penzler
Překladatel: kolektiv autorů
Stran: 376
Vazba: vázaná s přebalem
Nakladatelství: BB art, 2011Hodnocení: **** (70%)
