6 fotek 
Nový masivní kampus po vzoru anglických a amerických univerzit otevřela koncem září v Brně-Bohunicích i Masarykova univerzita. Špičkově vybavené výukové a laboratorní prostory budou v univerzitním kampusu sloužit až pěti tisícům studentů a tisícovce vědeckých pracovníků.
Masarykova univerzita otevřela nový kampus. Zdroj: Masarykova univerzita
Masarykova univerzita (MU) má od nynějška svoji novou materiálně-technickou základnu. Stal se jí univerzitní kampus, který tvoří 24 výukových a výzkumných pavilonů. Jeho součástí je informační centrum s knihovnou a studovnami, dále výukové centrum s posluchárnami a sportovní hala se čtyřmi tělocvičnami. „Úspěšným uskutečněním projektu kampusu se Masarykově univerzitě podařilo splnit nejen bezmála sto let starý cíl zakladatelů univerzity, ale současně jsme vytvořili infrastrukturu, jež snese nejpřísnější mezinárodní měřítka z hlediska vzdělávání a výzkumu a zároveň umožní rozvoj celého města i regionu,“ uvedl rektor MU Petr Fiala.
Kampus slouží lékařské a přírodovědecká fakultě a fakultě sportovních studií
Prostory kampusu využívají především tři fakulty, a to Lékařská, Přírodovědecká a Fakulta sportovních studií. „Do nově otevřeného areálu se přestěhovala většina neklinických pracovišť lékařské fakulty. Z přírodovědecké fakulty využívají areál nejvíce studenti a pedagogové biologie, chemie a biochemie. Od loňského podzimu sídlí v kampusu i fakulta sportovních studií,“ upřesnila mluvčí MU Tereza Fojtová.
Studenti využívali prostory kampusu už před jeho oficiálním otevřením. „Už od roku 2007 jsme zde měli téměř všechna cvičení, a to z anatomie, biofyziky a biologie. S vybavením laboratoří jsem spokojená. Přednášky jsme zatím měli jinde, protože přednáškové sály otevřeli až letos,“ přiblížila studentka lékařské fakulty MU Kamila Brančová. Výhodou kampusu je jeho propojení s Fakultní nemocnicí Bohunice, s níž MU spolupracuje ve výzkumu a na které se odehrává i praktická výuka mediků.
Veškeré prostory a přístupové cesty v areálu jsou bezbariérové. Zrakově postiženým studentům pak pomáhá v orientaci kombinace tří navigačních prvků, a to vodicí linie, zvukové a hmatové navigace. V kampusu je také kavárna a v obchodním centru Campus Square, které bylo postaveno hned vedle kampusu, zřídila MU akademickou restauraci, kde se mohou stravovat jak profesoři, tak studenti. „Líbí se mi právě propojení lávkou s obchodním centrem a zajímavě umístěná kavárna na lávce nad silnicí, ze které je dobrý výhled,“ dodala Kamila Brančová.
Stavba trvala 8 let a stála 5 miliard korun
Kampus MU se stal po svém dokončení největší investicí v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Jeho stavba trvala osm let a byla realizována v pěti etapách. První započala v roce 2002, kdy byly vybudovány laboratoře biomedicínských oborů. Ve druhé, tzv. modré etapě, vznikly prostory pro pavilony přírodovědecké a lékařské fakulty a knihovna. V souběžně běžící červené etapě byly postaveny chodníky, parkovací plochy a inženýrské sítě. V následující žluté etapě vznikl nový areál fakulty sportovních studií včetně sportovní haly. V poslední zelené etapě byly postaveny zbývající pavilony lékařské fakulty a pavilony chemických a biologických oborů přírodovědecké fakulty. Celá stavba byla dokončena v dubnu 2010.
Univerzitní kampus Masarykovy univerzity se bude ještě zvětšovat. Zdroj: Masarykova univerzita, foto: Aleš Ležatka
Vybudování současného kampusu stálo asi 5 miliard korun. Z toho 2,7 miliardy poskytlo ze státního rozpočtu ministerstvo školství. Částku 1,8 miliardy si MU půjčila od státu a bude ji až do roku 2030 splácet. Téměř 300 milionů poskytlo město Brno a 400 milionů z vlastních zdrojů sama MU. „Spolu s návratnou finanční výpomocí od státu (pozn.: jedná se o onu částku 1,8 miliardy) představuje podíl Masarykovy univerzity na financování kampusu 34 % celkových nákladů, což je v českém vysokém školství zcela ojedinělé,“ přiblížil kvestor MU Ladislav Janíček.
V kampusu se postaví ještě další pavilony i koleje
Prostory kampusu nejsou svojí rozlohou stále konečné. MU plánuje v jeho prostorách zbudovat ještě další výzkumné pavilony a také ubytování pro studenty. Místní koleje by v budoucnu měly ubytovat více než tisícovku z nich.
Vlastní pavilon dostane v areálu univerzitního kampusu v roce 2012 Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí. Jeho úkolem bude získávání dat o znečištění životního prostředí. Další čtyři nové pavilony mají být postaveny pro biologický výzkum. Pokud ministerstvo školství projekt schválí, začne jejich výstavba v roce 2011. „Vybudováním biologického centra vznikne jedinečné spojení biologických, lékařských a biotechnologických oborů Masarykovy univerzity na jednom místě,“ upřesnil ředitel projektu Jan Helešic z Přírodovědecké fakulty MU.
Díky dalším připravovaným projektům, financovaným převážně ze strukturálních fondů Evropské unie, by se tak měl brněnský univerzitní kampus stát v budoucnu centrem excelentní vědy, do kterého budou směřovat vědci z celého světa.
Virtuální prohlídku kampusu můžete podniknout zde.
Pokud nestojíte o virtuální prohlídku, můžete si kampus prohlédnout alespoň na následujících fotografiích.
