Menu
TOPZINE.cz
Literatura

Mariana Slanská Klúz: Slovenská autorka dává naději na kvalitní psychologické příběhy

Hana Mazancová

Hana Mazancová

15. 8. 2011

OBR: Mariana Slanská Klúz: Chci tě zpátky, i když tě ztratímV Česku poměrně neznámá spisovatelka Mariana Slanská Klúz se snaží čtenáře opět zaujmout. Název nové knihy Chci tě zpátky, i když tě ztratím této slovenské autorky na jedné straně připomíná hlubokou filosofickou myšlenku, na straně druhé může evokovat typicky banální příběh, kterých je spousta. Správnou odpovědí je první varianta, poněvadž tato kniha představuje v českých a slovenských literárních rybnících zřídka vídaný psychologický rozměr.

OBR: Mariana Slanská Klúz: Chci tě zpátky, i když tě ztratím

Mariana Slanská Klúz se snaží zaujmout další knihou, Zdroj: nakladatelství Eroika

Mariana Slanská Klúz se narodila v malé slovenské vesničce. Patří mezi ročníky, které v dětství zažily ještě komunistickou éru, což tak či onak ovlivnilo nejen autorčin současný život, ale především pozdější spisovatelskou činnost. Poprvé na sebe upozornila trojdílným románem Tóny v trní, kde řeší pohnuté osudy své rodiny za již zmíněného komunismu. Inspirací pro napsání její druhé knihy se staly zkušenosti s těžce nemocnými pacienty s narušenou mozkovou funkcí.

Vyzkoušejte si, jak se cítí afatici

Víte, co je afázie? Pokud si význam slova nedokážete přesně vybavit, nesedejte k internetu a nesnažte se tento termín vygooglit. Byla by to škoda, protože díky knize Chci tě zpátky, i když tě ztratím se na nějaký čas můžete jedním afatikem stát. A vězte, že je to cenná zkušenost.

Kniha líčí příběh mladé ženy, manželky, matky, ale také úspěšné televizní moderátorky, možno říci na vrcholu své kariéry. Vše se změní po vážné autonehodě, což ale čtenář zjistí až později. Lehce otřepaně může působit právě příběh slavné a oblíbené osoby, která přišla o všechno, jenže v tomto případě čtenář autorce odpustí. Ta takto typickou kostru zvolila zcela záměrně. Zde si můžeme všichni snadno představit, co porucha zvaná afázie obnáší, protože je to právě ono typické všechno a nic.

„Ššmmmm, ššmmm…“ naplňuje mě.
„Haaii aaohuaoa?!“
„Šsmmmm, ššmm…“
„Aahuuumaue…?“
Do očí mi vhrklo světlo.
…bylo ho tak strašně moc! Bylo ho plno, jako byl plný kbelík, s nímž nás naháněli o Velikonocích, když jsem stoupala na terasu domečku na dávné babiččino místo. V potupné odevzdanosti jsem čekala ostrý nápor vodního proudu, který měl vyjadřovat… Nevím co. Ve mně zavyl táhlým údivem nad labužnickým mlaskáním kluků, kteří se mi jinak vyhýbali. Údiv se mísil s úžasem, jenž mě ochromil natolik, že jsem se nebránila chvále veškerého svého příbuzenstva. Bylo spokojené, že jsem ho nenechala v hanbě a uctila tradici, vydávajíc se polévání tekoucím ledem u chaloupky, která se choulila za mými zády. Mým zádům nezbývalo než se nastavit zásahu provázenému paprsky sněhového prášení. Zavřela jsem oči: všichni byli pryč … „Šsmmmm, ššm…“

Zhruba v prvních třech desítkách stran se bude čtenář pravděpodobně velmi špatně orientovat. Není to však pouze kvůli nesrozumitelným slovům a zvukům, ostatně takto afatici komunikují a Klúz je popsala věrohodně. Ke škodě přispěl fakt, že autorka vypráví děj především pomocí obrazných pojmenování. Například metafor je na začátku přehršel. Mají sloužit k přiblížení pacientova myšlenkového pochodu, ale nakonec vše působí, jako by autorka nevěděla jak v příběhu dál pokračovat. Děj se na malou chvilku zasekne a stejné myšlenky se opakují pořád dokola.

Keatopole kai? Kitope? Hol!

Avšak zhruba od poloviny knihy už prostě víte, že jste na dalších pár hodin zabaveni. Děj najednou dostává smysl, autorčina slova míří k vytyčenému cíli a vše postupuje kupředu. Celý příběh se dá konečně zasadit do kontextu, především díky menším kapitolkám, které tvoří vzpomínky hlavní hrdinky na studijní léta, první setkání s manželem, první dítě, ale i na bouřlivé neshody s matkou.

Za pochvalu určitě stojí, že se Klúz vyvarovala pro tento případ zcela zbytečné omáčky typu úžasného a bezproblémového života před nehodou a podobně. Zaměřila se jen a pouze na rozbor vnitřního světa mladé ženy, která i při zachování svého intelektu a racionálního myšlení není schopna řádně mluvit, číst ani rozumět.

OBR: Podzimní pláč

Za tvrdou slupkou nesrozumitelných zvuků a skřeků jste to pořád vy, Zdroj: sxc.hu

Styl, jakým M. S. Klúz vylíčila duševní stav hrdinky s afázií, se blíží kvalitnímu psychologickému příběhu. Navíc ve své knize otevírá médii nedotčené a veřejností nepochopené téma. Vyhnula se klasickým, ohraným a úspěch bohužel zaručujícím brakovým tématům. Knihu při letním čtení jistě oceníte, protože takto komornímu příběhu se spisovatelé v našem prostředí spíše vyhýbají.

Název: Chci tě zpátky, i když tě ztratím
Autor: Mariana Slanská Klúz
Počet stran: 248
Vydalo nakladatelství: Eroika, 2011
Doporučená cena: 280 korun

Hodnocení: *** (55%)

 

 

 

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Mariana Slanská Klúz: Slovenská autorka dává naději na kvalitní psychologické příběhy