Marek Vašut: Znovu bych se hercem nestal, raději bych provázel po Asii

Foto: Marek Vašut jako Pažout ve filmu Román pro ženy

Střihl si celou řadu filmových rolí, zahrál si také v hollywoodských trhácích. Na divadelní prkna ho to tolik netáhne, přesto můžeme Marka Vašuta potkat i tam. V pražské Broadwayi nyní opět vystupuje coby Radan ve Vánočním zázraku.

FOTO: Vánoční zázrak
Marek Vašut si na Vánočním zázraku pochvaluje skvělý kolektiv. Zdroj: Divadlo Broadway

Jak se vám vracelo k Vánočnímu zázraku po roční odmlce?
Bylo to příjemné. Máme velmi dobrou partu a panuje tam prostě bezvadná nálada.

Změnilo se nějak pojetí muzikálu?
Ne. Kromě toho, že je tady pár nových lidí, tak je inscenace stejná, protože jsme nechtěli měnit to, co se nám osvědčilo.

Bylo pro vás hraní ve Vánočním zázraku v něčem nové?

Určitě to nebylo nic nového. Jelikož jsem točil velkou roli v italském televizním filmu, tak jsem sice měl asi jen dvě nebo tři zkoušky, ale ta moje role není až tak obtížná.

Jak byste popsal, koho vlastně představujete? Hrála se vám ta role dobře?

Velice dobře. Jsem úspěšný podnikatel, který je možná až moc přísný na hlavního hrdinu. On ale kvůli tomu, že je zamilovaný a řeší osobní problémy, zanedbává firmu. Takže se sice jevím, jako že jsem moc přísný, ale marná sláva – nedělá svou práci.

Ztotožňujete se tedy s tím, jak vaše postava jedná?

Ne, já se neztotožňuji s žádnou rolí. Role je od toho, aby se hrála. Já nejsem herec, který by se vciťoval a převtěloval.

FOTO: Marek Vašut
Foto: F. Castelli, TOPZINE.cz

Marek Vašut (1960) se narodil jako syn tanečního teoretika a baletky. Po dokončení studií na DAMU zamířil do Státního divadla v Brně a následně na několik let vyzkoušel i prkna Národního divadla. S filmem začal v pěti letech, kdy se objevil v Kátě a Krokodýlovi. Zlomem v jeho kariéře se stala hlavní role boxera, kterou ztvárnil ve filmu Pěsti ve tmě (1986). V zahraničí se objevil ve filmech Hannibal – Zrození nebo Blade 2.

Co na své profesi máte nejraději?

Já se považuji spíš za filmového herce, takže nemůžu nevzpomenout na film, který je moje srdeční záležitost, a to jsou Pěsti ve tmě. A pak samozřejmě Román pro ženy, ale mám rád i pár rolí, které tady diváci nikdy neviděli, protože to bylo z cizích filmů.

Proč vás to více táhne před kameru než na jeviště?

Protože jsem začal ve filmu v roce 1965. Káťa a krokodýl, tedy film tehdy ještě černobílý. Můžu vás ubezpečit, že už byl zvukový. Ale tohle je to, co mě baví. Práce na divadle mi občas připadá zbytečná.

Máte nyní nějaký cíl, za kterým byste směřoval?

Jako jestli mám nějaký herecký sen? Ne, to nemám.

Jak se po létech zkušeností změnil váš pohled na herectví?

Ten se mění tím, jak člověk stárne. Ale některé věci se prostě nemění, musíte odevzdávat práci, která se od vás očekává a za kterou jste placená. To je stále stejné.

FOTO: Vánoční zázrak
„Práce na divadle mi občas připadá zbytečná,“ říká Marek Vašut.

Kdybyste se mohl znovu rozhodnout, stal byste se hercem?

Myslím, že ne. Dnes to mají mladí herci mnohem, mnohem těžší, než jsme to měli my. Poněvadž poptávka, ať už z divadel nebo z masmédií, televizí, je v podstatě konstantní. A každý rok přibývá v České republice ze státních a soukromých škol na stranu nabídky průměrně nějakých sto padesát herců. Takže dnes je o mnoho těžší prorazit.

A máte představu, čemu jinému byste se věnoval?

Určitě, já mám rád řeči, učil bych se buď hindu, anebo čínsky a dělal bych sportovního instruktora, nebo průvodce po památkách v Asii.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Jana Kumherová
Autorka je editorkou rubriky Divadlo na magazínu TOPZINE.cz. Vystudovala Žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Mezi její záliby patří psaní, cestování, poznávání cizích kultur a divadlo jak z pozice diváka, tak herce.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*