4 fotky 
Druhé díly jsou ve většině sérií stěžejní. Mohou změnit směr a odradit či naopak přilákat své publikum. Druhé díly nám dávají jasně najevo, o čem vlastně příběh je a jaký má smysl. Kannonina ruka 2 následuje téma prvního dílu – brutální krvák.
Detail na obalu mangy Kannonina ruka 2 Autor: Masakazu Yamaguchi
Děje druhých dílů také většinou začínají tam, kde první končí, a nejinak je tady tomu zde. Mao a Maya se po svém šíleném útěku z výzkumné laboratoře ukrývají v lese, kde je nachází a přístřeší nad hlavou poskytuje jakýsi poustevník. Zdá se trochu poblázněný, ale dokáže aspoň na chvíli udržet Maovy schopnosti na uzdě a držet jej stranou. Současně s tím se vyvíjí hlavní linie knihy. Do hry o Kannoninu ruku vstupují další dvě strany – zpravodajský a výzkumný úřad CIRO a nadnárodní podnik Garama, který se rozhodne porušit kooperaci s vládními výzkumníky z minulého dílu. Dvě výpravy pátrající po Maovi se vydávají do lesů, a je skutečně jen otázka času, kdy se střetnou. A nebudou se potýkat jen spolu, ale také se zmutovanou zvířenou.
Jako zástupci CIRO jsou vysláni žoldáci, kteří sázejí spíše na sílu svých zbraní a schopností. Garama si najímá skupinu velice zvláštních postav, ovládající nadpřirozené síly. V hlavě mi nejvíce utkvěla velice sympatická postava Krále smrti (ačkoliv se projeví jako velice zlá). Připomíná mumii v obleku a můžete ho vidět na obalu tohoto dílu mangy. Okolo střetu těchto dvou skupin se točí celý příběh druhého dílu. Garama se snaží systematicky žoldáky CIRO zlikvidovat, a vzhledem k tomu, jak nevybíravě a krutě to provádí, konečně se začíná rýsovat nějaká kladná strana konfliktu. Zdá se, že otloukánci ze zpravodajské služby jsou ti hodnější. Jejich motivy se plně vyjeví ale až v dalších dílech.
Dvojka také pokračuje ve filosofii série, tedy krev a jiné tělní tekutiny, kusy těla a kruté způsoby zabíjení. Nezdá se už vůbec prvoplánové a spíše ještě lépe dokresluje naturalističnost scén. Je zde vidět znatelný posun k účelnosti působeného násilí, detailnější a originálnější přispívá k vybudování hororové atmosféry. Jde samozřejmě o to, jestli jste schopni jej v dalších možných variacích zkousnout, a zda na vás nepůsobí přespříliš odpudivě. Dovedu si snadno představit, že kdyby někdo někdy omylem nahlédl do toho, co čtu, řekl by si o mě, že jsem úchyl první kategorie. Tak ale působí většina scén vytržená z kontextu. Jedinou námitku bych měl k jedné scéně, která mi připadá nevhodná a možná až moc přehnaná – znásilnění monstrem. To se objevilo v ještě kontroverznější verzi již v minulém díle, a mám obavy, že v nejrůznějších obměnách bude tenhle motiv pokračovat i v následujících dílech. V hentai nic nového, ale tady je to trochu jako pěst na oko.
Kresba se drží pravidel a úrovně prvního dílu. Vzhledem ke zvýšené hustotě akce a soubojů je možná o něco dynamičtější a střídá často různé úhly. Častěji se také stává, že se čtenář ztrácí v obrázcích, ale není problém se po chvilce hledání zorientovat, nebo přejet několik minulých stránek znovu. Překlad je velice dobrý, nebojí se vulgarit a dokáže je dobře použít, ovšem opět se zde vyskytuje několik prazvláštních citoslovcí.
Úroveň Kannoniny ruky stoupá. Brutality mají lepší odůvodnění, účinněji budují atmosféru. Pokud se vám líbil první díl, nemohu nedoporučit dvojku. Pokud vám však přišla jednička jako překročení zdravé úrovně vkusu, a to i v rámci japonských mang, nemohu zaručit, že s dalším dílem změníte názor. Mao se probouzí, a působí hrůzněji než předtím.
Originální název: Arm of Kannon II
Český název: Kannonina ruka 2
Autor: Masakazu Yamaguchi
Překlad: Martin Boček
Počet stran: 196
Vydal: Talpress Manga, Praha 2010
Doporučená cena: 269 KčHodnocení: **** (80 %)
