Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Manga Elegie pro ovečku. Mám chuť na krev a problém se vztahy

Redakce

Redakce

1. 11. 2010

Upíři. Ha, vsadím se, že se vám teď vybavilo Stmívání! Po přečtení Elegie pro ovečku, by to ale mohlo být třeba i Beverly Hills…

Ilustrační foto Foto: Daniel Husek

Série Elegie pro ovečku (v anglickém překladu Lament of the Lamb) má možná až přespříliš poetický název, než jaký by odpovídal obsahu. Zběžný popis příběhu nenahrává zpočátku ničemu konkrétnímu. Kazuna žije v pěstounské péči docela nudným životem středoškoláka. Znenadání jej však postihne zvláštní slabost, když se zahledí na jasně krvavou barvu. Nepřekvapivé odhalení se dostaví poměrně záhy, když Kazuna náhodou potká svoji zapomenutou sestru Chizunu. Tak jako jejich předci, trpí sourozenci zvláštní nemocí, jednoduše zaměnitelnou s vampyrismem. Musí pít krev, jinak podléhají bolestem a těžko zvladatelnému bažení po krvi. No a to je úplně celý příběh.

Než si hrdina přizná čtenáři jasný fakt, že Kazuna je upír (který se mimochodem zmiňuje už na přebalu), uplyne celý první díl. Ve druhém díle řeší se svojí sestrou, jak náhlé záchvaty touhy po krvi překonat. Do toho se přimíchá ještě Kazunova spolužačka Yaegeshi, která ho neúnavně miluje (což je nám také jasné od jejich prvního setkání, ale odhalit se to musí až ke konci knihy). Nakonec se projeví jen jako stíhačka hlavního hrdiny, kterému se víceméně zbytečně staví do cesty, a funguje jako katalyzátor problémů.

Ale pozor, Yaegashi je totiž pro děj nadmíru důležitá. Kdyby Kazunovi bláhově nemotala hlavu, nic moc by se v celých dvou svazcích nestalo. Neustále se tu propírá to samé téma dokola: „Jsem upír a nejde to potlačit.“ K ničemu podstatnému se postavy nikdy nedoberou, a tak jen sedí (popřípadě stojí) smutně na sebe koukají (popřípadě nazlobeně) a mluví a mluví a mluví… Elegie pro ovečku má být podle autorů předně horor, žádné mrazivé situace, tedy až na časté chytání se za hlavu a spílání „Už to nevydržím!“, tu však nenajdete. Jde tedy jen o takové ukecané drama.

Z atracovat tuto mangu jen kvůli tomu, že se v ní nic neděje, by ale nebylo vůči mnohým fér. Nejde vždy jen o epickou stránku knihy, ale i o lyrickou. Vybrané scény mají poměrně dobrou a hutnou atmosféru, a dokonce i naprosto triviální a předvídatelný příběh v některých momentech překvapí. Tedy především tehdy, kdy očekáváme nějaké klišé, ale ono se opět nic nestane. Je to možná taková dvoubřitá zbraň, ale na druhou stranu osvěží. Zajímavý model. Obě dvě knihy se skutečně čtou, i přes svůj nulový vývoj, poměrně svižně a jsou v průběhu čtení výživné, i když si po zdolání poslední stránky řeknete, že se tam nic nestalo.

Pokud vás toto pojetí dokáže zaujmout, jen do toho. Elegie pro ovečku je přednostně čtení pro dívky, ačkoliv třeba i já se začetl a hlavní hrdinové se stali mými oblíbenci. Také není divu, když se na stránkách objevují prakticky neustále, sympaticky se mračí (zvláštní spojení), a působí neustále naštvaně nebo deprimovaně. Deprese z jejich nálad sice mít nebudete, ale přestože pořád vypadají jako by měli každou chvíli nafotit emo kalendář, k smíchu každému také nebudou. Zkrátka působí svými výlevy tak zranitelně, že si je musí citlivější lidé oblíbit.

Jednotlivé obrázky, skládající se nejvíce z pohledů na hrdiny z různých úhlů, vypadají k světu. Občas rozmazaný, občas přísně ostrý styl koresponduje s atmosférou onakých scén. Vděčnost patří kreslíři také za mateřská znamínka pod očima sourozenců, protože ta umožňují rychlou orientaci v tom, kdo je kdo… Ne že by se to nedalo hned poznat, ale je příjemnější kouknout a vidět, hlavně na artworcích, kde se může zaměňovat Kazunova sestra se spolužačkou.

Až na jednu nepochopitelnou chybičku v ději ve druhém dílu, která nemusí být ani postřehnutelná, se nikam nevyvíjející příběh docela povedl – pro toho, kdo lyrické mluvící vyprávění zbožňuje. Pro ostatní to bude nuda a šeď. Třetí díl, který právě vychází u Talpressu, má šanci se někam výrazně posunout, vzhledem k napínavému konci druhého dílu a zajímavému vývoji vztahů mezi bratrem a sestrou. Nechce si o tom někdo promluvit?

Originální název: Lament of the Lamb 1 / Lament of the Lamb 2
Český název: Elegie pro ovečku 1 / Elegie pro ovečku 2
Autor: Kei Toume
Překlad: Martin Boček
Počet stran: 208 / 188
Vydal: Talpress, Praha 2009 / 2010
Doporučená cena: 175 / 175 Kč

Hodnocení: *** (60%)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Manga Elegie pro ovečku. Mám chuť na krev a problém se vztahy