×
TOPZINE.cz

Malířka Frida Kahlo roztančila prkna Moravského divadla v Olomouci

OBR: Frida Kahlo ožila na prknech Moravského divadla!Video! Moravské divadlo v Olomouci v pátek 18. března uvedlo premiéru baletního představení, které se inspiruje životními osudy mexické malířky Fridy Kahlo. Lístky byly vyprodány dlouho dopředu. Kdo zaváhal, o hodně přišel.

OBR: Frida Kahlo ožila na prknech Moravského divadla
Poraněný jelen aneb Jelínek aneb Jsem nebohou zvěří, 1946 Zdroj:youtube.com

Přenést životní příběh malířky Fridy Kahlo do baletní podoby byl jistě odvážný nápad, který se ale tentokrát baletnímu souboru Moravského divadla v Olomouci velmi vyplatil. Režisér a choreograf Robert Balogh si lepší uvedení nemohl přát.

Celé představení je živé a barevné přesně jako Fridiny obrazy. O těch se ale divák návštěvou divadla příliš nedozví. Větší důraz režisér klade především na emoce, dynamiku a expresivnost výrazu. Tomu zcela dostála především představitelka titulní role, vynikající Renáta Mrózková.

Fridou tělem i duší

Renáta Mrózková ostatně Fridu netančila poprvé. „Pro divadelní Floru jsme před časem narychlo nacvičili krátké představení inspirované Fridou. V titulní roli se představila Renáta Mrózková, a když jsem ji viděl tančit, bylo mi jasné, že tahle věc si zaslouží celovečerní zpracování a Fridu bude tančit ona,“ uvedl Balogh. A skutečně, role Fridy je Mrózkové ušita přímo na tělo. Je v ní natolik strhující, že diváka napadá jediná věc, ona Fridu netančí, ona jí skutečně je.

S Mrózkovou drží krok i další hlavní protagonista, Ivo Jambor, jenž představuje Fridina manžela, malíře Diega Riveru. Mezi ústřední dvojicí panuje dokonalé souznění, magnetická přitažlivost a až hmatatelná vášeň. Výtečně jsou také vykresleny Riverovy mimomanželské milostné eskapády, kterými Frida v průběhu jejich bouřlivého manželství trpěla, ale i její oddávání se alkoholu, v němž hledala ve svém životním martyriu útěchu.

Trpící ve své samotě

Ovšem manželovy zálety nebylo to jediné, s čím Frida po celý život bojovala. Od dětství chatrné zdraví, potraty a vážná autobusová nehoda (ta také zahajuje celé představení), která ji dočasně upoutala na lůžko, z ní nakonec udělali právě tu umělkyni, jíž se nakonec stala. Osamělou a plnou bolesti. To vše ale Mrózková svým projevem dokonale přenáší na jeviště a zhmotněný gejzír zoufalství spolu s neuvěřitelnou energií pak dohromady slibují hluboký divácký prožitek.

OBR: Ukázka z díla Fridy Kahlo
Nemocnice Henryho Forda aneb Létající postel, 1934

Velkolepá taneční podívaná, již Frida nabízí, je pak podkreslena emotivní hudbou vynikajícího amerického skladatele Elliota Goldenthala, francouzského akordeonisty Richarda Galliana nebo swingového krále Bennyho Goodmana, ale i mnoha dalších hudebních osobností.

Zdařilé experimentování

Balogh také na scéně zdařile experimentuje s několika tuzemsky velmi nekonvenčními prvky. Málokdy se publiku pravděpodobně poštěstí vidět při návštěvě baletního představení tančit po forbíně hlavní sólistku s berlemi a v sádrovém korzetu. Značnou pozornost také upoutal roj jisker sršící z hlav kostlivců, kteří jsou za celou dobou pouze jednou z mála jevištních rekvizit. Po většinu vystoupení si baletní ansámbl vystačí pouze s jedinou židlí a svým pohybovým umem.

Jak kulisy, tak i práce se světlem je decentní, přesto však působivá a opět s důrazem na živost a barvitost. Kostýmy, jež navrhla Klára Vágnerová, která se jako kostýmní výtvarnice podílela i na několika předchozích Baloghových inscenacích, už tolik decentní nejsou. Zářivě tyrkysové kombinézy, do kterých ošatila soubor tančících kostlivců, by se daly označit za další vydařenou veličinu inscenace, neboť opět perfektně zapadají do rozmanitého koloritu, jenž je charakteristický pro celé vystoupení.

OBR: Ukázka z díla Fridy Kahlo
Vlastní podobizna s portrétem Dr. Farilla aneb Autoportrét s Dr. Juanem Farillem, 1951

Je-li řeč o tanci kostlivců, je nutno zmínit také ústřední dvojici číslo dvě, tedy Smrt a jeho věrnou družku Smrtku. Tentokrát v podání Michala Kováče a Michaely Tsepelevy. Ti byli za svůj neuvěřitelně přesvědčivý výkon odměněni téměř stejně velkým potleskem jako sólisté v hlavních rolích.

Efektivní závěr

Smrt a Bolest ostatně provází celé vystoupení. Jeho závěr je pak stejně impozantní a působivý jako celý průběh inscenace. Jako poslední totiž mohou diváci zhlédnout scénu s umírající malířkou, jejíž lože pomalu začínají olizovat plameny.

Kdo očekával, že bude v divadle podrobněji seznámen s dílem Fridy Kahlo anebo se dočká tradičního baletního představení (už téma ale napovídá, že to nelze), bude pravděpodobně zklamán. Stejně tak může být pro diváka místy nelehké rozluštit význam některých pasáží, nemá-li alespoň povrchní znalost malířčina curricula vitae. Přesto ale Frida určitě dokáže okouzlit i příznivce klasického baletu a obecenstvo, které je životním příběhem a tvorbou mexické malířky naprosto nepolíbeno.


Frida

Moravské divadlo v Olomouci

Libreto, choreografie, režie: Robert Balogh

Scéna: Jan Dušek

Kostýmy: Klára Vágnerová

Frida: Andrea Hrbková/Renáta Mrózková

Rivera: Ivo Jambor/Jan Seitl

Smrt: Mikina Kawamura/Michal Kováč

Smrtka: Elena Iliina/Michaela Tsepeleva

Hodnocení:4****

Druhá premiéra se uskuteční 26. března 2011.




Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..