×
TOPZINE.cz

Malá divadla a velké galerie jsou pro Topzine.cz jasnými favority

Kam chodíte za kulturou? Máte ve vašem městě oblíbené divadlo nebo galerii? Upřednostňujete komorní prostředí nebo rozlehlé sály? Co člověk, to názor. Naši redaktoři holdují kulturnímu vyžití a vy se dozvíte, jaké jsou jejich nejoblíbenější svatostánky ve dvou největších městech České republiky – Praze a Brně.

Divadlo nebo výstava? Zdroj: archiv

1. Naše rubrika se zaměřuje jak na divadlo, tak na výtvarné umění. Který z těchto oborů upřednostňuješ ty?
2. Jaké divadlo/galerii navštěvuješ nejraději a proč?
3. Co jsi naposledy viděl/a a jak se ti to líbilo?
4. Jaký druh představení preferuješ – činohru, muzikál, operu,…?/Jaký druh výtvarného umění máš nejraději – kresbu, malbu, fotografii,…?
5. Je podle tebe povolání divadelního herce prestižní záležitostí?Jak vnímáš výtvarné umělce?

Eva Marková, editorka rubriky Literatura

1. Divadlo a výtvarné umění jsou pro mě přibližně na stejné úrovni, neupřednostňuji ani jedno. Spíš si podle nálady vybírám, čemu dám zrovna v tu chvíli přednost.

2. Mé nejoblíbenější je asi pražské divadlo Na zábradlí, občas zajdu i do Komedie – a mnohdy pak odcházím a říkám si: proč já sem vůbec lezla… Z galerií mám asi nejradši pražské Rudolfinum, ale ráda zajdu i do domu U kamenného zvonu nebo na expozici Galerie hlavního města Prahy do Městské knihovny. A když jsem v Berlíně nebo Vídni, zajdu do jakékoli galerie, která má zrovna otevřeno.

3. Divadlo Na zábradlí: Pan Moliére a kolektiv – Tartuffe Games (režie: Jan Frič) – mohu vřele doporučit!

4. Preferuji jednoznačně činohru, u baletu dlouho nevydržím a operu nechápu. A co se výtvarného umění týče, nejsem vybíravá – ale na výstavy, kde je na obraze černá přímka uprostřed bílého čtverce, nechodím.

5. Bavíme-li se o platu, který čeští umělci (herci, výtvarníci, spisovatelé…) berou, tak se o prestižní povolání rozhodně nejedná…

Eva Marková Foto: Jan Šilar

Lenka Pazourková, redaktorka rubriky Divadlo a umění

1. Upřednostňuji spíše divadlo, protože mi umožňuje vciťovat se do osudů různých hrdinů a prožívat je s nimi, nacházet na věci nový názor a pohled.

2. Nemám jednoho konkrétního favorita – ráda chodím do Mahenova a Janáčkova divadla, protože jsou zárukou kvalitně odehrané klasiky; do Husy na provázku či HaDivadla, protože se nebojí experimentovat a divadelní představení mi vždy nabídne nějaký šok, donutí mě dívat se na věci z jiných úhlů pohledu; oblíbila jsem si ale také menší divadelní soubory, jako například Líšeňské divadlo, především kvůli jejich hravé práci s kulisami a nadšení, se kterým přistupují k divadlu.

3. Naposledy jsem zhlédla představení Veselé paničky windsorské, které se hrálo v rámci 11. ročníku brněnských Shakespearovských slavností na Špilberku. Bylo to opravdu povedené představení, v němž excelovali Bolek Polívka či Petra Hobzová, nádvoří Špilberku se celý večer otřásalo smíchy. Dokonce vyšlo i počasí.

4. Opět nedokážu jednoznačně zvolit jedinou variantu. Hodně záleží na momentální náladě, na divadle, ve kterém se představení odehraje, a na tématu. Nejčastěji chodím na činohru, ale je to hlavně proto, že činoherní představení převažují ve většině divadel. Ráda se ale podívám i na operu, balet, muzikál či loutkové divadlo a další. Jediný divadelní druh, který zásadně odmítám, je opereta – tu opravdu nemusím.

5. Pro mě jsou už od malička divadelní herci něco jako nadpřirozené bytosti – žijí mnoha životy, které prožívají na malém osvětleném prostranství, na které dokáží směstnat celý svět. Takže podle mě nejde ani tak o prestiž jako o životní poslání a lásku k divadlu.

Lenka Pazourková Zdroj: archiv Lenky Pazourkové



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..