×
TOPZINE.cz

Lukáš Hejlík: LiStOVáNí je moje dítě, které si šlechtím

Herec Lukáš HejlíkDo širokého povědomí veřejnosti i médií se dostal díky hlavní roli v televizním seriálu. Lukáš Hejlík je však muž mnoha profesí. Díky stále populárnějšímu projektu LiStOVáNí, jehož je autorem, se stal hercem, režisérem, scénáristou, producentem i manažerem v jedné osobě.

Herec Lukáš Hejlík
Herec a moderátor Lukáš Hejlík Foto: Tino Kratochvíl pro The One

S Lukášem jsme se sešli v kavárně plné dětí, kde právě křtil knížku pro nejmenší. Své role se ujal skutečně zodpovědně. Když začal předčítat úryvek, dětské hlásky téměř utichly. Jakmile ale knížku po patnácti minutách zavřel, děti svůj temperament opět  projevily. Unikli jsme proto hluku o patro níž a povídali si především o LiStOVáNí, ale také o tom, co Lukáše právě baví a co živí, čeho si váží, o malých a velkých výzvách i plánech do budoucna.

Před chvílí jste pokřtil knížku pro děti. Naposledy jsem vás viděla v divadle při projektu LiStOVáNí. V obou případech tedy figuruje literatura. Je to náhoda?
Oboje se váže k LiStOVáNí. V divadle jste viděla LiStOVáNí v regulérní akci, v naší produkci. To ale s sebou samozřejmě váže kontakty a pomoc nebo naopak dluh nakladatelům, kteří s námi spolupracují.

Ale přeci jenom, máte ke knížkám zvláštní vztah?
To už tak bývá. Je pravda, že literatura mě teď skoro živí, přestože nejsem autor
(úsměv).

Z koníčka se stala profese, nebo z profese koníček?
Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlel, protože koníček bylo hrát a k tomu dělat něco svého, zároveň mě baví čtení. Takže spojení dvou koníčků. A ještě sbírání knížek, až grafomanství.

Stále rozšiřujete knihovnu?
Teď už ne, už se mi to nikam nevejde. Mám asi 8000 knížek, takže to není snadné.

Vraťme se k LiStOVáNí, jehož jste autorem. O čem to vlastně mluvíme?
Říkáme tomu cyklus scénických čtení a v jedné větě je nutno říct, že je to větší sranda, než se dá pod pojmem scénické čtení představit. Je to taková hra s knížkou, důkaz, že literatura není mrtvá, že to není nuda a že se s ní dá pohrát. Vesměs je to divadelní představení, ale pořád máme v ruce knížku.
 
LiStOVáNí: Stopařův průvodce galaxií
"LiStOVáNí je hra s knížkou..." Foto: Zdeněk Černín pro LiStOVáNí

Z jaké iniciativy LiStOVáNí  vzniklo?
Z iniciativy mé a mých kolegů před osmi lety v Českých Budějovicích, kdy jsme měli spoustu času a přemíru elánu. Tehdy nám k tomu pomohla ještě jedna knihkupkyně, která nás nasměrovala termínem a prostorem, což je vždy nejlepší inspirace, jak říká Mozart. Tak jsme začali objevovat žánr, který tehdy neexistoval, a zjistili jsme a zjišťujeme to i teď po šedesáti knížkách, že je stále co objevovat.

Co bylo prvním titulem, který jste zinscenovali?
Úplně první byla koláž z díla Emila Hakla, převážně z knížky Intimní schránka Sabriny Black, kterou nyní Emil Hakl po osmi letech znovu vydal. My jsme ji teď dělali také jako šedesátou knížku LiStOVáNí, takže jsme se obloukem vrátili k počátku.
Kde s LiStOVáNím hrajete?
Dneska už můžu říct, že se LiStOVáNí odehrává po celé republice. Ročně odehrajeme 220 představení v padesáti městech.

O jaké prostory a scény se jedná?
Začínali jsme v kavárnách a malých zakouřených prostorách. S přibývajícím počtem příznivců a diváků jsme se postupně dostávali do divadel. V Brně jsme v HaDivadle, v Praze v divadle Minor, v divadle Sud v Českých Budějovicích, v divadelním Štúdiu 12 v Bratislavě. V Havlíčkově Brodu jsme stále v půdním prostoru kavárny U Notáře. V poslední době se také objevujeme na Nové scéně Národního divadla.

U vašeho profilu na ČSFD  se v souvislosti k  LiStOVáNí váže přívlastek kultovní. Čím si to LiStOVáNí vysloužilo?
Já dělám překvapeného, ale sám se snažím LiStOVáNí takto propagovat, rád ještě používám slovo legendární (smích). Ale když budu vycházet z přímých řečí nakladatelů a dalších osobností, tak ti tvrdí, že jsme fenoménem žánru scénického čtení. Navíc je nám přes třicet, děláme to od dvaadvaceti, už to mi připadá kultovní (úsměv). A pro mě osobně je LiStOVáNí takové moje dítě, které si šlechtím a kterého si vážím. Ať zažívám v životě cokoliv, po profesní stránce i životní, tak tohle chci udržet.

LiStOVáNí: Ekonomie dobra a zla
"Výběrem knihy Ekonomie dobra a zla jsme si zcela zištně pomohli." Zdroj: Janusz Konieczny pro LiStOVáNí
S LiStOVáNím Ekonomií dobra a zla Tomáše Sedláčka jste se dostali na Novou scénu Národního divadla. Jak se vám tam hraje?
Nutno říct s pokorou, že tím, že jsme sáhli po této knížce, tak jsme si zcela zištně pomohli, protože zájem o Tomáše Sedláčka je obrovský. Štěstí je, že Tomášovi se to s námi líbí, že je v dobrém slova smyslu extrovert, kterého baví se s námi předvádět a potom vést své vášnivé diskuze. Ekonomie dobra a zla nás vymetla asi do třiceti měst, kde jsme předtím nehráli. K tomu ještě připravujeme anglickou verzi, se kterou se máme dostat možná i víc než do Evropy.

Jaká je spolupráce herce a ekonoma?
Jak už jsem naznačoval, hrozně dobrá. My jsme se s Tomášem skamarádili. Přestože je hodně zaměstnaný, tak si na nás dělá spoustu času, který mu už i já manažeruji
(smích). Co se týče hraní, tak má Tomáš velký dar vymýšlet nové věci. Krásná je jeho věta: „Vždycky jsem si přál být hercem, což se mi splnilo napůl, protože jsem ekonomem.“ Ta druhá polovina se mu teď daří s námi.

[vimeo]http://vimeo.com/19720222[/vimeo]

Jak je to v LiStOVáNí s improvizací? Četla jsem, že když jde divák dvakrát na stejné představení, tak dvakrát stejné představení neuvidí.
To nás těší, že to říkají, ale z 95% je to připravené. I když příběh té role vás pokaždé zavede někam jinam. U LiStOVáNí zaprvé nějak reaguje publikum, zadruhé je to poměrně povolný žánr, kde si toho můžeme víc dovolit a publikum mnohem víc dovolí nám. Divákům nevadí přeřeky, chyby. Naopak je to baví. Celé představení je takové víc na dotek.

Není právě proto lepší hrát na menších scénách?
To asi ano. Ale nás samozřejmě těší, že jsme se dostali na Novou scénu, kde nebývá pravidlem, že je vyprodáno. Při premiéře, kde se nikdo moc nesmál, nereagoval, jsme slyšeli i to, že nás zabil ten velký prostor. Já si ale říkám, že to nás spíš zabili VIP hosté, kteří tam byli pozvaní. Při dalších reprízách už to fungovalo.

Podařilo se k LiStOVáNí přizvat další autory, kteří s vámi účinkovali přímo na jevišti?
My se o to snažíme. Hrál s námi Robert Fulghum, dále pak Jirka Hájíček, Petra Dvořáková, chtěli jsme Emila Hakla. Jezdila s námi jedna z nejprodávanějších britských autorek, Sarah Watersová, když jsme dělali její lesbický román Špičkou jazyka. Je to velmi vděčné, diváci se rádi dívají na autora při společné akci s námi. A nás to taky baví.

Jste něčím omezeni při výběru titulů pro LiStOVáNí?
Šlo by vesměs udělat všechno, ale když máme za sebou 60 knih, tak se potřebujeme především neopakovat, nemůžeme si dovolit přijít s něčím horším.

Máte nějakou knižní výzvu do budoucna?
Někdo říkal, že jsme nedělali průvodce, načež jsme zjistili, že jsme udělali Stopařova průvodce po galaxii. Potom kuchařku, ale tu už plánujeme. Taky jsme nedělali životopis, ale přišel za námi nakladatel, že budou vydávat životopis Pavla Nedvěda. A rozhodně výzva je propojit to s knihou Rebel Tomáše Řepky, ale zase nechceme od Tomáše Řepky dostat přes hubu (smích).

Lukáš Hejlík v LiStOVáNí Špičkou jazyka
"Příběh role mě pokaždé zavede jinam." Foto: Foto: Jakub Holas pro LiStOVáNí

Čtení knížek patří k typickým aktivitám rodičů a dětí. V repertoáru LiStOVáNí však převládají dospělácké tituly.  Jaké je dospělé publikum ve srovnání s dětským?
Dospělí jsou už také poměrně dětští. Někteří na nás chodí jako na seriál. To znamená, že se na nás vrací a čekají, s čím tentokrát přijdeme.

Herec a moderátor, to jsou povolání, která jsou k vám přiřazována. Souhlasíte, nebo byste něco přidal, charakterizoval se jinak?
Že budu moderátor, jsem si nikdy nemyslel, teď jsem poměrně rád, protože mě to docela dobře živí a musím říct, že i baví, což jsem taky nečekal. (zamyslí se) Chovatel ovcí, ale s tím jsem tak trochu přestal. Neříkám, že mým snem není režie, ale to si opět trochu plním při LiStOVáNí.

Jako herec se pohybujete především v divadle. Na kterých scénách vás můžeme tuto sezónu vidět mimo LiStOVáNí?
Už je to poměrně slabé. Nic nového divadelního mě nečeká, protože teď hlavně natáčím nebo se věnuji LiStOVáNí. Byl jsem v Městském divadle Brno, kde pomalu spíš dohrávám všechna představení, protože v novém jsem dlouho nezkoušel. Ve Slezském divadle v Opavě budeme pokračovat v Poprasku na laguně, novou věc tam taky nepřipravuji, ale pokud by přišla nabídka, byl bych rád.

Co chystáte do budoucna, ať už do toho nejbližšího či vzdálenějšího, a na co těšíte?
Natočil jsem fantastický seriál, který se jmenuje Terapie a bude se vysílat od letošního podzimu na HBO.  Jsem moc rád, že jsem na tomhle mohl dělal. Dostal jsem se ke spolupráci s režiséry Petrem Zelenkou a Markem Najbrtem. Doufám, že mi to pomůže k dalším projektům, protože bych se rád dostal do filmu.

Lukáš Hejlík (31)

  • Herec, moderátor a autor kultovního projektu LiStOVáNí.
  • Narodil se v Mostě, vystudoval Obchodní akademii v Lounech a poté Vyšší odbornou školu hereckou v Praze, kde absolvoval v roce 2002.
  • Své první angažmá získal v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, později přesídlil do brněnského Městského divadla, kde účinkuje dodnes. Zároveň hostuje v opavském Slezském divadle. S cyklem scénických čtení nazvaným LiStOVáNí se mimo jiné dostal na jeviště Nové scény Národního divadla.
  • Zahrál si již více než 20 divadelních postav, včetně Isidora v Goldoniho Poprasku na laguně, Bricka v inscenaci Kočka na rozpálené plechové střeše či Propertia ve hře Cikáni jdou do nebe.
  • V celovečerním filmu debutoval v roce 2007 jako Martin ve snímku Crash Road. Televizní popularitu získal díky hlavní mužské roli v seriálu Ošklivka Katka. Na podzim ho uvidíme po boku Karla Rodena či Anny Geislerové v seriálu Terapie.
Lukáš Hejlík: LiStOVáNí je moje dítě, které si šlechtím
3 (60%) 2 hlas[ů]


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.