Lucka Vondráčková byla hybatelkou mé kariéry, říká skladatel David Freedom

Foto: David Freedom, duo Infinity!Rozhovor!Mistr elektronických tónů, David Freedom, za sebe obvykle místo slov nechá hovořit vlastní melodie. Topzine.cz exkluzivně vyzpovídal českého hudebního skladatele a producenta. A tak jsme zjistili třeba to, že s velkou hudbou přichází i velká zodpovědnost.

Foto: David Freedom, duo Infinity
Hudení skladatel David Svoboda alias David Freedom, Zdroj: Oficiální stránky hudebníka

Davide, já o vás vím, že jste původní profesí stavař…

Ježiš, kde jste to našla…?

Tajné zdroje. Povězte mi, jak se jeden takový český stavař dostane až k hudebnímu pultu?

Úplně jednoduše. Když ho to moc nebaví, tak si najde jako koníčka něco, co ho baví víc. Začne stavět něco jiného. Třeba písničky.

Čtěte také: Rozhovor s producentem Martinem Ledvinou

Kdy přesně nastala ta doba, že se z Davida Svobody stavaře stal David Freedom skladatel?

Myslím si, že to je otázka nějakých osmi let, plus mínus. Po škole jsem chvíli pracoval, ale měl jsem tolik hudební práce, tedy i té placené, že jsem se rozhodl té klasické nechat a živit se hudbou. Člověk potom přemýšlí nad nějakým tím hudebním pseudonymem. Říkali mi Freedom, tak jsem si to nechal.

Tedy Freedomem už od školy…?

Nějak tak. I když ona to vlastně ani moc přezdívka není. Říkal jsem si, že je to takové mezinárodní. Hlavně mě to trochu odlišilo od Karla Svobody. Každý se mě ptal, jestli jsme příbuzní.

A jste?

Nejsme. Teda nevím o tom. Možná že ano. Někde v pátém koleni možná budeme. (smích)

Jaká hudba pro vás byla na začátku tou stěžejní?

Vesměs to byla spíš elektronická hudba. Tedy dělaná elektronickou cestou. Většinou hudba k reklamám. Bavily mě počítače, trochu jsem programoval, a tak jsem se vlastně ke skládání hudby dostal.

Elektronika Vám tenkrát učarovala natolik, že v ní pokračujete i nadále?

Víceméně ano. Ono se to nezdá, ale elektronickou hudbu je hrozně těžké udělat. Vytvořit dvě alba klasických písniček je pro mě jednoduchá věc. Ale dance je dnes na takové technické úrovni, že udělat něco, aby to mělo úroveň a nebylo to blbý, jak to občas bývá, to je hodně těžké. Dělám třeba dva týdny písničku, o které si pak každý řekne: Hele, tys to musel mít naklikané za deset vteřin. Na to vždycky říkám: Tak si to zkuste.

Řekl jste, že skládáte i klasické písničky. Zajímalo by mě, jaký vztah máte třeba k takovému popu nebo rocku? Tedy myslím nejen ten profesionální…

FOTO: David Freedom
David Freedom, Zdroj: Oficiální stránky hudebníka

Já rockovou hudbu raději skládám, než si ji poslechnu. (smích) Právě proto, že ji tak často neslyším, je pro mě zajímavé ji dělat. Nejsem ještě tak, jak bych to řekl… vyšumělý. (smích) Nejsem tedy rocker pojetím, ale teď dělám třeba rockové písničky pro Jakuba Smolíka. Jinak normálně hraju na kytaru i piano, ale nakonec to ve finále udělám tak, že zmáčknu jeden čudlík a písnička se celá přehraje.

Kromě spolupráce s Jakubem Smolíkem čemu se v současné době věnujete?

Pořád funguje skupina Infinity, což je vlastně taková stěžejní skupina. Tedy spíš duo, kde se růžně střídají zpěvačky. Teď také rozjíždíme takovou instrumentální záležitost, něco jako Jean Michel Jarre. Na tom mě nejvíc baví, že tam nebude žádná zpěvačka. (smích)

Když nejste na ty zpěvačky, co taková spolupráce se zpěvákem, tedy vyloženě chlapská práce?

Možná bych vzal nějakého chlapa, ale dělat duo, kde budeme dva chlapi, to se mi moc nechce. To by asi nevypadalo nejlíp. (smích)

Nicméně právě s duem Infinity jste vítězoslavně dobyli žebříčky radia Kiss. Jaká byla cesta k tomuhle úspěchu?

To je zásluha naší manažerky Lucie, která je s písničkami oslovila. Vyšlo to a teď skoro na všech Kissech hraje moje písnička Reason.

Zajímalo by mě, jak konkrétně vybíráte hitparádové singly?

Pro mě mají všechny písničky ten hitový potenciál. (smích) Když nějakou písničku dělám, mám pohled trošku zkreslený. Proto je nevybírám sám. Je těžké posuzovat písničku, když ji posloucháte třeba týden. V tu chvíli máte úplně jiný pocit než ten, kdo ji slyší poprvé.

Když mluvíme o hitovém potenciálu. Vy jste se mimo jiné podílel na tvorbě písně Vítr od Lucie Vondráčkové. Povíte mi něco o téhle spolupráci?

Lucka byla jedním z aspektů a hybatelů mojí kariéry. Způsobila, že jsem neměl čas chodit do práce. Tenkrát měla rozjetou tuhle písničku. Přišla za mnou, jestli bych jí nepomohl s ní něco udělat, protože tak, jak byla, se nedala moc poslouchat. Já jsem udělal, co mě napadlo, a tak vznikla verze, kterou znáte. Ta potom vylítla nahoru. Tenkrát mě k ní doporučili Maxim Turbulenc.

Maxim Turbulenc jsou poměrně osobitá skupina. Jak jste se dostal zrovna k nim?

Chodil jsem často do jednoho studia jen tak na povídání. Natáčel jsem tam tenkrát ještě amatérskou desku a oni mě doporučili ke Kyklopovi z Maxim Turbulenc, abych mu pomohl s počítačem. Líbilo se mu, co dělám, tedy myslím písničky, a tak to vlastně vzniklo. Úplná náhoda dá se říct. Právě on mě pak doporučil k Lucce Vondráčkové.

Osobně mě ve vašem portfoliu hodně zaujala položka: znělka ke Sleepy Hollow. Tedy přesněji k filmu Ospalá díra od Tima Burtona. Byla to skutečně znělka k samotnému filmu?

Byla. To jsou někdy takové různé náhody. V jednu chvíli jsem měl nutkání posílat různým filmovým producentům a společnostem dema. Tohle bylo místo, kde jsem se zrovna chytil. Ve finále vlastně ani nevím, jestli šla do kin. Ve filmu jako takovém není, nicméně to bylo zajímavé.

Filmovou hudbu jste neopustil ani v Jakubiskově filmu Bathory…

Nemůžu říct, že z téhle spolupráce bych byl nějak nadšený. Tedy ne přímo ze spolupráce s Jakubiskem, ale s  týmem okolo. Ve finále si vzpomněli, že mají smlouvu o tom, že český skladatel do filmu nesmí vůbec nic dělat. Člověk pak dělá spoustu zbytečné práce.

Foto: hudební skladate David Freedom
David Freedom a Zuzana Schubertová, duo Infinity, Zdroj: Oficiální stránky hudebníka

Tak ještě do třetice. Co vaše práce na muzikálu Mona Lisa?

Dělal jsem na něm s Bohoušem Josefem. On vlastně udělal základy a já jsem k nim udělal to, že hudba zní, jako když ji hraje velký orchestr. Což se docela povedlo, protože spousta lidí, kteří ve velkém orchestru hrají, to nepoznala. To mě na tom baví, že vůbec nikdo netuší, že to nehraje orchestr, ale já. (smích)

Prošel jste si filmem, divadlem, spoluprací se zpěváky. Je ještě nějaká další spolupráce, kterou byste si chtěl zkusit?

Já jsem nikdy neměl potřebu s někým spolupracovat. Teď jsem ve fázi, kdy mi chodí docela hodně mailů, kde se lidé sami ptají, jestli bych jim nepomohl. Hodně mi píšou zpěvačky, ale i zpěváci.

A už jste si někdy takového interpreta vzal pod svá křídla?

Třeba teď dělám písničku pro jednu začínající zpěvačku. Myslím si, že je nadějná. Záleží na lidech. Když máte hezkou písničku, jste hezká a dobře zpíváte, tak to ještě neznamená, že budete úspěšná. Většinou se snažím člověka doporučit někam, kde myslím, že by bylo nejlepší, aby se snažil prosadit.

Povedlo se to u někoho?

Tak třeba Olga Lounová. Ta v podstatě taky začínala u mě a teď je docela známá. Je u ní vidět, že ona opravdu chce. Tak by to mělo být. Bohužel znám i hodně zpěvaček, které si myslí, že nejdříve budou mít úspěch a pak teprve začnou studovat zpěv.

A vás samotného zpěv neláká?

Baví mě třeba něco nazpívat, ale jsem spíš technický typ. Nejsem taková osobnost, která by se postavila k mikrofonu a začala zpívat. Nepamatuju si texty. Bojím se jak čert kříže toho, že bych zapomněl text i na Pec nám spadla. To je myslím hlavní důvod, proč ještě nejsem slavný zpěvák. (smích)

Texty zapomínáte, ale také je píšete…

To jsem zapomněl dodat. Já jsem vlastně i textař. I když si myslím, že je hodně skladatelů, kteří se o texty vlastně vůbec nezajímají. Já tedy taky moc ne, ale někdy je dělat musím a mnohdy lépe než někteří textaři. Ti nemají takový cit pro hudbu, aby to do ní přesně sedělo. Udělat český text není jednoduché. V angličtině to jde většinou stokrát rychleji.

Funguje i ten model, že vy dostanete text a musíte k němu složit hudbu?

Takhle to většinou nefunguje. Trefit se s dvaceti nástroji do textu je mnohem obtížnější, než připsat pár vět do rytmu. Zhudebnit text samo o sobě je horší, ale dá se to také. Většinou se to dělá tak, že když někomu dělám písničku, tak se nazpívá tzv. svahilštinou, což je něco mezi angličtinou a nesmyslem.

Být skladatelem musí být asi občas trochu nevděčná úloha. Mě by ale zajímalo, co vám na něm naopak přijde nejlepší?

Že jsem doma a nemusím chodit do práce. (smích) Víte, jak je to výborný, že nemusím nikam ráno v osm hodin jít (smích). Když jste doma a děláte na sebe, tak vás práce baví a uděláte jí víc než někteří lidé, co do práce chodí. Má to tedy jednu malou nevýhodu, už jaksi nezbylo nic, co by mě bavilo. To, co mě bavilo jako koníček, se mi stalo obživou. Vlastně jsem tím pádem ukradl koníčka sám sobě.

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*