Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Lovci pokladů – Exkurz do herní historie

Redakce

Redakce

23. 6. 2010

Někdo ji zná pod názvem Lovci pokladů, jiný pod „námořníky“. V obou případech se však jedná o zábavnou deskovou hru, kterou dnes bohužel seženeme na pultech obchodů jen těžko. Vyrábět se totiž začala již před 23 lety a ve své době stála cca. 21 Kčs. Přesto rozhodně stojí alespoň za krátkou zmínku, při které mohou její pamětníci zavzpomínat.

Balení hry Lovci pokladů, Zdroj: deskove-hry.eu

Hra Lovci pokladů svým provedením nápadně připomíná pexeso. Je tvořena převážně malými čtvercovými kartičkami modré barvy s obrázky na jedné straně. Pochopitelně se kartičky pokládají potištěnou stranou dolů, aby teprve v průběhu hry odkrývaly svá tajemství. Celkem je jich 81. Rozdíl oproti pexesu zde spočívá nejen ve smyslu hry, ale i v nutnosti pravidelně uspořádat kartičky do čtverce nebo obdélníku. Rozhází-li se, jak se říká „hala-bala“, hra je do jisté míry znemožněna; třeba takovému koni se pak mnohem hůř skáče do L.

Rozehraná hra, Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Samotné kartičky však ke hře nestačí. Je pravda, že určují směr a vývoj hry, ale především se musí začít u výběru lodi a jejího kapitána, jehož úkoly pak budou plnit čtyři členové posádky. Prakticky se jedná o výběr barvy lodi a figurek. Lodě znázorňuje jiný druh karty, tentokrát kulatá s jednou malou špičkou ukazující směr skoku do vody. Lodě jsou celkem čtyři a z toho vyplývá, že hru můžou hrát maximálně čtyři hráči. Na každé z karet je vyobrazen jiný kapitán, dva jsou odulí a zarostlí a dva celkem upravení štíhlí elegáni. Za nimi je různě barevné nebe, které symbolizuje barvu hráče a figurek, a to: červenou, modrou, žlutou a zelenou.

Komponenty potřebné ke hře, Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Poslední část potřebnou ke hře tvoří malé kulaté kartičky pokladu. Resp. jakýchsi mincí, na kterých je nominální hodnota ukořistěného pokladu. Ve hře jich lze najít celkem pět druhů. Nejmenší je poklad za 200 zlatých, pro který je třeba vyčlenit 4 mince s hodnotou 50. Následuje poklad za 300, tvořený třemi stovkami, pak poklad za 600 složený ze tří dvoustovek  a nejdražší poklad je za 900, který znázorňují tři mince s hodnotou 300. Nakonec je zde ještě jeden druh šestistovkového pokladu, který bývá velmi oblíben pro svoji jednoduchou přepravu na loď. Tvoří ho totiž jen jediná mince, což je nesporná výhoda.

Druhy pokladů ve hře, Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Víc již ke hře není potřeba. Kostkou se zde nehází, hráči hrají postupně jeden po druhém. Princip hry spočívá v objevování tajů moře (modré kartičky) a především v hledání pokladů. Vyhrává ten hráč, který jich dokáže nanosit na svou loď nejvíce, a je úplně jedno, jestli si je sám najde, anebo jestli je ukradne soupeři. To již záleží na taktice a strategii hráčů. Někdy může být výhodnější ukradnout cizí poklad, protože leží mnohem blíže lodi nebo cesta na ní klade méně překážek. Tou může být třeba karta ostrova, který sice při pátrání působí neškodně, ale s pokladem se na něj nesmí. S pokladem také nelze vstoupit na žádnou z negativních karet, kterých je ve hře poměrně mnoho. Např. vítr, který automaticky odnáší námořníka zpátky na loď, rejnok, který vyhazuje figurku hráče mimo moře podle směru ocasu a chobotnice, když pevně lapí jednoho z námořníků, jiný jej musí přijít osvobodit.

Příklad negativních karet, Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Avšak je zde i mnoho neutrálních nebo vyloženě příjemných karet, které průběh hry různě ulehčují. Např. delfín umožňuje hráči skočit až přes dvě políčka dále na libovolnou stranu, mořské panny dokáží naráz přenést na loď vlastní či cizí nehlídaný poklad, a u Neptuna by to bylo i na delší povídání. Hra končí tehdy, jsou-li otočeny již všechny karty, odnošeny všechny z pokladů, nemá-li jeden z hráčů už žádné vyhlídky na úspěšný konec (např. všichni jeho námořníci jsou sežráni či zajati) nebo zmocnil-li se hráč soupeřovy lodi.

Příklad pozitivních karet, Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Ačkoliv cílem hry je prakticky pouze honba za poklady, což se může zdát jako poměrně jednotvárné a nudné, rozhodně v tomto případě platí rčení „zdání klame“. Hra není nikdy stejná a pokaždé vytváří nezměrné množství variant budoucího vývoje, při kterých se dá prožít spousta legrace nebo i různých emocí. I o zdánlivě jistý poklad se s vámi může škodolibý spoluhráč začít přetahovat tak, že vám nakonec nezbude nic jiného, než kapitulace.

Hra je nejen velmi záživná, ale také snadná a skladná. Její původní obal měl sice velikost cca A4, ale v celém svém složení se snadno vejde i do malé krabičky, tudíž v případě cestování zabere jen minimum místa a člověk si ji pak může užít kdekoliv a s kýmkoliv.

Příklad uskladnění hry, Foto: Horymír Hora, Topzine.cz¨

Toho, co by se dalo této deskové historické hře kritizovat v negativním smyslu, není mnoho. Pochopitelně může někoho bavit více, jiného méně. Někdo by mohl za nevýhodu považovat právě její jednoduchost a snadné pochopení, avšak o to víc se člověk může soustředit na samotnou hru než na studování návodu. Také po grafické stránce působí příjemně a neprovokativně.

Bohužel dnes prakticky neexistují žádné jiné deskové verze a novější vydání, vynechám-li hry na podobném principu, mezi které se řadí např. Zlatohrad. Na druhou stranu byla hra předělána do počítačové podoby a dá se celkem jednoduše a volně najít na internetu. Počítačová grafika a celková úprava však již není příliš atraktivně zpracovaná, a i mě, jakožto fanynku této hry, to bohužel donutilo tuto předělávku po krátké chvíli vypnout.

Název hry: Lovci pokladů
Typ hry: Desková
Výrobce: DISK Říčany
Cena: 21 Kčs
Počet hráčů: 2-4
Hrací doba: střední; 30- 60 minut
Doporučený věk: 6+

Hodnocení: ****

Klady:
Jednoduchost
Skladnost
Dynamičnost
Nenáročné, avšak libé grafické zpracování
Existence i v podobě PC hry

Zápory:
Neaktuálnost – neprodejnost

Ohodnoťte tento článek:
5
Právě čtete

Lovci pokladů – Exkurz do herní historie