Lobo – Nemáte rádi olympiádu? Fajn!

Lobo - perexLobo to jednou dokonce zkusil jako soukromé očko a jeho případ měl přímo explozivní zápletku. Jenže v tom sešitu byla taková drobná poznámka, že kdo nečetl Univerzální gladiátory, ať se jde oběsit. Nakladatelství Crew se patrně zaleklo této ultimátní podmínky, a aby předešlo hromadným sebevraždám, nyní i požadované dílo dalších Lobových masakrózních patálií vydalo.

Ilustrační foto Foto: Daniel Husek
Ilustrační foto Foto: Daniel Husek

Lobo byl už snad všude. V nebi i v pekle, v alternativní realitě, ve vězení, u Santy Clause, má partu fanouškovských tučňáků. Bohužel ale, ač chceme či nechceme, Lobo stále zůstává na tomto světě, tudíž má mnoho lidí sakra důvod se bát a skupinka komiksových nadšenců proč žít. Před hladového čtenáře se tedy dostávají čtyři díly série pěkně pohromadě, vydané s luxusní obálkou lehce děravého Loba s motorkou a párem pistolí na obálce.

(zvuk rozrážených dveří)
(zvuk dopadu levé pěsti na recenzentovu levou tvář)
(zvuk dopadu pravé pěsti na recenzentovu pravou tvář)
(zvuk dopadu recenzentova těla na podlahu)
(několik kopnutí do intimních partií, hlavy, břicha, rukou, nohou, hlavy, zad a hýždí)
(chroptění) (hádejte koho)
(škrtnutí sirky a zapálení doutníku)

Tak hele, nebudu tady čumět na to, jak se nějakej pisálek snaží pospat ten můj dost nemilej vejlet na Zabijádu. Od začátku to nebylo tak úplně špatný, když to srovnám třeba s tím vejletem na Kokořín, ale na druhou stranu, upřímně, zase tak úplně košer to taky nebylo. To říkám na rovinu, a jestli se mnou nesouhlasíte, tak za váma přijedu a vysvětlím vám to ručně, jasný?

Je jasný, že okamžitě překvapí, že mě kresli zase někdo jinej. Tentokrát to je nějakej Kennedy a upřímně řečeno, oproti Soukromýmu vočku a trou trablí s výbuchem mi to nepřijde jako zrovna moc dobrá kresba, ale dá se na ni zvyknout. Nebije to do vočí a po chvíli čtení už to nikomu nepřijde ani nijak moc změněný. Po grafický stránce toho moc co vytknout není. Problémy jsou trochu někde jinde.

lobo-univerzalni-gladiatori

Kdo si teďka pro sebe řek, že to bude děj, tak si může s mým svolením zastřelit někoho z rodiny. Jo, pravda, děj v tomhle komiksu není ani moc dobrý, ani moc zlý. Nedokáže zaujmout. Ano, je tam spousta krve, ano, tu a tam někoho zbuším, rozmlátím anebo řádně vykydlím, ale přesto každý z předchozích komiksů vo mě měl pod slupkou všeho toho fajne násilí i docela solidní příběh, kterej tady prostě chybí jak mozek v hlavně politika. Princip Zabijády je sice fajn, ale problém je v tom, že děj je až příliš jednorázovej, předvídatelnej a vůbec se u toho člověk nepobaví. Jeden má chuť až říct, že to je lineární a nudné.

Ježiš, to sem to řek?!

(zvuk otevírané lahve)
(zvuk lití obsahu lahve do krku bez polykání)
(krknutí podkreslené vibrací okenních tabulek do ztracena)

Lepší, už mu to zase píše. Takže, k tomu ději, za á jsem tam jenom minimálně. Nemám tolik prostoru, abych všem ukázal, jak drsnej jsem kydlič, a když už se náhodou objevím, tak mě utnou, anebo provedou něco, co by mělo působit něco jako napětí, ale kde nic není, ani berňák nebere. Spíš to vypadá, že hlavníma hrdinama je ta dvojka hňupů, co si ani pořádně nedokážou zapamatovat moje méno, ale jejich party jsou spíš křečovitý, jak nohy mojí mámy, a zbytek postav spíš odpudí, než donutí jim fandit s jejich jménem vyrytým na hrudi bojovým nožem.

Nezachrání to ani rádoby rámcová parodie (ježiš zase!!!!) na olympijádu, na kterou se dá narazit prostě všude, a zábavní park sebevražd je sice hezkej, ale na jedné stránce toho moc nepředvede. Když to spojíme s docela dost chabou pointou, vyjde nám z toho prostě jenom další komiks, kterejch si přečtete, řeknete hm a dáte do police. Víc nic, předtím teda doporučuju zabít nebo aspoň zmlátit pár lidí a bude se vám to číst líp, ale jinak to není zrovna moc povedený.

I když počkat, já za to mám honorář! Změna plánu, koukejte mazat do krámu a tenhle díl si koupit, a když ne, najdu si vás, urvu vám hlavu a hodím vám ji do vobličeje, jasný? Jasný se ptám? No, aspoň že tak. Nazdar.

Lobo, Velkej šéf

(kroky pryč z místnosti)
(dlouho nic)
(zvuky recenzentova procitnutí)

Poté, co jsem zjistil, že mi pak Lobo ještě nechal zprávu nadrásanou přes můj celý obličej, která mi slíbila kompletní lobotomii provedenou jícnem, jestli z tohoto textu změním byť jen jediné slovo, rozhodl jsem se neměnit ani slovo, které tu Velký šéf napsal.

Je jedno, jestli chci či nechci, ale musím s panem Lobem osobně souhlasit. Komiks nedosahuje takové úrovně zábavy jako v minulých dílech, ve kterých bylo propojeno násilí s drsným, černým humorem, ale toto spojení v Univerzálních gladiátorech prostě chybí a bez toho to je prostě jen nudnou vyvražďovačkou s občasnými záblesky zábavy. Ne o špatná, ale jen o průměrná záležitost.

Název: Lobo Univerzální gladiátoři
Scénář: Alan Grant, John Wagner
Kresba: Cam Kennedy
Překlad: Šimon Španihiel
Počet stran: 96
Vydalo: CREW, Praha 2010
Doporučená cena: 289 Kč

Hodnocení: *** (50%)

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Lukáš Vaníček
Po světě už pobíhám od roku 1987. Když jsem prolezl školkou a základní školou s relativně dobrými výsledky, nechal jsem se svést na scestí a nastoupil na gymnázium v Novém Bydžově, odkud to byly jen čtyři roční kroky na Univerzitu v Hradci Králové, kde studuji v současné době. Na Topzinu.cz píšu do rubriky Film, kde se věnuji především portrétům herců, režisérů a pak filmovým recenzím. Pro rubriku Hry a fantastika píšu především knižní recenze a články pel mel o čemkoliv z tohoto žánru.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*