×
TOPZINE.cz

Lisabon: město, odkud Evropa poznala svět

Nedaleko nejzápadnějšího místa kontinentální Evropy se nachází Lisabon, hlavní město Portugalska, čítající necelých 600 000 obyvatel. Za dávných časů přístav s příslibem dálek, za druhé světové války rejdiště špionů a v současné době stále více vyhledávané jako destinace eurovíkendů.

FOTO: Pohled na čtvrť Alfama
Pohled na čtvrť Alfama, Foto: Martin Falc, Topzine.cz

Město jako labyrint času

Lisabon má natolik jedinečnou a pohnutou historii, jíž si při procházce městem nelze nevšimnout. Legenda vypráví, že město založil samotný Odyseus (Ulyses) pod názvem Ulyssippo. Nicméně pravda se nachází jinde. Místo se stalo významným přístavem již za dob fénických, později řeckých a následně římských. V dnešním Lisabonu však z tohoto období nenalezneme téměř nic, snad jen archeologické pozůstatky v muzeích.

Město se rozprostírá podél řeky Tejo, přes níž vedou dva mosty, a ústí do Atlantského oceánu. Prvním mostem připomínajícím Golden Gate je Ponte 25 de Abril (původně nazývaný Ponte Salazar) a druhý architektonický skvost představuje jeden z nejdelších mostů na světě, Ponte Vasco da Gama, jímž se vjíždí do Lisabonu přes moderní čtvrť, která byla vybudována při příležitosti konání Expo 1998. Místo, jež by nemělo ujít zrakům milovníků moderní architektury, skýtá mimo jiné i největší oceanárium Evropy.

FOTO: Uvnitř čtvrti Alfama
Uvnitř čtvrti Alfama, Foto: Martin Falc, Topzine.cz

Sídlo králů a časem zapomenutá Alfama

Jedna z nejstarších památek Castelo de São Jorge (Hrad Svatého Jiří) nacházející se na jednom ze sedmi lisabonských kopců, má své původní struktury již z dob Vizigótských.  V 9. století, kdy Pyrenejský poloostrov spadal do maurského područí, docházelo k výstavbě ochozů a hradeb, aby se pak ve 14. století mohlo místo stát sídlem portugalských králů.

Kolem São Jorge, jak mají ve zvyku hrad nazývat Portugalci, se rozprostírají původně maurské čtvrti Alfama a Mouraria, obě typické svými křivolakými uličkami, typickou rádoby venkovskou atmosférou, malými byty, bary a hospůdkami, z nichž se za nocí ozývá smutné portugalské Fado (hudební žánr) melancholicky volající po velké ztracené historii.

Nakupování v evropském bazaru

FOTO: Katedrála Sé
Katedrála Sé, Foto: Martin Falc,Topzine.cz

V těchto čtvrtích bychom bezesporu neměli vynechat návštěvu kostela Igreja de São Vicente de Fora, jelikož při pohledu z přístupné střechy, zejména pak za slunečních dní, kdy se zdá, že celý bělostný Lisabon svítí, budeme doslova oslněni, někdy snad až oslepeni. Každou sobotu se koná za tímto kostelem Feira da Ladra, jakýsi bleší trh, kde najdeme doopravdy vše, i to, co bychom pravděpodobně nečekali. Smlouvání se zde stává téměř povinností.

Vydáme-li se směrem dolů, narazíme na monumentální stavbu přerůstající okolí do výšin, románskou katedrálu Sé, která byla vztyčena ve 12. století pravděpodobně na místě, kde stávala maurská mešita. Kolem se šplhají strmými ulicemi typické žluté tramvaje, jež jsou za normálních okolností bohužel téměř vždy přecpané davy turistů.

Vyrážíme do zámoří

Lisabon a celkově Portugalské království zažívalo největší rozmach a prosperitu od počátku 15. století. Současně s objevnými plavbami došlo nejen k intenzivnímu rozvoji v té době již sídelního města portugalských králů, nýbrž i ke kulturní osvětě. Portugalsko se tak na konci 15. století stalo se svou politikou utajení (política de sigilo), přítomností arabských a židovských učenců a kupců jedním z nejkulturnějších států Evropy s velkým hospodářským potenciálem. Díky zámořským cestám do Asie se Lisabon stal metropolí světa.

FOTO: Klášter Jerónimos
Klášter Jerónimos, Foto: Martin Falc, Topzine.cz

Z těchto slavných dob nám mnohé zůstalo v části města, jež se nazývá Belém. V klášteře Mosteiro dos Jerónimos se nachází hroby Vasco da Gamy a Luíse de Camõese (největšího portugalského renesančního spisovatele, jehož ostatky zde nicméně téměř s jistotou nespočívají). Klášter byl postaven v neomanuelinském slohu na počest objevení cesty do Indie, je zdoben exotickými prvky, například slony, a byl dokončen roku 1541. Na proti této rozlehlé stavbě, v níž mimo jiné sídlí i archeologické a námořní muzeum, nalezneme památník k poctě zámořských objevů Padrão dos Descobrimentos, monument z 20. století ve tvaru lodě vyplouvající na oceán spolu s největšími portugalskými osobnostmi.

Opodál se skrývá mezi stromovím Torre de Belém, strážní věž lisabonského přístavu opět z dob portugalské expanze. Při návštěvě této části města nesmíme opominout zastavení v proslavené cukrárně Pastéis de Belém, kde zakusíme ještě teplé cukrovinky jedinečné chuti. Ostatní portugalské laskominy, všechny na bázi vajec a skořice, jsou bohužel neúnosně sladké.

V následujícím díle se vrátíme do Lisabonu klasicistního, okusíme místní pochutiny a probrouzdáme noční ulice této poslední evropské zastávky před Novým světem…



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..