4 fotky 
Cyklus Krvavé pohraničí Vladimíra Šlechty je pro mnohé čtenáře již zavedenou značkou. Likario se stalo osmým přírůstkem celé série a zároveň také druhým dílem Likarijské trilogie, která dostala svůj název podle města, s nímž je její děj svázán.
Ilustrace na obálce knihy Likario, autor: Michal Ivan
Likario volně navazuje na knihu Hořící přízraky z trilogie Gordonova země a mapuje osudy starých známých – půlelfa Thompsona, jeho milé Richardy, syna Čolka, dědečka Skjúwinka a Arietty, no a v neposlední řadě i psa Regiase. Román je však možné číst i bez znalosti předchozích knih jako zcela samostatný příběh.
Pohraničí je velmi osobitý svět. Ačkoli spadá do žánru fantasy, nejedná se o žádného Pána prstenů. Likario se sice hemží gobliny, lidmi i elfy, ovšem trpaslíky a divoké barbary zde budou hledat čtenáři marně. A stejně tak i všemocné čaroděje; téměř každý elf sice umí vykouzlit ochromující ledovou dýku a dojde i na pár fireballů, ale čaroděj je v pojetí Vladimíra Šlechty především vzdělaný člověk a nikoli chlapík schopný vyhladit celou nepřátelskou armádu levou rukou.
Trochu netypicky autor představuje hlavního záporáka již v prologu celé knihy. Infant Wolferin, jak se onen hrdina jmenuje, přichází do vzkvétajícího Likaria a čtenářům je ihned jasné, že problémy nejsou daleko. Od prvních stran je zřejmé, komu Thompsonova banda bude čelit, a jediným překvapením tedy zůstává, jak se zlému chlapci dostanou na kobylku. S přibývajícím časem totiž Wolferin prostřednictvím svých spojenců získává nadvládu nad městem a přetahuje pomocí uplácení, vydírání a sladkých slibů na svoji stranu důležité občany města.
Co se postav týče, neměl autor příliš volnou ruku, neboť Likario je přemostěním mezi Nejlepším dnem pro umírání a Orcigardem, který už byl napsán v minulosti a nyní se chystá pouze jeho dotisk. Bylo tudíž předem jasné, které postavy přežijí do dalšího dílu, a které se ve spršce krve budou poroučet do propadliště děje. Postavy, jež se prolínají ve více knihách, jsou předem dané i charakterově, aby trilogie měla logickou návaznost. Ovšem na postavách vytvořených speciálně pro Likario si dal Šlechta opravdu záležet. Podařený je zejména Infant Wolferin, který je dobře napsanou parodií módní vlny upírů a vlkodlaků říznutou pubertálním frackem. Jako odlehčení působí také pes Regias, který provází Thompsona a jeho společníky. Podobně jako s postavami je to i s příběhem, který je v rámci knihy uzavřen, a v návaznosti na chronologicky předcházející i následující díly měl jen velmi málo možností čtenáře výrazněji překvapit.
V Likariu se může čtenář těšit na trochu jiného Šlechtu. První výraznou změnou je, že namísto putování volnou přírodou se autor odhodlal svázat své hrdiny ulicemi města. Tím se výrazně odchýlil od linie své osvědčené zálesácké fantasy (jak bývají poměrně zhusta jeho další díla označována). Druhou výraznou změnou je určitá odlehčenost celého díla – na autorovy poměry přibylo sexuálních scén a pasáží nutících čtenáře k pousmání. V předchozích knihách byly podobné scény zastoupeny pouze sporadicky, a ostatně ani zde se nekonají žádné orgie, u kterých čtenář pukne smíchy. A do třetice – přibylo akce a mrtvých. Zatímco v předchozích knihách dochází pouze k mírným bojůvkám a poštuchování meči a sekerami, v Likariu se rozhoří boje masovějšího charakteru a na počet obětí již nebude stačit jedna ruka.
Čeho se naopak Šlechta podržel, je jeho umění servírovat čtenáři banální záležitosti všedního dne dobrodruha, aniž by to bylo otravné či nezáživné. V první části knihy hrdinové pobíhají po městě a drobné epizodky jejich detektivního pátrání po příčinách zlých událostí nekončí žádnými vykonstruovanými megapointami ani heroickými činy.
Co z toho vyplývá?
Autor na prostoru omezeném sérií samotnou naservíroval čtenářům knihu napsanou v lehce sebeironickém stylu. V rámci stylu psaní Vladimíra Šlechty se jemně odlišuje od ostatních, ale stále uchovává dostatek autorových osobitých rysů a tvůrčích postupů. Fanoušky Krvavého pohraničí Likario rozhodně nezklame a ostatní čtenáři si zajisté také přijdou při čtení na své.
Název: Likario
Autor: Vladimír Šlechta
Obálka: Michal Ivan
Počet stran: 384
Vazba: brožovaná
Rozměry: 110 x 165 mm
Vydal: Brokilon, Praha 2011
Doporučená cena: 248 KčHodnocení: **** (70 %)
