×
TOPZINE.cz

Léto v Indonésii: Budíček vám každé ráno zařídí muezzin, ale zvyknete si

Do čtvrté nejlidnatější země světa – Indonésie  se v létě loňského roku vydali na stáž s AIESEC mimo jiné i Nikola Pertl a Martina Kročilová. Nečekejte další článek o turistickém Bali, ale o překvapivě exotičtější Jávě a Maduře. Co vše můžete stihnout za tři měsíce?

Vyzkoušejte si exotiku na vlastní kůži - Indonésie láká víc a víc turisů, Zdroj: archiv Aiesec

Martina: Od mého léta v Indonésii jsem očekávala, že získám zážitky, které budu moct vyprávět i vnoučatům. Nechtěla jsem klasickou dovolenou s válením se u moře, a tak jsem zvolila ostrov Madura, o kterém neměl moc informací ani Google. Má cesta do neznáma vedla do tradiční muslimské vesnice Sumenep, kde jsem učila angličtinu od základní po vysokou školu.

Nikola: Do Indonésie jsem se vydal poznávat novou kulturu a páchat dobro v neziskové organizaci. Věděl jsem, že bude spousta věcí jinak, překvapení však bylo více, než bych čekal. Obraz zahalených utlačovaných žen či rodin žijících v nelidských podmínkách realitě moc neodpovídal. Snad i proto, že jsem se octl v třiapůlmilionovém Bandungu, třetím největším městě Indonésie.

Kultura

První, na co narazíte hned po výstupu z letadla, je neskutečná ochota a přívětivost lidí, se kterými se setkáte. Každý vás přivítá širokým úsměvem a poklonou, nečekejte však dotyky a polibky, jak jsme zvyklí v Evropě. Indonésané vás okouzlí oddaností vlastní kultuře, kterou vyjadřují denním nošením batiky, tradičního indonéského oděvu.

Martina: Uvítací bambusový billboard s mou fotografií na ulici, sedm článků v místních novinách, jedno interview do televize, tisíce fotografií se studenty, tisíce žádostí o přátelství na Facebooku. Toto můžete zažít na ostrově, kde každá druhá generace nepoznala bělocha.

Nikola: V obrovském Bandungu byla situace mírně jinačí, fotografování a žádosti neznámých lidí o přátelství na Facebooku však zažijete i zde.

Náboženství

V Indonésii platí státní filozofie zvaná Pancasila, která staví všechna monoteistická náboženství na stejnou úroveň. Přesto je však země z 86 % muslimská, a tento fakt lze cítit na každém kroku, výjimkou je hinduistické Bali.

Nikola: Budíček vám každé ráno o půl páté zařídí muezzin, který mi svým líbezným vyřváváním z mešity naproti mému oknu úspěšně utnul už tak chatrný spánek. Ale zvyknete si.

Martina: Určitou nepříjemnost ve 40° C vedru pro mě představovalo zahalování. Hluboké výstřihy nebo  sukně či kalhoty nad kolena samozřejmě nepřicházely v úvahu, část od konce krátkého rukávu po loket jsem však zakrývat odmítla.

Hygiena

Varování pro všechny cestovatele: do Indonésie bez očkování proti tyfu a žloutenkám rozhodně nejezděte! Limity pro hygienu jsou oproti evropským standardům na zcela jiné úrovni. Toaletní papír, skladování potravin typu vajíčka a sýru v ledničce či pitnou vodu z kohoutku zde raději nečekejte.

Martina: Bojových podmínek jsem si užila do sytosti, sehnat toaletní papír bylo stejně nadlidským úkolem jako zabít dva šváby jednou ranou. Vyzdvihla bych zde klasickou indonéskou koupel v podobě kádě se studenou vodou a nádobkou na polévání. Nikdy jsem si nebyla jistá, zda jsem opravdu tak krásně opálená, či jen nedokonale umytá.

Poznejte půvab cizí kultůry

Nikola: S teplou sprchou jsem se setkal až u mé druhé hostitelské rodiny, která patřila k městské střední třídě. Tradiční turecký záchod značky American Standard mě dokázal pobavit i v přítomnosti lehce vtíravých švábů.

Náplň práce

Proč jsme na stáž jeli? Oba dva jsme chtěli udělat něco dobrého pro společnost, ale zároveň i zažít práci v exotickém prostředí. Proto jsme vyrazili na základě výborných referencí na stáž s AIESEC.

Nikola: Učil jsem v neziskové organizaci děti s fyzickým nebo mentálním postižením. Šlo hlavně o angličtinu a mezikulturní vzdělávání. Děti byly velice aktivní a stále vyžadovaly nové informace o tom, čím se Česko či Evropa od Indonésie liší. Nedokázaly si například představit, že autobusy mohou jezdit podle nějakého časového plánu, nebo i takové základní věci, jako jsou čtyři roční období.

Martina: Učila jsem jak na základní, tak i na vysoké škole, a rozdíly byly markantní. Vzdělanější studenti si více vážili mé návštěvy než například děti ze základní školy na vesnici. Spolu s učiteli angličtiny na daných školách jsem se snažila vytvořit interaktivnější hodiny – používání obrázků, sbírání bodů, videa, odkazy na zajímavé stránky na internetu, zpívání písniček a přenesení části české kultury do indonéských lavic. (Do té doby studenti pouze přepisovali učebnice a učili se bezhlavě slovíčka na zpaměť.)

Zajímavosti

Když už se octnete v tak vzdáleném koutu světa, jako je Indonésie, nezapomeňte si vyhradit čas na starobylý komplex chrámů Prambanan či největší buddhistický chrám Borobudur, představení Ramayany v baletní či loutkové podobě nebo písečné pláže Bali či Karimun Javy.

Mezi věci, které vás rozhodně dostanou, patří dotovaný benzín za 10 Kč/litr, který vám umožní levné cestování. Tradiční jídlo například Nasi Goreng – smažená rýže na milion způsobů v cenovém rozhraní od 9 do 65 korun (65 Kč je cena v nejdražším obchodním centru Indonésie, 9 Kč Sumenep pojízdný stánek). Připravte se také na skutečný nářez v podobě chilli papriček, které jsou mnohem pálivější než ty u nás. Na džusy z čerstvého exotického ovoce budete vzpomínat ještě dlouho po návratu (cena cca 10 Kč).

Věříme, že si případnou návštěvu Indonésie užijete stejně jako my a doufáme, že naše tipy a rady se vám budou někdy hodit.

Martina Kročilová a Nikola Pertl



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..