3 fotky 
Ačkoli se to na první pohled zdá neuvěřitelné, i animované snímky potřebují režiséra. A jedním takovým je právě Lee Unkrich, jehož domovským studiem je Pixar. On sám má na kontě několik snímků, které režíroval, a několik dalších, které editoval. Většina z nich se těší přízni diváků i kritiků a získává prestižní filmová ocenění.
Lee Unkrich a jeho svěřenci, Zdroj: distributor filmu
Začíná na hračkách
Lee Unkrich patří od roku 1994 mezi kmenové členy Pixaru. Podílel se i na tvorbě prvního animovaného filmu, který toto studio vytvořilo. Tím byl Příběh hraček v roce 1995. Unkrich na něm spolupracoval jako výtvarný editor. Do snímku se podařilo získat spoustu zvučných jmen, například hlavního hrdinu Woodyho namluvil Tom Hanks.
Šlo o přelom. Příběh hraček byl první kompletně počítačově animovaný film, který není určený výhradně pro dětské publikum (i když pro děti možná je, rozhodně pobaví i dospělé). Letos jej čeká třetí pokračování, tentokrát ve 3D (v Čechách má premiéru 17. června). Na tom už Unkrich pracoval jako režisér.
Oscarový snímek Hledá se Nemo, Zdroj: distributor filmu
Příběh hraček 3 ovšem není jediný snímek, pod kterým je Unkrich podepsán jako režisér. Je zodpovědný za takové animované pecky jako Příšerky s.r.o. nebo Hledá se Nemo. Za druhý zmíněný snímek dokonce získal v roce 2003 Oscara (i když byl nominovaný i za režii, Hledá se Nemo nakonec získal jen cenu za nejlepší animovaný film).
Jen tak si hrát
Kromě režírování si Unkrich v Pixaru vyzkoušel i jiné činnosti. Vzhledem k tomu, že je stálým členem tvůrčího týmu (a to vlastně od začátku), spolupracoval na všech Pixarovských snímcích. Kromě režie a editování si tak zkusil třeba dabing – většinou namluvil doplňující role ve svých snímcích. Podle všeho to vypadá, že práce v animačním studiu je zkrátka výhra. Člověk si celý život v podstatě užívá a nikdy nemusí opustit svět dětského fantazírování. A ještě za to dostane dobře zaplaceno.
Třetí Příběh hraček bude brzy v kinech, Zdroj: distributor filmu
Jména režisérů animovaných snímků sice nejsou tak všeobecně známá jako jména snímků opravdových, ale to zřejmě nevadí. Nikde nenarazíte na fotku některého z tvůrců animáků, kde by se mračil nebo měl unavený výraz. Všichni jsou vždycky neuvěřitelně v pohodě, jako by je jejich svět pohádek a zvláštních bytostí nabíjel magickou, animovanou energií.
