2 fotky 
Led Zeppelin vznikli v roce 1968 jako pohrobci The Yardbirds. Touto anglickou kapelou prošlo několik kytarových virtuózů – Eric Clapton, Jeff Beck a Jimmy Page. Posledně jmenovanému se skupina časem začala rozpadat pod rukama, rozhodl se však pokračovat a začal se poohlížet po nějakém tom novém kolegovi.
Led Zeppelin dávali do koncertů obrovskou energii, Zdroj: archiv
Doslechl se o jistém mladém zpěvákovi s obdivuhodným hlasem. Jmenoval se Robert Plant a vystupoval tehdy v doprovodu nepříliš věhlasných seskupení. Poté, co ho Page uslyšel, bylo o postu zpěváka rozhodnuto. Pak už dostaly události rychlý spád. Plant přivedl do kapely Johna Bonhama, který se později stal jedním z nejuznávanějších bubenických es. Čtyřlístek uzavřel basista John Paul Jones.
Strmý start
Zbývalo vymyslet jméno. Toto dilema nakonec vyřešil bubeník The Who Keith Moon. Čtveřici příliš nevěřil a utahoval si z nich, že „půjdou k zemi jak olověná vzducholoď“. Jeho nápaditá metafora se Pageovi a spol. zalíbila natolik, že se rozhodli ji použít jako název. A světe div se, přinesla jim štěstí.
Debut Led Zeppelin I vyšel v roce 1969. Míchal se na něm rock s blues i folkovými či etnickými vlivy a předznamenal další vývoj rockové hudby. Led Zeppelin se stali kmotry hard rocku, byli jedni z prvních, kdo v rámci žánru přitvrdili a dali vzniknout základům heavy metalu. Zároveň ale hodně čerpali z klasického blues, čehož budiž důkazem následující píseň.
Podařeným entrée způsobili na hudební scéně slušný rozruch a zakrátko se ocitli na špičce popularity. Ještě v roce 1969 stihli během turné vypustit do světa druhé album Led Zeppelin II. To obsahovalo i jeden z jejich největších hitů Whole Lotta Love, píseň nabitou feromony víc nežli past na kůrovce a proslulou dlouhým sólem, které kapela odmítla zkrátit a vytvořit tak verzi příhodnější pro rozhlas.
Svérázní, a přece úspěšní
Led Zeppelin si vůbec s požadavky trhu nelámali hlavu. Neradi se předváděli v televizi a na radu manažera Petera Granta odmítali vydávat singly. Cílem bylo přilákat fanoušky na koncerty a prodat více alb, což se také dařilo.
Třetí deska navázala na tradici jednoduchých názvů. Pod titulem Led Zeppelin III se ovšem tentokrát skrývá mírný posun k folku. Náměty textů se opakovaně točí okolo mytologie a fantasy, neminou nás Plantovy proslulé hrady a draci. U čtvrtého alba pak hudebníci sáhli k originálnímu řešení. Desce nedali žádné jméno. Na obal umístili pouze čtyři tajemné symboly, za každého člena jeden.
Uvnitř neměly být popisky, jména ani jiné informace. Až na nátlak vydavatelství svolili aspoň k uvedení názvů skladeb. Album bývá většinou označováno jako „čtyři symboly“ nebo „Led Zeppelin IV“. Nejznámější písní z něj je Stairway To Heaven, nesmrtelná (někdo by snad spíše řekl zprofanovaná) balada, ke které existuje nespočet coververzí. Jednu z nich – poněkud neuctivou, ale zábavnou – má například na svědomí Dave Grohl z Foo Fighters.
Led Zeppelin se dařilo i v pouhých čtyřech dosáhnout ohromujícího zvuku. Dojem z jejich nahrávek je v tomto ohledu dodnes velkolepý. V hlasitosti přitom neutopili melodičnost svých písní. Page se stal velmistrem neopakovatelných riffů. Bonhamovy bicí ženou rytmus dopředu vražedným tempem. A Plantovy jedinečné vokály dovedou pozvednout i jednoduchý text. V Led Zeppelin se zkrátka sešly čtyři talenty ve výjimečném souznění.
Zlaté časy a ostrý střih
Následující alba Houses of the Holy a Physical Graffiti si držela vysoký standard a Led Zeppelin se pohodlně usadili na pozici světové kapely číslo jedna. A svému statutu dělali čest. Alkohol, drogy, groupies, vandalismus – o žádnou z nezbytných rekvizit života rockových hvězd nebyli ochuzeni.
O škodách jimi způsobených bylo popsáno mnoho papíru. Znalci Černých baronů vědí, že v češtině a slovenštině je možno se setkat s obratem „ožrat se jako zepelíni“ – těžko říci, nakolik tato frazeologická zajímavost souvisí s historií rockových velikánů.
Na nevázanost bohužel kapela doplatila. John Bonham, toho času už slušně etablovaný alkoholik, v roce 1980 na následky pití zemřel. Pro skupinu to znamenalo ránu, z níž se nevzpamatovala, a v témže roce skončila. Později vystoupila jen jednou na koncertě Live Aid. Dvojice Page – Plant se sice i nadále scházela ke spolupráci, ale ta nikdy nenabyla trvalejšího charakteru.
Proto přišla v roce 2007 jako blesk z čistého nebe zpráva, že se Led Zeppelin vrátí. Sice na jediný večer v londýnské O2 areně, ale i tak si málokterý fanoušek dokázal představit větší důvod k jásotu. V doprovodu Bonhama juniora zbylá trojice ukázala, že do důchodu má ještě zatraceně daleko.
Další reunion však zatím příznivci kapely vyhlížejí marně. Nezbývá tedy než si zanotovat třeba „It’s been a long time since I rock’n’rolled…“ a doufat, že se rockovým veteránům brzy znovu zasteskne po starých dobrých časech.
