Menu
TOPZINE.cz
Literatura

Láska není jen láska. I ve slovnících se občas šuká

Redakce

Redakce

13. 5. 2011

„Co jest láska? Divná smísenina z citů časně mládí šálících“, tak charakterizuje lásku Jan Neruda nikoliv bez známky pohrdání. „Láska je jako večernice, plující temnou oblohou,“ říká zas Václav Hrabě. Lucie Bílá se spokojí s tautologickým konstatováním, že „láska je láska“. Co pohled, to názor. Ale jak jsou na tom s výkladem pojmu láska české slovníky?

Slovo láska má svůj prapůvod už v indoevropském kořenu las- znamenajícím „být žádostivý, chlípný“, dočítáme se v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Z tohoto kořene pochází i litevské lókšnus „něžný“, latinské lāscīvus „nevázaný, chlípný“ i řecké lilaíomai „toužím, dychtím“. Z toho jednoznačně vyplývá, že láska byla odjakživa spjata spíše s tělesnou podstatou. Jakousi vyšší ideou, jak převážně chápeme lásku dnes, se stala až v průběhu věků.

Slovo láska se používá stále v nových a nových kontextech. Slovník spisovné češtiny ale uvádí jen čtyři její základní významy; lásku jako intenzivní cit náklonnosti (například láska rodičovská), lásku jako milostný cit mezi mužem a ženou (a hle, sem už se nám vkrádá kapka té tělesnosti!), lásku jako zálibu (například láska k literatuře) a lásku jako označení samotné milované osoby či věci (jakési zhmotnění lásky).

FOTO: O čem je láska?

O čem je láska?

Když se podíváme do Klégrova Tezauru jazyka českého na heslo láska, zjistíme, že většina souvisejících pojmů se odvíjí právě od chápání lásky jako milostného citu mezi mužem a ženou. Čteme v něm o zalíbení, přitažlivosti, zamilovanosti, milování, symbolech lásky a touze. U každého takového hesla je uvedeno několik jeho synonym, která se pohybují na ose od výrazů eufemistických (zjemnělých), přes neutrální, až k výrazům vulgárním. Těžko uvěřit, kolik podob má láska!

Roztodivná synonyma

Zaujme-li nás například heslo milování, čteme řadu: pohlavní styk, pohlavní spojení, pohlavní akt, soulož, sex, koitus, kohabitace, kopulace, páření, říje, oplozování, šukání, šoustání. Až se nám z těch cizích slov, odborných výrazů a vulgarismů zamotá hlava a my se ptáme: A je tohle ještě vůbec o lásce?

Můžeme se uklidnit pohledem na řadu následující za heslem milovaná osoba, u něhož čteme synonyma: láska, miláček, milený, milý, milá, dulcinea, drahý, drahá, drahoušek, zlatíčko, srdíčko, srdce, duše moje, dušinka, moje všechno, vyvolený, vyvolená, druh, družka, životní partner, partnerka, manžel, manželka. Zdá se vám to poněkud přeslazené? Nahlédněme tedy ještě do Ouředníkova Šmírbuchu jazyka českého!

KOLÁŽ: Láska v novinách

Láska v novinách, Foto: Marián Luha, Topzine.cz

Šmírbuch, nesoucí podtitul Slovník nekonvenční češtiny, by lásku popsal asi takto: To takhle jeden kořen/týpek/kolík (muž), je jedno jestli nedocuc/nedomrd/honičur (výrazně mladý muž) anebo naopak vobšourník/prďola/rašelina (výrazně starý muž) uvidí kůstku/kejtu/mandragóru (dívku), akorát tak zralou na pekáč (zletilou), šťabajznu (hezkou dívku), žádné veřejné nebezpečí (nehezkou dívku). Dají se do řeči. On vrtí ocasem jak malý Jarda (flirtuje) a ona taky vyplazuje voči (flirtuje). Druhý den proběhne jejich scuk/sejšn (schůzka), třeba návštěva čumince/bijase/blbografu (kina) a pak protáhnutí párků/vopisování trafouše (procházení se).

Sex a nekonvenční čeština

Ani utrhnutí sněženky (vypití piva) a něco málo čůča/bejčí krve (vína) není na škodu. Pak už to jde rychle; on jí nasadí francka/vrazí jazyk do hlavy (políbí), následuje muchlanda/vobíračka (miliskování se), jejímž výsledkem je často prcba/mrkostrko/hoblovačka (soulož). Tou náš příběh samozřejmě nekončí, jen z ohleduplnosti k citlivému čtenáři necháváme dvířka interpretace pootevřená, nezmiňujeme se o vykropení hrobky/vokování bubnu nebo o sifónu/soběslavské chřipce, či dokonce o zalasování/zapikolování! V případě zájmu, nechť čtenář sám nahlédne do tohoto netypického slovníku a „příběh lásky“ podle sebe dokončí…

FOTO: Láska

Kolik významů má slovo láska?

Jak jsme mohli vidět na těchto několika příkladech, láska má mnoho podob i ve slovnících. Ty ji, stejně jako to dělají i lidé, buď přikládají téměř posvátný ráz, či ji naopak snižují. Vše záleží hlavně na citovém postoji mluvčího a jeho volbě slov. Ale jak se pateticky říká: O lásce se nemluví, láska se prožívá. Tudíž jsou další debaty o významu tohoto slova vlastně zbytečné, protože budeme-li se pokoušet komplexně vystihnout význam tohoto slova, stejně vždy narazíme na to, co lze jen těžko slovy vyjádřit, totiž na naše pocity.

A ještě drobná otázka na závěr: Kdy naposledy jste darovali něco z lásky? Podle Machkova Etymologického slovníku jazyka českého se totiž jako lásky označovaly dobrovolné dary vrchnosti. Práce z lásky nebo na lásku tedy nebyly založeny na hlubokém citu, jak by se z dnešního pohledu mohlo zdát, nýbrž na výhodném obchodu. Poddaný pracoval na panském statku, a za to si naoplátku mohl nasbírat dřevo z lesa. To také není příliš poetické, že?

Ohodnoťte tento článek:
5
Právě čtete

Láska není jen láska. I ve slovnících se občas šuká