Lanugo pokřtili nový videoklip. Zpěvačka přišla v papírových šatech

!Fotoreportáž!Lanugo natočili nový videoklip ke skladbě Tak i já, jež se objeví na dalším chystaném albu. Jeho křest proběhl v pražském Paláci Akropolis, kde Markéta se svou kapelou opět vyčarovala kouzelnou atmosféru plnou těch nejjemnějších emocí.

Lanugo při křtu videoklipu Tak i já, Foto: Alena Uhlířová, Topzine.cz

Nu-jazzová kapela Lanugo chystá své další album, které by se mělo dostat na svět během podzimu. Skladby, jež se na něm objeví, ale kapela nedrží pod pokličkou. Naopak je postupně představuje a podává nám ochutnávku své nadpozemské hudby. Nebylo tomu jinak ani v Paláci Akropolis, kde byla pokřtěna skladba Tak i já a její videoklip.

Začátek křtu patřil samozřejmě novému počinu, který s očekáváním vyposlechly desítky příchozích. A Lanugo své příznivce ani v nejmenším nezklamali. Tak i já je píseň skrývající v sobě dávku optimismu a zároveň jakési stísněnosti. Úžasná melodie a jednotlivé tóny se krásně prolínají s Markétiným nezaměnitelným hlasem. Další skladba, která má své vlastní já, svého ducha, je na světě.

Videoklip natočený k písni je stejně tak čistý a hluboký jako samotná skladba. Žádné ostré a rychlé pohyby, převaha bílé barvy, snové záběry – to vše podtrhuje intimitu, se kterou je nutné hudbu kapely vnímat a prožívat.

Následoval koncert, během něhož zazněly starší i novější počiny. Za všechny mohu jmenovat nesmrtelné skladby Waterflight, I’m in Love, Colours, Frozen Hour nebo energickou Moving. Z českých skladeb musí být jmenována Samota. Je to jediná skladba, jejíž text nepochází od některého ze členů kapely, ale je dílem básníka Josefa Kainara.

Samota je sice melancholická, ale neuvěřitelně nádherná věc. Kluci vyměnili své nástroje – Viliam klávesy za klavír, Mirek elektrickou kytaru za akustickou, Míra trumpetu za křídlovku, Rastislav baskytaru za kontrabas –, Markéta rozezněla svůj hlas a s prvními tóny Samoty se Akropole proměnila v chrám plný emocí. Ustal veškerý hluk, příchozí nemluvili, jen se oddávali hudbě. Člověk se bál i nadechnout, aby tím nenarušil klid a něhu, kterou Lanugo posílali z pódia.

Rozhovor s Markétou Foukalovou: Právě jsi se svojí kapelou Lanugo pokřtila nový videoklip. Pověz mi nejprve něco o samotné skladbě.

Ta skladba se jmenuje Tak i já. Text na ni udělala Johana Franková – taková naše kamarádka. Hudbu udělal Viliam Béreš a ten klip udělala moje skoro švagrová Agáta Mayerová, která se v červenci stane mojí opravdovou švagrovou. (smích)

Jak probíhalo samotné natáčení?

Bylo to hrozně příjemný, protože jsme to dělali u ní doma, nebo vlastně u mýho bráchy doma. Byla skvělá atmosféra. Bylo to tak nějak přirozený a cejtila jsem se u toho hrozně dobře. Uvědomila jsem si, jakou mám výhodu v tom, že ty lidi tak dobře znám a že jsme rodina. (smích) Zajímavý je, že Agáta dělala všechny obrazový efekty analogově. Před kameru dávala různý fólie, skla a přes ně to točila. Což je vlastně takovej její rukopis, takový know-how. (smích) No, a já tam vlastně stojím na kolečkový židli, kterou jsme otáčeli.

Kdo stvořil scénář?

Všechno vymyslela Agáta. Ona nad tím hrozně přemýšlela a bylo to součástí jejích klauzur na UMPRUMu, ona dělá animaci. Takže se to tak dobře propojilo a my z toho máme fakt radost.

Jak dlouho trvalo natáčení?

My jsme se vlastně setkali čtyři odpoledne zhruba a různě jsme to nejdřív jen oťukávali. Pak jsme se jeden den sešli a udělali jsme to načisto.

Ty máš na sobě v klipu úžasné papírové šaty…

Jo jo, to jsou šaty od Zorky Velkový. Já jsem z nich byla nadšená.

Lanugo, Foto: Alena Uhlířová, Topzine.cz

To napadlo tebe, že budou zrovna z papíru?

No Zorka mi nejdřív udělala pár návrhů, abych měla nějaký stálý kostýmy. Ale já jsem potom začala trochu couvat. Bála jsem se tý zodpovědnosti. Bála jsem se, že se mi třeba nebudou líbit, až se ušijou. Člověk je nervózní. Dneska už nejsme zvyklí nechávat si něco šít, ale spíš si zkoušet a vybírat. A potom mě napadly ty papírový šaty. A ona říkala: jo jo, to je dobrý, to můžem udělat, to jsem dělala na nějakým divadle. Tak se do toho pustila. A když jsem je viděla, tak jsem si říkala, že je to bomba.

Drží ty šaty ještě vcelku?

Ještě jo. Jsou trochu porouchaný a propocený. Ale já už ty šaty asi nebudu moc používat. Měla jsem je hlavně na klip, dneska na koncert a tím se ta etapa tak nějak uzavírá. Třeba ještě budou na křest celýho alba, to nevím. Ale ještě mám v záloze jedny papírový šaty…

Nepřemýšlela jsi o tom, že do klipu pošleš kluky?

Víš co… Vůbec. Kupodivu vůbec. Ještě máme jednu písničku, ke který chystáme klip, a tam kluci budou. Zatím jsme ho ještě nestihli, ale v dohledný době ten videoklip uděláme. Ale u týhle písničky prostě vůbec. Nevím proč. Nějak to tak vyplynulo. Možná že i proto, jak si Agáta udělala ten samotnej příběh. Navíc nás je šest a je dost složitý to dát dohromady, aby se všichni tvářili dobře a tak.

K samotnému aktu křtu byl na pódium pozván úžasný muzikant James Harris. James vládne kytaře a hlasu. Společně s Markétou si zazpívali několik úžasných skladeb pomalejšího charakteru. Poté už se přistoupilo k samotnému pokřtění. Při křtu alba zastupuje jednotlivé skladby hudební nosič, při křtu klipu se dostal ke slovu flash disk. Kmotrem byla samozřejmě James, který otevřel lahev šampaňského a náležitě flashku bublinkami nakrmil. Tu potom kapela hodila svým posluchačům.

S každou další skladbou byla atmosféra lehčí a lehčí. Markéta se uvolnila, odložila své papírové šaty, převlékla se do civilnějšího oblečení a užívala si každičký tón. Tančila, poskakovala, rozezpívala své publikum, dokonce opustila prostor pódia a šla si zatančit přímo se svými příznivci.

Přečtěte si také rozhovor s Markétou Foukalovou o hudbě a vztazích v kapele

Celý křest byl také jakousi ochutnávkou nového alba, jež bude celé v češtině a vyjde na podzim tohoto roku. Po poslechnutí singlu Tak i já se máme vážně na co těšit. Lanugo tak opět kralovali současné české hudební scéně, jejich hudba pohltila posluchače a dokázala vytvořit v našem skutečném světě svět vlastní, plný nádherných tónů a emocí.