Psychózou nazýváme stav jakéhosi rozladění jinak vzájemné harmonie vnímání, chování a prožívání. Označíme-li někoho za postiženého nějakým druhem psychózy, můžeme obecně říci, že se jedná o typ postižení, při kterém člověk není schopen jednat v souladu s vnějšími okolnostmi.
Vztah nemocného k realitě se zkrátka mění a tato změna mnohdy způsobuje, že nemocný není schopen rozlišit realitu a své představy o ní. Typickým druhem psychózy může být schizofrenie, maniodepresivní psychóza, paranoia či v malém procentu případů také laktační psychóza.
Co je laktační psychóza?
Poporodní nebo též laktační psychóza je tedy typem psychózy, který se objevuje především u matek po porodu. Ženy, po porodu fyzicky vyčerpané a ovlivněné poklesem hormonů, mohou snadno propadnout větší či menší depresi. Odborníci tuto depresi označují za první stupeň poporodního duševního vývoje a údajně se objeví u více než 80 % žen. Tento první stupeň se však nemusí nutně vyvinout do dalších fází. Počet žen, u kterých se běžná poporodní deprese skutečně vyvine v laktační psychózu, pak čítáme zhruba na 0,1 %.
Příznaky laktační psychózy
Jak již bylo řečeno, výskyt větší či menší deprese není ničím ojedinělým. Kdy však končí běžná deprese a začíná laktační psychóza? Odborníci k tomuto účelu vyčlenili tři kategorie, či spíše možné stupně vývoje poporodního psychického stavu. Tyto tři kategorie na sebe můžou, ale rozhodně nemusí navazovat, vyskytnout se mohou jednotlivě.
Zdroj: Martin Koubek, Topzine.cz
První kategorie či stupeň je označován jako tzv. poporodní blues, bohužel s hudbou toho má pramálo společného. Poporodní blues se objeví téměř v 80 % případů a zahrnuje takové pocity jako osamělost, nutkání k pláči, přecitlivělost, občas i zlost. Poporodní blues se zprvu objeví kolem třetího dne po porodu, obvykle pak zmizí do čtrnácti dní. A jak se proti takovým pocitům bránit? Odborníci radí – podpora rodiny a přátel je dostačující.
Druhý stupeň nazýváme poporodní depresí. Tato poporodní deprese nemusí vůbec navazovat na předchozí stupeň, zrodit se může klidně až po uplynutí doby šestinedělí. Projevuje se depresivními náladami, pesimismem, vyčerpáním a převládající úzkostí, místy žena mívá pocit, že nedokáže zvládnout své dítě a také, že nemá tu radost z dítěte, kterou by měla mít….
Třetí a řekněme nejzávažnější možný stupeň psychického vývoje matky po porodu je ona laktační psychóza, která však zasáhne jen něco kolem 0,1 % čerstvých matek. Laktační psychóza se nejčastěji objeví hned (do čtrnácti dní od porodu), nemusí to však být pravidlem, známy jsou případy, kdy propukla až kolem druhého měsíce po porodu.
Co se duševního stavu matky týče, převládají depresivní stavy, pocity neschopnosti pečovat o své dítě a s tím spojená nechuť se o miminko starat. Místy přicházejí halucinace, neschopnost kontaktu s realitou, někdy špatné přijímání potravy a nespavost. Stává se například, že novopečená matka netuší, jaký je den, chodí celý den v pyžamu a neuvědomuje si to, také je schopná namluvit si téměř cokoliv a skálopevně tomu uvěřit. Známé jsou také případy, kdy matky sáhly na život sobě nebo dítěti, toto je však extrémní vyvrcholení celého problému.
Při podezření na výskyt laktační psychózy neváhejte kontaktovat psychiatra. Bude třeba projít psychiatrickým vyšetřením a zkonzultovat možný postup léčby. U některých maminek není potřeba nasazovat léky, stačí jen pár hodin psychoterapie a situace se vrací do normálu. V extrémních případech je však nutná hospitalizace.
