Menu
TOPZINE.cz
Čtenářský deník, profily spisovatelů

Ladislav Klíma: Šokoval veřejnost kontroverzními názory i svými díly

Simona Hencová

Simona Hencová

13. 5. 2013

Ladislav Klíma patřil mezi nekonvenční a rozporuplné osobnosti české literatury a filozofie 1. poloviny 20. století. Jeho díla se vyznačovala radikálním individualismem, sarkasmem a mysteriózními prvky.

FOTO: Ladislav Klíma

Ladislav Klíma dokázal šokovat. Zdroj: wikimedia.org

Ladislav Klíma se inspiroval filozofií Artura Schopenhauera či Friedricha Nietzscheho. Jeho myšlení je označováno jako subjektivní idealismus, který vedl k myšlenkám egosolismu a deoesence. Klímova filozofie se vymykla běžným normám české společnosti. Český filosof Josef Patočka ho označil za myslitele absurdity.

Friedrich Nietzsche (1844–1900) německý filosof, filolog a básník. Byl přesvědčen, že neexistuje bůh, dobro ani zlo, ale pouze vůle k moci.

Ladislav Klíma se narodil roku 1878 do rodiny advokátního úředníka v Domažlicích. Studoval na místním gymnáziu, ale v roce 1895 byl vyloučen, protože se hanlivě vyjádřil o habsburském panovníkovi. Začal tedy studovat na gymnáziu v Záhřebu, ale ani zde svá studia nedokončil. Nakonec se usadil v Praze. Už od mládí se živě zajímal o filozofii. Začal přispívat do různých časopisů, například Filozofický ruch, Pramen, Tribuna či Právo lidu.

Arthur Schopenhauer (1788–1860) – německý filozof. Byl přesvědčen o iracionálním základě světa. Věřil, že údělem člověka je osamění.

Dlouhou dobu čerpal zejména ze svého dědictví, přijímal finanční příspěvky od přátel a vystřídal řadu zaměstnání, jakými byli například povolání železničáře nebo nočního hlídače. Pohrdal akademickou filosofií a běžným pravidlům a konvencím moderní společnosti. Běžné civilizační návyky považoval za předsudky.

FOTO: Friedrich Nietzsche

Klíma byl ovlivněn filozofií F. Nietzscheho.

Z jeho děl je vydána pouze část, protože sám Klíma řadu svých rukopisů vlastní rukou zničil. Psal zejména filozofické úvahy a své myšlení promítal i do beletristických děl. Jeho první dílo Svět jako vědomí a nic vydal poprvé roku 1904 anonymně pod šifrou L. Druhé vydání, doplněné o šest stran předmluvy, vyšlo v Praze v roce 1928.

egodeismus (egosolismus) – lat. ego – já , deus – bůh = sebezbožštění

V tomto díle považoval existenci světa za závislou na individuálním JÁ. Vůle nás podle něj nutí k vytváření sebe sama podle vlastních představ. Svět je to, co z něho JÁ chce mít. Další díla vyšla až o dvacet let později. Například v roce 1922 vyšly články a studie nazvané Traktáty a diktáty. V roce 1932, tedy posmrtně, byl vydán výbor z Klímových próz nazvaný Slavná Nemesis.

Nejznámější dílo

Roku 1928 byl vydán expresionistický román Utrpení knížete Sternenhocha. Román je napsaný formou fiktivního deníku německého šlechtice, který se na plese seznámil s nepohlednou dívkou Helgou. Něco ho k ní přitahovalo a rozhodl se s ní oženit. Po svatbě se ale podivínská Helga ukázala v pravém světle. Pořádala orgie, zavraždila jejich dítě a našla si milence, se kterým knížete podváděla.

deoesence = bohobytnost

Sternenhoch ztratil trpělivost a zavřel Helgu do hladomorny, kde ji nechal zemřít. Poté ho pronásledovala vidina ducha jeho zesnulé manželky. Kníže neustále trpěl různými přeludy a nakonec zemřel na otravu krve způsobenou mrtvolou Helgy. Příběh působí absurdně až perverzně. Sám Klíma označuje toto dílo za groteskní romaneto. V roce 1990 vznikla v režii Jana Němce filmová adaptace nazvaná V žáru královské lásky. V románu se objevují hororové a mysteriózní prvky.

Dramatické dílo

Klíma se pustil také do psaní divadelních her. Společně s Arnoštem Dvořákem napsal fantastickou lidovou veselohru Matěj Poctivý. Po premiéře 22. února 1922 v pražském Národním divadle ale Československá obec novinářská zaslala vedení tohoto divadla dopis s žádostí o stažení hry. Kvůli tématu korupce a satiře společnosti byla hra brzy stažena z repertoáru. Dalším dramatem je například Lidská tragikomedie či Edgar a Eura.

Klíma byl přesvědčen o absolutní bezcennosti logiky. Věřil v absolutní primát osvobozeného subjektu, který se stává všemohoucím božstvem. Za toto božstvo označoval Klíma sám sebe. Své božství si dokazoval uváděním do extatických stavů. Klíma podroboval své tělo různým zvláštním pokusům a experimentům. Například napsal, že snědl vuřty, z kterých zbyli téměř jenom červi, pil vody, po kterých by normální člověk onemocněl. Inspirován Nietzscheho filozofií se dopracoval až k absolutní životní skepsi. Několikrát pomýšlel dokonce i na sebevraždu. Na rozdíl od většiny filozofů se myšlenkami, které hlásal, také řídil.

Obdivovaný i zatracovaný

Ladislav Klíma byl vnímán velmi rozporuplně. Například Otokar Březina ho považoval za úspěšného myslitele a prozaika. Literární kritik F. X. Šalda ho označoval za nejvolnější filosofickou osobnost a génia. Podle J. Zumra byly jeho myšlenky pouze výplody chorého mozku. Ladislav Klíma zemřel roku 1928 na tuberkulózu. Na jeho zdravotním stavu se podepsala také jeho záliba v alkoholu a cigaretách a experimenty s vlastním tělem. Je pohřbenv Praze na Malvazinkách. Klímovu pozůstalost zdědila jeho družka Kamila Lososová.

Ladislav KlímaVlastní životopis (1938)

V patnáctém roce procitla, jednoho osudného odpoledne, rázem a děsivě má dosud spící snící podstata pod jednou ze svých forem: musit násilně myslit o nemyslitelnostech. Zbytek dne a celou noc svíjel jsem se v křečovitém myšlení o desítitisícinách milimetru – nutný následek základního „instinktu”: – jsem všemocný – nebylo možno vůli zastavit, dokud blahoslavené tělo neudělalo tomu konec. Od té doby mne to ani na minutu zcela neopustilo; nesčetněkrát jsem myslil, že podlehnu – nejstrašnější nádeník boží – osmnácti hodinám nejtužší denní práce, zdánlivě pro nic. Teprve po devatenácti letech slavil jsem velké vítězství – mé myšlenkové křeče, které jsem považoval dlouho za nemoc, jako by je za ni považovalo celé – alespoň evropské lidstvo, byly po neuvěřitelných machinacích do té míry přitlačeny k zemi, že pozbyly hrozivosti…

Zdroj: Forst, Vladimír a kol.: Lexikon české literatury. Praha: Academia, 1993.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Ladislav Klíma: Šokoval veřejnost kontroverzními názory i svými díly