Menu
TOPZINE.cz
Čtenářský deník, profily spisovatelů

Labyrint světa a ráj srdce: Upřímná zpověď učitele národů

Alena Nová

Alena Nová

25. 8. 2010

FOTO: KřížeLabyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského je vskutku pozoruhodným úkazem na scéně české barokní literatury. Přestože od jeho prvního vydání v roce 1631 uplynula téměř čtyři století, dovede zaujmout i dnes.

FOTO: Kříže

Ilustrační foto, Foto: Marián Luha, Topzine.cz

Lidé si před ostatními nasazují masky, aby nebylo znát, jací doopravdy jsou. Mluví spolu, ale nedokáží si porozumět. Věří, že jim bohatství přinese štěstí, ale ve skutečnosti je pro ně jen břemenem. Dosáhne-li člověk vedoucí pozice, na jeho místo se hned tlačí zástupy jiných. Také vám přijde, že tyhle postřehy vyslovil někdo z našich současníků? Je to možné. Ale najdete je už i v Komenského Labyrintu. Právě satirická kritika tehdejší společnosti, která pasuje i na dnešní dobu, je důvodem, proč kniha stojí za přečtení.

„Viděl jsem též, jak mnozí na vysokých trepkách chodili, někteří sobě i chůdy aneb štencle (aby nade všecky vyzdviženi jsouce, na všecky z vysoka hleděti mohli) zdělali, a tak se procházeli. (…) A nalezl jsem tu velikou jedněch k druhým nepřízeň, závistivé na sebe vzhlédání, jedněch od druhých z stolic vysazování, regimentů vydírání, korun srážení, titulů sobě vespolek smazování: takže tu jen se měnilo vždycky, jeden lezl na stolici, druhý z ní buď lezl anebo po hlavě letěl.“

Komenský alegoricky zobrazuje svět první poloviny 17. století jako rušné město, za jehož hradbami je jen tma a prázdno. Stylizuje se do role mladého poutníka, který se vydává na cestu za poznáním, aby pro sebe vybral vhodné povolání. Jako průvodci se k němu přidávají Všezvěd Všudybud a Mámení. Všudybud probouzí v mladíkovi zvídavost a Mámení mu našeptává, že okolní svět je mnohem lepší a přívětivější, než jak ho vidí on sám.

OBR: Labyrint světa„Řádu v světě není…“

Poutník je zpočátku naivní. Při pohledu z vrchu vnímá svět jako pěkné, spořádané město. Když ale blíže nahlédne mezi lidi a jednotlivé společenské stavy, je zděšen, protože nenachází nic, co by se mu aspoň trochu zalíbilo. Naopak, v lidském konání spatřuje jen neřád a marnost, bující napříč všemi vrstvami společnosti.

„A protož se trápím tím více, že ne sám já, ale celé pokolení mé bídné jest; a ještě k tomu slepé, bíd svých neznající.“

Poutník propadne beznaději a chce ze světa utéct pryč. Na poslední chvíli zaslechne hlas, který mu radí, aby se vrátil zpět do svého srdce. Poslechne tedy, nahlédne do svého nitra a setká se s Kristem. Ten ho přivede ke skromnému, Boha poslušnému životu podle zásad pravého křesťanství. Jedině tak lze podle Komenského najít štěstí.

OBR: Ilustrace ke knize Labyrint světa a ráj srdce

Ilustrace Rut Kohnové, Zdroj: archív nakladatelství Wald Press

Praví křesťané prožívají stálou radost, protože dovedou vnímat Boží lásku. Netouží po ničem hmotném, což je zbavuje pout a přináší vnitřní klid. Poutník spatřuje, že mezi nimi panuje vlídnost, přívětivost a pokora, tedy zcela něco jiného, než s čím se setkal při své cestě.

„Tak kdo bližního jako sám sebe miluje, nepotřebuje obšírných nařizování, kde by, kdy a v čem jeho šetřiti měl, v čem jemu neškoditi, v čem dluh povinný navraceti: sama zajisté láska, jak se k němu chovati má, plně jemu poví a ukáže.“

Na pomezí žánrů

Komenského Labyrint se pohybuje na hranici beletrie a filozoficko-náboženského díla. První část knihy, kdy poutník poznává svět, se blíží filozofickému románu. Ve druhé části, při nahlédnutí do vlastního srdce, děje ubývá a střídají jej náboženské úvahy. Dílem prolínají alegorické prvky, jimiž jsou například postavy Všudybuda a Mámení nebo vyjádření lidských vlastností v podobě zvířat (opice, pávi s dlouhým krkem, lidé s liščím ocasem, oslíma ušima apod.).

Labyrint jako odraz pobělohorské beznaděje

Labyrint světa a ráj srdce píše Komenský ve velmi těžkém životním období. Po bělohorské porážce se kvůli svému působení v Jednotě bratrské musí skrývat na různých místech rodné Moravy i Čech. V čase odloučení mu při morové epidemii, vzniklé v důsledku válečného běsnění, umírá žena a obě malé děti.

FOTO: Srdce s hořícím křížem

Ilustrační foto, Foto: Marián Luha, Topzine.cz

Je zřejmé, že zklamání, s nímž se setkáte v první části Labyrintu, je odrazem tehdejšího politického a společenského vývoje i tragické události, která Komenského potkala v osobním životě. V knize najdete narážky na tehdejší rozdíly mezi bohatými a chudými, dokazující autorovo sociální cítění.

„Což vida, zahanbil jsem se, že u nás se často na odpor děje, jedni domy své nádobím, šatami, potravami, zlatem a stříbrem, jak nejvíc mohou, naplňují a přeplňují: jiní mezi tím, neméně služebníci boží jsouce, sotvá se čím přikryti neb vyživiti mají.“

Jak se neztratit…

Labyrint světa a ráj srdce je jazykově nesmírně bohaté dílo. Na druhou stranu, vyjadřování z doby baroka je dnes už příliš archaické, a tak se kniha nečte příliš dobře. Rozhodně ale nejde o suchopárné čtení. Jak již bylo uvedeno, autor píše satirickou formou, takže se často i zasmějete. Komenského projev je velmi vřelý a upřímný, ať už jde o vyjádření zoufalství nad stavem společnosti nebo o náboženské vyznání.

Abyste si udělali obrázek, o čem kniha je a jak je psaná, není nutné ji číst celou. Stačí, když si projdete několik kapitol, které vás zaujmou. Osobně bych doporučila například části „Poutník prohlédá ryňk světa“ nebo „Poutník prohlédá hrad Fortúny“, kde najdete velmi výstižné postřehy platné i pro dnešek. Knížka jako celek v sobě ukrývá nespočet moudrých vět naznačujících, jak se neztratit ve složitém labyrintu světa.

Název: Labyrint světa a ráj srdce
Původní název: Labyrint světa a lusthauz srdce
Autor: Jan Amos Komenský
První vydání: 1631

Hodnocení: **** (80 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Labyrint světa a ráj srdce: Upřímná zpověď učitele národů