×
TOPZINE.cz

Kytarový mág Joe Satriani se dal na černou magii a vykouzlil další album

Joe Satriani si odskočil od svých kolegů z Chickenfoot a natočil v pořadí již 14. studiovou desku Black Swans and Wormhole Wizards. A že to byla ale plodná dovolená!

Joe Satriani ve studiu, Zdroj: myspace.com

Mám rád instrumentální skladby. K tomu se přiznám hned. Mám rád ujeté názvy alb, pokud nejsou samoúčelné. Mám rád kytary. Mám rád rock a blues. Mám rád Joea Satrianiho!

Ostrý začátek

Přestože mi název alba asocioval spíše zamyšleně depresivní desku, hned první píseň zněla spíše jako z pohádky. Premonition je rytmický, radostně přemýšlivý song, u kterého si chcete jen co nejpohodlněji sednout a zahloubat se do krás podzimu. Tuto ideu měl zajisté Satriani také na srdci, neboť hned další píseň s přiléhavým názvem Dream Song tento počáteční dojem jen podtrhuje.

Snění přeruší poněkud ostrý nástup Pyrrhova vítězství, které vás ale už v extázi nikam dále neposune vyjma refrénu, který je velmi povedený. Přes vynikající průlet vzduchoprázdnem v písni Light Years Away se dostáváme k unylému tracku Solitude, jenž má naštěstí jen necelou minutu, protože je to jasný recept, jak probudit posluchačovu touhu po tlačítku next.

Pokračování po Solutide

Ať už si Solitude protrpíte či použijete dvě šipky vpravo, čeká na vás skvost nesoucí jméno Littleworth Lane, nádherné, procítěné blues. Když už máte pocit, že byste víc v pohodě byli snad jen s prvotřídním hašišem v krvi, ocitnete se v poněkud neklidné Golden Room. Východní nádech dodává písni jakýsi neklid a očekávání. Toto očekávání ale zůstává nenaplněno.

Jestli ale něco Joe opravdu umí, pak jsou to blues. Two Sides to Every Story je opět mistrovský kousek. Tentokrát je zvuk trochu víc zabarven do funku a především více stojí na varhanách v pozadí, které mu právě dodávají potřebnou atmosféru.

Kdo jsou Wormhole Wizards?

V titulní písni Wormhole Wizards se Joe vyřádil. Svižný nástup basů sotva dohání, jako by byl stále ještě uvězněn ve snovém světě blues. Naštěstí se alespoň v refrénu na moment vzpamatuje. Osobně mi tento song opravdu nesedl, je v kontextu zbytku alba příliš agresivní. Ale naštěstí se Joe v dalším songu Wind In The Trees vrátil k blues. Nejdelší píseň alba také nabízí jediné klavírní sólo v podání Mikea Keneallyho, který měl obrovský prostor dvou minut, aby předvedl své umění.

Poslední píseň God Is Crying opět svým názvem maličko mate. Nečekejte závěrečnou baladu, ale poměrně slušný nářez, kde se Joe opravdu předvede. Úplně nechápu, proč není tento track spíše předposlední. Wind In The Trees úplně volají po tom, aby byly tečkou za tímto skvostem.

Celkově je to jedno z nejlepších Joeho alb. Pro milovníky instrumentálního rocku a blues se stane tato placka Mekkou. Pro ostatní rockery je to určitě skvělé album na podbarvení podzimního snění nebo setkání s přáteli. Pokud vám ale vadí absence zpěvu, sáhněte jinam.

Joe Satriani – Black Swans and Wormhole Wizards

Vydáno: 5. října 2010
Celkový čas: 53:17
Skladby: Premonition, Dream song, Pyrrhic Victoria, Light Years Away, Solitude, Littleworth Lane, The Golden room, Two Sides to Every Story, Wormhole Wizards, Wind In The Trees, God is Crying

Vydal: Sony Music

Hodnocení: 5*****



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..