Kvílení i Obratník Raka. Vybrali jsme 10 knih, které šokovaly společnost

FOTO: Knihy dokážou šokovatObratník Raka, Satanské verše či Máj. Ať již v minulosti nebo v současnosti, tyto knihy vyvolaly ve společnosti rozporuplné reakce. Mnohé z nich cenzura zakázala a publikovány mohly být až několik let po svém vzniku.

FOTO: Knihy dokážou šokovat
Některé knihy šokovaly společnost natolik, že musely být zakázány., Zdroj: sxc.hu

1. Henry Miller: Obratník raka

Obratník raka vyšel poprvé roku 1934 v Paříži, v USA byl ovšem cenzurou zakázán a vydání se zde dočkal až v 60. letech. Avantgardní román Henryho Millera je kritikou amerického způsobu života, konzumní společnosti a kariérismu.

Odehrává se na počátku 30. let v Paříži. Miller na tehdejší dobu velice otevřeně líčí vlastní zážitky a život pařížské bohémské společnosti. Bez obalu říká své názory, syrově popisuje skutečnost, často používá vulgární a slangové obraty. Otevřené popisy sexuálních scén vedly k tomu, že kniha byla označena za pornografickou a tehdejší kritici obvinili Millera, že kazí výchovu mládeže. Jeho díla i životní styl měly nemalý vliv na hnutí hippies a generaci beatníků.

2. John Cleland: Fanny Hill: Paměti rozkošnice

Kniha Johna Clelanda s názvem Paměti rozkošnice je považována za první erotický román. Cleland se kvůli svému bohémskému způsobu života dostal do vězení pro dlužníky, kde toto pornografické dílo sepsal. Paměti rozkošnice vznikly v letech 1748 až 1749, bez cenzury byly ale veřejně publikovány až v roce 1963.

Hlavní hrdinkou je dívka Fanny Hill, která líčí své zážitky z doby, kdy pracovala v londýnském veřejném domě a byla nucena živit se prostitucí. Autor otevřeně popisuje pohlavní akt a kritizuje zkažené mravy tehdejší anglické společnosti. Po vydání románu se zvedla vlna nevole a Cleland byl opět zatčen a postaven před soud. Poté se rozhodl své dílo přepsat a výrazně zcenzurovat.

3. Lev Nikolajevič Tolstoj: Kreutzerova sonáta

Pohoršení vyvolal ve své době i ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj a jeho novela Kreutzerova sonáta. Tolstoj na svou dobu velmi odvážně rozebírá témata sexuality, žárlivosti, manželských vztahů a nevěry. Novela vyšla až v roce 1891, a to po předchozích dvou zákazech cenzury, avšak mezi čtenáři byla již známá, neboť kolovala Ruskem v různých opisech a neoficiálních vydáních.

Čtěte také: Román Anna Karenina Lva Nikolajeviče Tolstého. Silná žena dokáže obětovat vše

Příběh se odehrává ve vlaku, kde probíhá debata na téma láska a manželství. Vypravěč vyslechne příběh Pozdnyševa, který vypráví o svém manželském soužití a nesnesitelné žárlivosti. Na konci vyjde najevo, že Pozdnyšev svou nevěrnou ženu v afektu zavraždil. Novela vyvolala v soudobé společnosti četné diskuse, na jednu stranu budila pohoršení a odpor, na druhou byla pro svou nezvyklou otevřenost nadšeně přijímána.

4. Karel Hynek Mácha: Máj

Lyrickoepická skladba Máj je jedno z vrcholných děl českého romantického básnictví. Ve své době se ale zcela vymykala dobovému syžetu. Karel Hynek Mácha se na rozdíl od svých současníků nezaměřil na vlastenectví, ale na své osobní pocity a momentální nálady. Snažil se obejít dobovou cenzuru a tvrdil, že cílem básně je óda na májovou přírodu. Kritika však odsuzovala motivy smrti a tajemna.

OBR: Karel Hynek Mácha

Skladba o otcovraždě, smyslu lidského bytí a otázce viny nebyla ve své době pochopena. Mezi kritiky K. H. Máchy patřil například Josef Kajetán Tyl, který sice oceňoval jeho literární talent, ale postrádal v díle vlastenecké a výchovné prvky. Plamenného zastánce našel Mácha v Karlu Sabinovi, který hájil jeho snahy a vyzdvihoval literární hodnoty jeho tvorby, kterou plně docenila až generace Májovců.

5. Salman Rushdie: Satanské verše

Salman Rushdie, anglický spisovatel muslimského původu, ve svých dílech často reflektuje vztahy mezi východním a západním světem. V roce 1988 vyšel jeho čtvrtý román nazvaný Satanské verše a ihned vyvolal nevoli muslimů, kteří považovali jeho dílo za útok na islámské náboženství a urážku Muhammeda.

Exkluzivní ukázka: Autor Satanských veršů Salman Rushdie vzpomíná na život pod hrozbou smrti

Jejich rozhořčení bylo doprovázeno i několika násilnými protesty. Duchovní vůdce Íránu ajatolláh Chomejní na něj v únoru 1989 uvalil fatvu, což v tomto případě představuje trest smrti. Roku 1990 se Rushdie v eseji V dobré víře sice za urážky islámu omluvil, avšak fatvu může zrušit jedině sám její autor či někdo dosahující jeho úrovně.

6. Irwin Allen Ginsberg: Kvílení

Irwin Allen Ginsberg, jeden z hlavních představitelů beatnické generace, šokoval americkou společnost sbírkou Kvílení a jiné básně, jež bývá považována za přelomové dílo 20. století. Poprvé vyšla roku 1956, ale publikování bylo krátce na to zastaveno úřady kvůli údajné obscénnosti.

Allen Ginsberg i jeho vydavatel byli zažalováni a postaveni před soud, který však rozhodl v jejich prospěch. Kniha tak mohla být roku 1957 opět publikována. Ginsberg svou básní otevřeně vyjadřoval nesouhlas s konzumním způsobem života, kritizoval moderní civilizaci a kariérismus. Revoltoval proti zavedeným společenským stereotypům a konformní morálce. Básně obsahují celou řadu metafor, výkřiků a zvolání, ve kterých vyjadřuje své zoufalství.

7. Ladislav Klíma: Utrpení knížete Sternenhocha

Jeden z představitelů české expresionistické literatury, Ladislav Klíma, šokoval nejen svou tvorbou, ale i soukromým životem. Spisovatel a filozof se inspiroval například tvorbou Fridricha Nietzscheho a egodeismem. Vedl podivínský a samotářský život, sám na sobě prováděl nejrůznější experimenty, propadl alkoholu a cigaretám.

Mezi jeho nejznámější díla patří Utrpení knížete Sternenhocha z roku 1928, které sám autor označil jako groteskní romaneto. Sternenhoch je podivný německý šlechtic, který se ožení s tajemnou Helgou, jež ho čímsi přitahuje a zároveň se mu hnusí. Klíma popisuje soužití tohoto zvláštního páru, využívá nereálných motivů, vulgarismů a některé scény hraničí až s perverzností.

8. Emile Zola: Zabiják

Spisovatel Emile Zola, hlavní představitel francouzského naturalismu, zdůrazňuje u svých postav zejména temperament, pudy a instinkt.

OBR: Alkohol

Román Zabiják vyšel poprvé v roce 1877. Zabijákem není v tomto případě žádný zločinec, ale alkohol. Klempíř Coupeau se při práci těžce zraní a je na nějaký čas upoután na lůžko. Během té doby si zvykne na zahálku a pomalu propadá alkoholu. Jeho žena, která se trpělivě stará o rodinu, jde ale pomalu ke dnu s ním, a také hledá útěchu v alkoholu, posléze ovšem umírá. Dcera Nana uteče z domu a stává se prostitutkou.

9. Charles Boudelaire: Květy zla

Autorem lyrické sbírky Květy zla je tzv. prokletý básník Charles Boudelaire, jehož tvorba inspirovala celou řadu tvůrců přelomu 19. a 20. století.

Čtěte také: RECENZE: Neštěstí bývalo mým bohem. Co všechno nevíme o Arthuru Rimbaudovi?

Po vydání sbírky v roce 1857 se dostal k přestupkovému soudu za urážku veřejné morálky a dobrých mravů. Šokoval společnost svým netradičním pojetím dobra a zla, krásy a ošklivosti, často opakoval motivy smrti a bídy. Provokativními verši vyjadřoval svůj pocit zmaru a hledal východisko z nudy a konvenčnosti. Svou tvorbou, která byla označena za pobuřující, se podle vlastních slov vyrovnával se soudobou společností. Díla, která veřejnost vnímala jako pobuřující, chápal Boudelaire jako svůj vlastní způsob jak pochopit realitu, která ho obklopovala.

10. Philip Roth: Portnoyův komplex

Americký spisovatel Philip Roth se v tvorbě často věnuje tématu židovství v USA. Odmítl líčit židovské postavy idealizovaně a snažil se zachytit kontrast mezi tradiční kulturou Židů a současnou americkou společností. Jeho kniha Portnoyův komplex s podtitulem Tragikomická literární tvorba o životě a sexu se stala trhákem a vyvolala v soudobé společnosti skandál.

Hlavní hrdina Alex Portney, mladík z židovské rodiny, se svěří doktorovi se svými životními událostmi. Nevynechá ani intimní detaily a vypráví o erotických představách, které by pro židovského chlapce měly být tabu. Autor tím reaguje na sexuální revoltu šedesátých let. Alexandr se snaží vzbouřit a odmítá být poslušný rodinné tradici, avšak kvůli tomu ho trápí špatné svědomí. Ačkoli sám Roth pochází z židovské rodiny, bývá některými ortodoxními rabíny obviňován z antisemitských názorů.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Simona Hencová
Autorka je redaktorkou rubriky Literatura na TOPZINE.cz. Vystudovala Jazykovou a literární kulturu na UHK. Nyní studuje Kulturní dějiny na Univerzitě v Pardubicích. Mezi její záliby patří tanec a divadlo.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*