×
TOPZINE.cz

VIDEO: Kupka se v Londýně prodal za 35 milionů. Aukce lámala všechny rekordy!

FOTO: Kupkuův obraz - pohybLondýnská aukční síň Sotheby’s zažila minulý týden velmi mimořádnou událost, tedy přinejmenším z českého pohledu. Dražila se tu totiž vůbec největší sbírka českého moderního umění, jakou kdy kdo mimo ČR shromáždil. A výsledky předčily veškerá očekávání.

FOTO: Kupkuův obraz - pohyb
Nejdražší Kupkův obraz Pohyb za 35 milionů Zdroj: Sotheby´s

To, že má americký miliardář a vynálezce Norman Hascoe ve své sbírce několik zajímavých děl české moderny, se vědělo již dlouho. Vždyť také řadu z nich nechal již dříve zapůjčit do svého oblíbeného Bruce Museum v Connecticutu. Když ale v roce 2007 zemřel, následován o tři roky později svou ženou Suzanne, a jejich potomci se rozhodli značnou část rodinného jmění prodat, vyšlo najevo, že manželé Hascoeovi vlastnili daleko víc než jen několik obrazů českého původu.

Ve skutečnosti se jednalo o vůbec největší sbírku českého moderního umění první poloviny 20. století mimo naše území. Její rozsah a především její skladba doslova vyrazily dech i protřelým odborníkům z věhlasné aukční síně Sotheby’s. Ukázalo se totiž, že jde o ukázkový průřez tím nejlepším, co česká moderna (která ve své době patřila ke světové špičce) za dobu své zářivé existence vyprodukovala.

Ve sbírce amerických manželů nechybí snad žádné slavné jméno z tohoto období – František Kupka, Josef Čapek, Alfons Mucha, František Foltýn, Emil Filla, Václav Špála, Jan Zrzavý, Otto Gutfreund, Otakar Švec, Bohumil Kubišta a řada dalších, dnes již legendárních osobností. Přitom se nejedná o žádné druhořadé obrazy a sochy, ale v některých případech o vůbec nejlepší a nejcennější díla zmiňovaných věhlasných umělců.

Aukce století

Mezi obchodníky s uměním se o aukci okamžitě začalo mluvit jako o nejvýznamnější události týkající se českého výtvarného umění v novodobých dějinách. Přestože pozůstalost manželů Hascoeových obsahovala velké množství dalších výjimečných sbírek (především unikátní kolekci amerického nábytku a indiánského umění), právě kolekce české moderny se měla stát vrcholem celé série aukcí, která měla (společně s prodejem jejich luxusní rezidence) dědicům Normana a Suzanne nejvíce ztučnit jejich již tak jistě dosti tučná bankovní konta. Hodnotu zmíněné sbírky odhadovali odborníci na 4-6 milionů liber. Očekával se velký zájem, ale výsledek aukce všechna očekávání daleko předčil.

Favoritem byla od počátku díla Františka Kupky a právě jeho obraz „Pohyb“ byl nakonec s velkým náskokem prodán za nejvyšší cenu. Za všeobecného potlesku byl odklepnut anonymnímu kupujícímu po telefonu, který nabídl 1 497 250 britských liber (téměř 41 milionů korun), čímž se Pohyb stal nejen zatím nejdražším Kupkovým obrazem, ale i jedním z nejdražších vydražených děl českého autora vůbec. Za velmi vysoké částky (přes půl milionu liber) se prodávala i díla Josefa Čapka (obraz Fantomas) a Emila Filly (Sochařka v ateliéru). Celkový výtěžek z aukce přesáhl 11 milionů liber (přes 300 milionů korun) a hned 13 českých umělců si na ní stanovilo svůj osobní rekord za cenu svého díla. Tři čtvrtiny děl se navíc prodaly za cenu vyšší, než byla cena odhadní, mnohé z nich dokonce za dvojnásobek či trojnásobek.

Mecenáš nebo spiklenec?

Logicky se nabízí otázka – co byl vlastně zač onen muž, který investoval takové prostředky do nákupu klasiků českého umění? Norman Hascoe byl pro mnohé ztělesněním dvou velkých mýtů – amerického snu a světového židovského spiknutí.

Tento vynikající inženýr, jenž má na svém kontě přes 100 originálních technologických patentů, si v roce 1957 založil firmu, která se zabývala vývojem a prodejem pokročilých materiálů pro polovodiče. Základní jmění této firmy bylo 8 tisíc dolarů. V prosinci 1999 už měla hodnotu 750 milionů dolarů, což (spolu s jeho dalšími finančními aktivitami) vyneslo v roce 2002 Hascoea na 329. příčku v žebříčku čtyř set nejbohatších Američanů zveřejňovaném časopisem Forbes.

Hascoe byl velký milovník a mecenáš umění, které také štědře finančně podporoval, podobně jako svou druhou vášeň – vědu. Skrze svou rodinnou nadaci, jež vedl společně se svou ženou, daroval stovky tisíc dolarů na projekty v oblasti fyzikálního a biomedicínského výzkumu. Mezi instituce, které manželé Hascoeovi podporovali velkými finančními částkami, patřila především univerzita v Connecticutu a zmíněné Bruceovo muzeum.

FOTO: Manželé Hascoeovi
Manželé Hascoeovi Zdroj: Sotheby's

Hascoe odmítal publicitu s tím spojenou, sám říkával, že raději „koná dobro za oponou než v záři reflektorů“. Jediná veřejně viditelná funkce, kterou ke konci života vykonával, mu ale nakonec publicitu přeci jen přinesla, i když mnohdy jistě ne takovou, jakou by si představoval. Stal se totiž prezidentem Židovského institutu pro záležitosti národní bezpečnosti (JINSA), tedy organizace snažící se skrz své lobbistické aktivity propojit americkou politiku s bezpečností státu Izrael. Pro některé pravicové radikály a pro milovníky konspiračních teorií je tato instituce ztělesněním legendy o světovém židovském spiknutí. Jsou přesvědčeni, že právě JINSA je ve skutečnosti hlavní mocenskou složkou světové politiky a přičítají jí podíl na všeljakých neplechách, od zavinění finanční krize až po zinscenování útoků 11. září a vyvolání tsunami v Japonsku. Přestože nejrůznější zájmové organizace židovských imigrantů mají na americkou politiku jistě nezanedbatelný vliv (členem JINSA byl například i bývalý viceprezident Dick Cheney), byly to právě fantasmagorické teorie o globálním sionistickém komplotu, s nimiž se Hascoe musel potýkat nejčastěji.

Při povídání o Normanu Hascoeovi by bylo jistě chybou nezmínit také jeho ženu Suzanne, která byla vynikající vědkyní v oblasti biochemie. Věnovala se především výzkumu léčby rakoviny a byla i členkou týmu, který jako první vyvinul chemoterapii pro pomoc dětským pacientům s leukemií – jeho vedoucí byl za to tehdy odměněn Nobelovou cenou. Ironií osudu to byla právě rakovina, která ji v roce 2010 připravila o život. Suzanne sdílela s manželem lásku k umění a velmi aktivně se podílela na jeho mecenášských aktivitách.

Jak vypadá dům za miliardu?

Kromě rozsáhlých uměleckých sbírek prodávají dědicové Normana a Suzanne také překrásnou rodinnou rezidenci na břehu zálivu v Greenwichi v Connecticutu. Několik desítek pokojů, pětiakrový pozemek a vlastní visutý most, vedoucí na soukromé molo, jsou jen některé z lákadel pro případného kupce, který je připraven zaplatit něco přes 42 milionů dolarů. Díky historické hodnotě domu cena možná ještě vzroste, takže pokud máte přebytečnou miliardu korun, můžete si toto sídlo v Nové Anglii pořídit i vy. Jen bohužel musíte počítat s tím, že stěny pokojů už nebudou jako dříve zdobit díla věhlasných českých umělců, protože ta byla prodána do celého světa.

FOTO: Rezidence rodiny Hascoe
Rezidence rodiny Hascoe Zdroj: Sotheby's

Jak vypadá zevnitř sídlo rodiny Hascoe si můžete blíže prohlédnout na následujícím videu.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..