Kultovní kino Aero prošlo rekonstrukcí. Nepoznali byste ho

Jedno z nejlepších pražských kin si k Vánocům nadělilo zbrusu nový bar, kde se budou odehrávat nejrůznější akce, a díky kterému bude návštěva tohoto legendárního místa ještě příjemnější.

Aerobar po proběhlé rekonstrukci, Zdroj: archiv kina Aero

Bez Aera by Žižkov nebyl Žižkovem. V záplavě popcornem posypaných multiplexů působí tohle kino, tak důkladně ukryté na dvoře jednoho starého činžáku, že byste jej bez roztomilého retro-neonového nápisu asi jen těžko našli, jako zjevení z jiné doby.

Tento pocit ještě umocní i zběžný pohled na program, kde se místo nejnovějších hollywoodských blockbusterů objevují spíše artové snímky, jež se jinak do české distribuce vůbec nedostanou, případně stará dobrá filmová klasika, kterou si málokde v Praze vychutnáte tak, jako v téhle úžasné funkcionalistické budově z počátku 30. let.

Legenda z časů První republiky

Ačkoliv máme v našem hlavním městě i kina ještě starší (Lucerna, otevřená roku 1909, patří dokonce mezi vůbec nejstarší stále fungující kinosály na světě), přesto je historie Aera, které příští rok oslaví své 80. narozeniny, více než úctyhodná.

Neonový nápis funguje trochu jako maják pro zbloudilé

Postavené bylo původně jako soukromé kino rodiny Syrotkových a poprvé se tu promítalo už v roce 1933, kdy se slavnostního otevření účastnili mj. i Hugo Haas a Lída Baarová (ano, ta Goebbelsova milenka). Od té doby se tu hraje takřka nepřetržitě až dodnes, jednou z mála výjimek byl například konec druhé světové války, kdy sál dočasně sloužil jako lazaret pro vlastence raněné při pražském povstání.

Jednooký mezi slepými králem

Nová kapitola slavné historie Aera se začala psát před čtrnácti lety, kdy kino převzala od města parta nadšenců z neméně legendární žižkovské hospody „U vystřelenýho oka“ pojmenované podle Jana Žižky, který jen pár metrů odsud vybojoval roku 1420 jednu ze svých nejslavnějších bitev.

V samotné hospodě, která se „stala legendou již v den, kdy byla založena“, se sice (podle slov místního hostinského) nalévá jen obyčejné pivo, kuchyň je zde až na výjimky podprůměrná a obsluha „ironická až jízlivá, často přiopilá, přihulená, případně všechno dohromady“, nicméně i přesto je zde kvůli jedinečné atmosféře téměř pořád plno.

Možná za to může i jedinečná umělecká výzdoba, která je dílem malíře Martina Velíška. Kromě Jana Žižky na mořském koníku tu můžete nalézt i plastiku tohoto vojevůdce a „vykušovačů“ jeho očí a také obraz Usmíření, kde si křižáci s husity vyměňují po střetnutí na Vítkově trička jako dnešní sportovci.

Kino Aero má za sebou dlouhou historii, po rekonstrukci to ale na první pohled nepoznáte

Lidem od Vystřelenýho oka se podařilo udělat z Aera velice příjemné místo, když hned od počátku vzdali nerovný boj s multikiny a soustředili se na uspokojení náročnějšího diváka, který přichází do kina hlavně za atmosférou a také na snímky, které nejspíš nikde jinde neuvidí. Spolu se Světozorem, kinem MAT či Bio Oko tak drží tradici artových kin s (přinejmenším částečně) nekomerční produkcí.

Kino nejen pro nerdy

Produkce Aera je opravdu pestrá a v porovnání s mnoha jinými kiny poměrně netradiční. Vždyť kde jinde můžete vidět před filmem na pódiu živého uvaděče, případně „živě“ shlédnout přímý přenos představení Metropolitní opery v New Yorku.

To by mohlo vyvolat mylný dojem, že návštěva Aera je vhodná jen pro nečesané intelektuály a masochistické milovníky podivných ultranudných tříhodinových uměleckých produkcí, které kromě jejich režiséra nejspíš nikdo nikdy nepochopí, což ovšem také nikdo nikdy nepřizná. Ve skutečnosti je ale program kina natolik široký, že si v něm vybere nejspíš úplně každý.

Ze všech akcí, které se tu pravidelně konají, můžeme zmínit třeba „Projekt 100“, který každý rok tematicky uvádí klasické starší snímky, které patří k základnímu filmovému vzdělání, případně „nechvalně“ proslulý Festival otrlého diváka, který nás čeká již v únoru a je přehlídkou béčkových hororů a kontroverzních obskurit.

Za všechno mluví názvy filmů, které se na tomto festivalu promítaly v minulém roce: vévodily mu snímky „Kurevská nakládačka“, „Holky s mačetami útočí“, „Plivu na tvůj hrob“ a diváckým hitem se pak stala tato filipínská „bondovka“, ve které hlavní roli neohroženého Agenta 00 ztvárnil lilipután:

Aero také dokazuje, že starý sál nutně nemusí znamenat mizernou obrazovou a zvukovou kvalitu. Na plátno se tu sice nevejde 50 slonů, ale z evropských peněz se podařilo vybavit kino moderním promítacím zařízením i kvalitním Dolby ozvučením. A protože tu občas uvidíte i filmy, které se v Čechách nikdy předtím nepromítaly (a asi ani nebudou), jsou všechna sedadla vybavena sluchátky pro simultánní tlumočení. Místo superobřího popcornu a coly si tu můžete do sálu vzít třeba půllitr speciálního Aeropiva, které lze umístit do k tomu uzpůsobených aerodržáčků na sedačkách.

Nový bar, nové zážitky

Do nového roku vstoupilo Aero v novém hávu. Rekonstrukce se dočkal bar, foyer i toalety, vše nyní kompletně bezbariérové a stylově zařízené. Přestavba se opravdu povedla, takže si v novém prostředí baru, kde jsou stěny pokryty klasickými filmovými plakáty a v policích čekají na své čtenáře různé časopisy a knížky, budete moci dát speciální čokoládové pivo, případně se zdarma připojit na net přes Wi-Fi.

Nový design navrhli Lenka Křemelová a David Maštálka z A1 Architects. Hlavní změnou oproti předchozímu stavu je výrazně větší bar, který je schopen obsloužit více hostů. Stěny jsou laděny do různých odstínů zelené, předsálí propojuje motiv černě pruhované podlahy, která má působit jako pomyslná filmová klapka oddělující realitu od světa filmových iluzí.

Aerobar je kvalitně zásobený, vybere si opravdu každý

Osvětlení celého prostoru má na svědomí Silvie Luběnová aka maestrokatastrof, která umělecky ztvárnila 24 velkých kulatých žárovek. Osvětlení se dá proměňovat podle aktuální potřeby, od prosvětleného předsálí až po atmosféru nočního baru.

Modernější a „syrovější“ design prostoru by sice mohl některé skalní fandy trochu popudit, neboť působí poněkud méně útulně a přátelsky, celkově se ale jedná o dobře funkční a vizuálně zajímavé ztvárnění.

V prostorách baru budou probíhat i různé akce, například promítání nejlepších (a nejhorších) filmových trailerů, případně večery s hudbou z filmových soundtracků. Zajít si do Aera na skleničku a na film je zkrátka povinnost každého skutečného filmového fandy.