×
TOPZINE.cz

Kult zvaný MoMA

Navštívit Muzeum moderního umění v New York City je dnes na to-do listu snad všech, co se alespoň trochu zajímají o umění. Nejen, že tu naleznete výtvarné, fotografické i architektonické skvosty od pozdního 19. století, odehrává se zde také vše, co v soudobém uměleckém světě stojí za povšimnutí. Vzhůru na Manhattan!

MoMA - pohled z 54. ulice, Timothy Hursley Zdroj: MoMA

New Yorské Museum of Modern Art ani zdaleka není tak vyčerpávající zkušeností jako jeho francouzský konkurent Louvre. Zároveň vám však poskytnete ekvivalentní, ne-li vyšší znalosti. Možná i díky tomu je v dnešní společnosti, jíž je často vyčítána nekomfortní zrychlenost, tak populární záležitostí.

Na rozdíl od mnoha evropských galerií se tento počin Rockefellerovy rodiny nesoustředí na velké množství děl od důležitých po naprosto zapomenuté. Dle americké tradice kurátoři z každé výtvarné epochy vybrali několik nejvýznačnějších prací, které celá hnutí mnohdy i definovaly. Těm je pak věnován dostatek prostoru, včetně kresebných studií samotných autorů nebo muzejního výzkumného a studijního centra.

Andy Warhol - Campbellovy polévky, syntetická malba na 32 plátnech, 1962 Zdroj: MoMA

Od Picassových prostitutek po Warholovy polévky

Co najdete v MoMA si velmi pravděpodobně pamatujete ještě ze školních lavic. Nebo alespoň z ironických narážek na moderní umění v Simpsonových. Les Demoiselles d’Avignon od Pabla Picassa, dílo, které historicky určilo povahu syntetického odvětví kubismu, rozhodně ohromí. Rozměrné plátno ve své době způsobilo poprask pro neskrývané znázornění nahých prostitutek z Barcelonského nevěstince. Dnes naopak překvapuje okázalou ikonografií, perfektním kubistickým znázorněním a fascinujícími prvky primitivismu a katalánského umění. Picasso na této olejomalbě pracoval několik let a nikdy ji oficiálně nedokončil.

Prvotřídní je též sbírka čisté abstrakce, kdy se umělci již zcela odvrátili od reprezentativního umění. Salónek věnovaný Pietu Mondrianovi, nizozemskému stoupenci hnutí De Stijl, mimořádně trefně vystihuje povahu abstrakce. Ve fázích ukazuje Mondrianův vývoj od tradičního umělce, přes abstrahované tvary až po jeho notoricky známé čtverce.

Vincent van Gogh - Hvězdná noc, olej na plátně, 1889 Zdroj: MoMA

Je až neuvěřitelné, že se Muzeu povedlo získat i takové kousky, na které si jistě musela dělat nároky přímo daným umělcům věnované galerie. V postimpresionistické sekci naleznete Van Goghovo mistrné dílo Hvězdná noc, v pop-artové pak 32 Campbellových polévek, které jako první vynesly na vrchol samotného Andy Warhola.

Amerika nade vše

Zvláštní důraz je samozřejmě věnován umění spjatému s Amerikou či samotným New Yorkem. Velký sál je věnován abstraktním expresionistům, kde můžete zhlédnout jak Pollockovy kritizované drip paintings, tedy v podstatě cákance, tak atmosférické barvy Marka Rothka. Oba umělci a jejich stoupenci byli ve své době kritizováni až zesměšňováni, oni sami ale ve svém umění viděli hlubší význam. Po vlivu Freuda a částečně surrealismu zobrazovali vlastní psychické rozpoložení. Popoví umělci jsou pak stejně jako v historii odděleni tlustou zdí a představují Rauschenberga, Lichtensteina i více vrcholného Warhola.

Jackson Pollock - Číslo 31, olej a lak na čistém plátně, 1950 Zdroj: MoMA

Dále vás nemine Dalího Trvání času, Duchampovo nesmyslné dada Kolo, kterým umělec vtipně komentoval své pojetí světa, nebo i Frida Kahlo. Pestrostí a cenností výtvarné nabídky MoMA líbezně šokuje, zvlášť vezmeme-li v potaz, že si všechna díla můžete i beztrestně vyfotit.

Performace a postmoderna

Historicky končí výtvarná sbírka Muzea prvními projevy postmoderny, o současné umění se pak ale zajímá víc než aktivně, ať už se jedná o performace, videoprojekce nebo samotnou malbu. Nedávno skončila výstava Tima Burtona a nyní probíhá neuvěřitelné vystoupení srbské umělkyně Mariny Abramovicové Umělec je přítomen. Název je podstatou – Abramovicová v rudých šatech sedí na židli u stolu a hledí před sebe, kam si kdykoli může přisednout kterýkoli z návštěvníků a účastnit se tak díla samotného.

Marina s květinami Zdroj: MoMA

Marina Abramovicová, již 63letá babička performace, je známá svými extrémními uměleckými projevy, které často zahrnují fyzickou bolest. Jednou z jejích známých performací je například šestihodinové oddání se veřejnosti, kdy na stůl před sebe položila 72 předmětů včetně nůžek, trnitých růží, nožů a pistole s jednou kulkou.

V MoMA bude Abramovicová v tichu a staticky sedět po 600 hodin. Bude-li úspěšná, vytvoří nejdéle trvající performaci, jakou Muzeum kdy hostilo. Říká se, že právě nehybnost je nejbolestivějším zážitkem, kterým si člověk může projít.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..