4 fotky 
Kdyby zvuk mohl pronikat vakuem, slyšela by celá Galaxie vítězný jásot pronikající z imperiálních křižníků a stíhačů. Dnes byla totiž poražena největší armáda Bratrstva a jejich dominance v Centrálních sektorech brzy vezme za své. Díky pečlivě připravenému útoku zbyl z kdysi pompézní flotily s modrou zástavou jen vesmírný odpad.
Ze všech důstojníků hrdého Bratrstva zůstal na živu pouze generál Glee, a ten byl nyní se spoutanýma rukama dovlečen za doprovodu imperiální eskorty na velitelský můstek hlavního z křižníků.
„Podle platné Galaktické úmluvy, kterou podepsalo i Impérium, mi jako vysoce postavenému důstojníkovi musíte poskytnout dvanáctihodinovou lhůtu pro kontakt s mou domovskou planetou!“ vyštěkl Glee hned jak se s ním eskorta zastavila. Postava stojící před ním však byla i nadále otočena zády a nejevila známky zájmu.
„Nejsem člen Impéria,“ ozvalo se po chvíli.
„Tak kdo tedy jste?!“ zavrčel Glee.
Postava se pomalu otočila. Pod staženou černou kápí jí plály modré plamínky.
„Slyšel jsem, že vy z Bratrstva máte moc rádi soudy. Tudíž jsem si pro vás také jeden připravil, generále Glee,“ záře z modrých plamenů byla čím dál více oslepující.
„Jste obviněn ze zrušení Koutku Poezie v Galaktickém fóru!“ zahřměl neznámý.
„Cože?!?“ Glee byl očividně zaskočen, stejně jako všichni okolostojící vojáci.
„Dále jste obviněn z toho, že jste se ani nesnažil o obnovení fóra podobného zaměření, takže se všechny básnické duše musely přesunout na Off Topic, kde se jejich díla ztrácí ve směsici žvástů a plků! “ záře vycházející zpod mužovy kápě byla již téměř nesnesitelná.
Postava náhle pozvedla ruce nad hlavu a zlehka tleskla. Obří vlna energie obalila tělo konsternovaného generála a poté ho vtáhla do sebe. Glee byl pryč.
„Tak, to bychom měli“, zamumlal si jen tak pro sebe Archmage a s potutelným úsměvem nechal teleportační zařízení vklouznout zpět do záhybů svého roucha.
„Jo ho hou, my jsme banda zlá,
kdo jde s námi, ten se má.
Jo ho hou, kdo nás vidí,
hned se radši z cesty klidí.
Jo ho hou, krást a vraždit chceme,
my jsme cháska pirátská
a my nikdy nevymřeme!“
Hymna galaktických pirátů duněla barem, když se v jeho středu znenadání objevil zmatený generál Glee. Záblesk světla, který jeho nečekaný příchod doprovázel, okamžitě přilákal pozornost všech přítomných a dříve bujará atmosféra se rázem změnila v nepřátelské mumlání. V krčmě to brzy začalo vypadat jako v úlu.
Všeobecný neklid přerušilo až rázné bouchnutí do stolu. Jako na povel všichni utichli a mlčky vytvořili koridor k ozdobenému sezení v rohu. Vůdce pirátů, drbaje na hřbetě uzgarrského deronida, jenž se mu rozvaloval u nohou, věnoval nezvanému návštěvníkovi letmý pohled a pak si začal potichu prozpěvovat:
„Jo ho hou, nebudeš mít maso z krys,
dnes tu mám pro tebe,
tenhle modrej hnis.
Jo ho hou, jo ho hou…“
„Je tvůj,“ pokynul pak svému mazlíčkovi. Deronid se postavil na všechny čtyři a obě jeho hlavy vycenily hrozivě vyhlížející zuby. Po chvíli už se krčmou zase nesl bujarý zpěv a smích…
