×
TOPZINE.cz

Křest knihy Ruský formalismus Petra Steinera se nesl v duchu příjemného diskuzního večera

FOTO: Kniha

Na křtu knihy Ruský formalismus: Metapoetika, který proběhl 17. února v historické budově Richterova domu v Praze, jsme měli možnost se setkat nejen s autorem Petrem Steinerem, ale i překladatelem Františkem Podhajským. Autor návštěvníkům představil svůj literárněvědný koncept a nastínil zajímavé spojitosti ve vývoji literární vědy v souvislosti s pronikáním ruského formalismu do západního světa.

FOTO: Kniha
Přiučte se od jazykovědců, Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz

Přestože je Petr Steiner rodilý Čech, téměř veškerou svou vědeckou práci dosud publikoval v angličtině. Proto byl přítomen i překladatel knihy, který vtiskl textu patřičný ráz, a snad tím i autorovi dokázal, že čeština není pro odborné publikování zas až tak marná. Kniha Ruský formalismus je však pozoruhodná i z mnoha jiných hledisek.

Překvapivé je například i to, že první překlad, který vyšel záhy po prvním vydání knihy v roce 1984, byl vedený do japonštiny. Následovaly jazyky jako italština, španělština nebo bulharština. My jsme si museli počkat dlouhé čtvrtstoletí. Pro úplnost se sluší připomenout, že i tentokrát byla volba spíše pragmatická.

Překladatel František Podhajský na otázku, co jej vedlo k přeložení Steinerovy knihy, odpověděl, že toto je jedna ze tří knih se stejným názvem, přičemž vyšla jako poslední a navíc je nejtenčí. Někdy člověk prostě žasne nad tím, jak nevyzpytatelné jsou mechanismy publikování vědeckých prací. Tím však nechci snižovat práci překladatele a už vůbec ne autora. Celý večer se jednoduše nesl ve velmi příjemném a uvolněném duchu.

Pražský lingvistický kroužek

Profesor Steiner nastínil rozsáhlou historii formování moderní literární teorie, která sahá do 20. let minulého století. Tehdy se v českém prostředí začala formovat metodologická skupina s centrem v Pražském lingvistickém kroužku. Ten spoluzakládali také ruští emigranti jako například Roman Jakobson, Jurij Tyňanov a další.

FOTO: Petr Steiner - Ruský formalismusDalší postavou, která zásadně ovlivnila recepci ruského formalismu, byl René Wellek. Ten si nad knihou Teorie prózy Viktora Školovského vytvořil osobitou představu toho, co pojem ruský formalismus znamená a jaký je jeho vztah ke strukturalismu. Své závěry prezentoval v roce 1949 ve slavné učebnici Teorie literatury.

Nitky se postupně zaplétaly a vedly k tomu, že se René Wellek o něco později stal spoluškolitelem Petra Steinera, který na toto období zavzpomínal s humorem. Setkali se při psaní Steinerovy dizertace zabývající se srovnáním pražského strukturalismu a ruského formalismu, kterou nyní máme možnost číst v českém překladu pod názvem Ruský formalismus: Metapoetika.

A do toho všeho ještě strukturalismus francouzský

Přítomní se dále dozvěděli, že v 70. letech minulého století se česká literární věda (a s ní spojený ruský formalismus) dostala do širšího povědomí západního světa. Zmiňované čtvrtstoletí, které jsme čekali na český překlad, se z pohledu peripetií při pronikání ruského formalismu do obecného povědomí zdá jako chvilka. Hned ve 30. letech minulého století pod patronací Mikuláše Bakoše vzniká výbor prací ruských formalistů.

Ve větším nákladu však tento výbor vyšel až v roce 1971. Přesto dodnes slouží jako jediný ucelený koncept textů ruských formalistů. Svého času byla Bakošova Teória literatúry klíčová i pro francouzské strukturalisty, stejně tak vedla k nastartování zájmu o český strukturalismus v celém světě.

Kdo se v tom má vyznat?

Stejnou otázku si nejspíše položil i Petr Steiner, svého času posluchač Yaleské univerzity. Od počátku, kdy se profesor Steiner strukturalismem zabýval, se snažil odlišit pražský strukturalismus od francouzského a tyto dva směry pak od ruského formalismu. Přeložil například dvoudílný výbor prací Jana Mukařovského, čelního představitele Pražského lingvistického kroužku.

Zájem Petra Steinera nakonec vedl k sepsání úspěšné dizertace na uvedené téma. Podle jeho slov je výsledná kniha křížencem strukturalismu a poststrukturalismu. Takovému míšení se podle Steinerových vzpomínek podivoval i Roman Jakobson, jemuž jako kovanému strukturalistovi nešlo do hlavy, jak lze literární vědu číst jako poetický text.

V čem spočívá metapoetika Steinerových textů?

Sám autor podtitul své knihy Ruský formalismus: Metapoetika komentuje takto: „Můj přístup je takový, že v literární vědě hledám básnické tropy. […] K teoretickým textům se vztahuji jako k poetickým textům. […] Začalo to tím, že jsem psal dizertaci na pražský strukturalismus a pražská škola je vcelku unifikovaná, systémově podobná, kdežto ruský formalismus je doslova jako rachejtle,“ přirovnává Steiner velkou rozdílnost teorií ruského formalismu.

FOTO: Jan MukařovskýA dále k metodě své knihy dodává: „Těžko se dává (ruský formalismus) dohromady, takže když jsem začínal se strukturou, funkcí a znakem, tak jsem zkoušel, jestli by to nefungovalo na formalismu a pokusil jsem se to rozložit do básnických tropů.“

Profesor Steiner z pozice literárního vědce zkoumá nejrůznější literární útvary. Dozvěděli jsme se, že se Steiner významněji zaměřoval například na proces Rudolfa Slánského. Na text tohoto politického procesu v příslušné práci pohlížel jako na narativní konstrukt užívající nejrůznějších figur a tropů. Sám Steiner ve své metodě spatřuje dědictví dekonstruktivismu, což byl směr aktuální na akademické půdě za dob jeho vysokoškolských studií.

Co je z ruského formalismu podle Steinera dodnes živé?

Diskuze nad Steinerovou knihou se po nějaké době přesunula k tématu současné literární vědy. Že je vydávání knihy s tematikou ruského formalismu aktuální i po mnoha letech od jejího prvního vydání, si lze vysvětlit právě důležitostí ruského formalismu v tomto vědním oboru.

Profesor Steiner proto na závěr shrnul, že ruský formalismus přinesl do literární vědy nové postupy analýzy textu. Právě radikální přístup, kdy je středem zájmu pouze text samotný a nikoliv jeho sociologický, filosofický či biologický aspekt, je oním dědictvím ruského literárněvědného směru.

A aktuálnost ruského formalismu v Rusku? V zemi původu diskutovaného směru paradoxně od 30. let minulého století nic na toto téma nevychází. Tento směr je zde vnímán spíše jako mýtus náležející k počátkům literární vědy.

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..