×
TOPZINE.cz

Kravské mléko a alternativní zdroje vápníku

Dnešní den – 24.květen je Mezinárodním dnem mléka.  Kravské mléko bylo a ještě stále je doporučovaným základem lidské výživy.  „ Neexistuje lepší investice, než dát dětem mléko,“ prohlásil kdysi Winston Churchill. Je tomu v dnešní době opravdu tak?

Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz

Dnešní studie totiž poukazují na to, že kravské mléko je pro člověka nejen obtížně stravitelné a zbytečné, ale také škodlivé. Přibývá alergií na bílkovinu kravského mléka a to nejen u miminek, u kterých se tato alergie projeví přechodem na umělou výživu a všeobecně se předpokládá, že „ z toho“ do tří let takzvaně vyrostou, ale také u starších lidí, kteří dříve konzumovali mléko a mléčné výrobky naprosto bez problémů. Bylo prokázáno, že mléko silně zahleňuje a narušuje přirozenou imunitu člověka.

Kravské mléko se řadí na první příčku nejčastějších alergenů a při prvních zdravotních potížích počínaje ekzémy, průjmy a otoky obličeje konče se doporučuje jeho vysazení. Alergii na bílkovinu kravského mléka však nesmíme zaměňovat s nesnášenlivostí laktózy. Ta se projevuje především úpornými průjmy, které jsou způsobeny tím, že lidské tělo takto postiženého jedince postrádá v tenkém střevě enzym laktázu, která štěpí mléčný cukr. Lidé s touto nesnášenlivostí však mohou konzumovat alespoň zakysané mléčné výrobky, kde je již laktóza z velké části naštěpena.

Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz

Obsah vápníku v  mléce se pohybuje kolem 1200mg/l, což odpovídá denní potřebě dospívající mládeže a těhotných nebo kojících žen. U seniorů a zejména žen v klimakteriu z hlediska rizika vzniku osteoporózy tato potřeba narůstá až na 1500mg/l. Zdravému dospělému člověku stačí zhruba 1000mg/l vápníku na den. V praxi to znamená, že by člověk měl denně vypít nebo sníst buď jeden litr mléka, půl litru jogurtu, polovinu tvarohu nebo minimálně jeden balíček sýra, aby si zajistil příjem denního doporučeného množství vápníku.

Vstřebávání vápníku získaného z mléka podporuje přítomnost laktózy a také vitamínu D, jehož obsah v mléce sice není vysoký, ale dostačující. Poměr vápníku a fosforu v mléce je rovněž příznivý. Zvýšené množství fosforu ve stravě totiž snižuje vstřebávání vápníku a zejména konzumace tavených sýrů je z  hlediska vysokého obsahu fosfátů nevhodná. Co se týká správného poměru vápníku a hořčíku, tam je to již horší. Mléko obsahuje asi jen 120 mg hořčíku na jeden litr, což je oproti vápníku dost málo. Správný poměr vápníku a hořčíku by totiž měl být 1:1 nebo maximálně 2:1.

Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz

Ovšem existují i jiné zdroje vápníku než je mléko. Všeobecně se však tvrdí, že vápník se lépe vstřebává z  živočišných zdrojů než z rostlinných. U rostlin dochází k jeho zhoršenému vstřebávání díky obsahu šťavelanů, zejména v zelenině (např. špenátu či mangoldu), anebo fytátů v obilovinách, luštěninách a ořechách.

Výborným a dobře využitelným zdrojem vápníku jsou sardinky, mořské řasy, brokolice, zelí, čínské zelí, kapusta, růžičková kapusta, listy tuřínu, kedluben, ředkvička, květák, fíky, olivy, artyčok a celer. Mák, sezam nebo ořechy (například mandle, lískové oříšky, vlašské ořechy, pistácie) obsahují mega obrovské množství vápníku, ale jeho využitelnost až tak vysoká není! Vysoký obsah vápníku z rostlinných zdrojů pak mají také fazole, sója, oves, cizrna nebo i pohanka.

Je tedy na každém z nás, jaký zdroj si vybereme, zda ten živočišný nebo rostlinný. Ideální je zlatá střední cesta a od každého trošku. Pokud nemáme po konzumaci mléka žádné zdravotní problémy, klidně si můžeme dopřát kvalitní sýr nebo bílý jogurt. V opačném případně nemusíme nijak strádat, naopak – můžeme být obohacení o kvalitní a zdravou rostlinnou stravu, která nám také dokáže zajistit nejen dostatek vápníku, ale také jiných minerálních látek a vitamínů.

Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..