Minule jsme se stručně podívali na Kingův životopis a probrali romány vydané v letech sedmdesátých jako Carrie, Osvícení či Svědectví. Dnes se budeme zabývat nejproduktivnějším obdobím Kingova života, léty osmdesátými a počátkem let devadesátých.
Do osmdesátých let dvacátého století vstoupil Stephen King románem Firestarter (1980, č. Žhářka, Beta 1998 a 2008), který vypráví příběh Charlene McGeeové, dívky se schopností pyrokyneze, tedy zapalování objektů svou myslí. Hlavní hrdinka je jakousi mutantkou, jež byla vytvořena nedopatřením, protože oba její rodiče se zúčastnili ve svém mládí testování nedodělaného léku.
V knize Roadwork (1981, č. Srovnáno se zemí, Beta 2005), opět podepsané Richardem Bachmanem, se ocitáme v nepojmenovaném městě sedmdesátých let. Barton George Dawes tu truchlí nad ztrátou svého syna a následným rozpadem manželství. Následně se dozvídá, že jak jeho domov, tak i práce budou zbourány kvůli výstavbě nové mezistátní dálnice. Ve stejném roce vychází i román Cujo (č. Cujo, Gemini 1992, Beta 2009), kdy klid malého venkovského městečka naruší obrovský bernardýn Cujo nakažený vzteklinou. Kdysi milý a přítulný pes začíná terorizovat obyvatele a vraždit jednoho po druhém. Podle této knihy byl režisérem Lewisem Teaguem v roce 1983 natočen stejnojmenný film. V roce 1981 vychází Kingovi i do češtiny nepřeložená non-fiction Danse Macabre, kde se autor věnuje dějinám hororu a směrům, které ho ovlivnily.
V následujícím roce vychází dokonce čtyři knihy spojené se Stephenem Kingem. První z nich je sbírka čtyř povídek The Gunslinger (1982, č. Pistolník, Beta 1999, 2006 a 2009), které daly základ sedmidílné sáze o Temné věži, které se budeme věnovat až v posledním díle článku, protože tato série propojuje všechny Kingovy knihy do jednoho celku. Po Pistolníkovi vychází sbírka Different Seasons (č. Čtyři roční doby, Beta 2003), která obsahuje povídky Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank, Nadaný žák, Tělo a Dýchací metoda. Tělo a Nadaný žák vyšly také jako historicky první Kingova kniha u nás (Svoboda 1991). V témže roce pod pseudonymem Richard Bachman publikoval King i knihu The Running Man (č. , Running man, Laser 1993), v níž v roce 2025 Ben Richards odchází, kvůli nedostatku prostředků na léčení své dcery Cathy, do hry Running Man, kde soutěžící musí unikat třicet dní smrti z rukou Lovců. Dosavadní rekord je osm dní. Poslední titulem tohoto roku je komisková nonfiction Creepshow.
I rok 1983 byl pro Kinga více než úspěšným – vyšly mu totiž další tři knihy. Tou první je Christine (č. Christina, Beta 1997), jež vypráví příběh stejnojmenného automobilu, který si i přes zákaz rodičů zakoupí sedmnáctiletý Arnie Cunningham. Jeho nové vozidlo ho ale začne pomalu měnit ve svou loutku a ničí všechny osoby, které jsou Armiemu drahé – lásku, kamarády, rodiče… Ve stejném roce se na trh dostává i jedna z nejslavnějších knih Pet Sematary (č. Řbitov zviřátek, Laser 1994, Beta 2002, 2005 a 2008), román o rodině Creedových, kteří se přistěhovali do okolí městečka Ludlow. Záhy po nastěhování je začnou pronásledovat podivné trable, ale na blízku je vždy dobrý soused Jud Crandall, jenž je vždy ochoten pomoci. Zápletka začíná ve chvíli, kdy umírá Creedovic kocour a Jud vezme Luise Creeda na nedaleké indiánské pohřebiště, aby kočku vzkřísili z mrtvých. Ve stejném roce vyšla i do češtiny nepřeložená obrázková kniha Cycle of the Werewolf, pojednávající o vlkodlakovi zabíjejícím v malém městečku Tarker’s Mills.
V roce 1984 vyšly „pouze“ dvě knihy – a to The Talisman (č. Talisman, Perseus 1996) napsaný společně Peterem Straubem a do češtiny zatím nepřeložený Thinner, s výjimkou nedávno vydaného Blazea, poslední kniha Richarda Bachmana. Dvanáctiletý chlapec Jack Sawyer hledá na východním pobřeží USA lék na matčinu rakovinu, jímž by mohl být záhadný artefakt jménem Talisman. Ve Thinnerovi je otylý právník William Halleck osvobozen v soudním řízení. Přejel totiž starou cikánku, zatímco ho jeho žena uspokojovala. Po tom, co opouští soudní síň, ho konfrontuje stařičký otec cikánky a řekne mu jediné slovo: „Thinner“. Od té doby Billy začíná hubnout a hubnout a doslova se ztrácí před očima…
V následujícím roce vychází sbírka povídek Skeleton Crew (1985), jejíž výběr vyšel v Čechách jako Hodina děsu (Odeon 1992), a která taktéž obsahuje novelu Mist (č. Mlha, Beta 2007), podle níž byl nedávno natočen stejnojmenný film. Tohoto roku vychází i kvartet Bachmanovských knih jako The Bachman Books, protože bylo odhaleno, že Richard Bachman je ve skutečnosti Stephen King.
V roce 1986 vychází Kingův nejoblíbenější (a spolu se Svědectvím nejobjemnější) román It (č. To, Melantrich 1993, Beta 2000, 2005, 2007 a 2009). To vypráví svůj příběh ve dvou časových liniích – v roce 1958, kdy všichni hlavní hrdinové byli dětmi, a 1985, kdy se jako dospělí vrací do města Derry, aby definitvně ukončili řádění zdejší hrůzy personifikované klaunem Pennywisem, který se vrací do městečka každých sedmadvacet let. Koktající Bill, černoch Mike, obézní Ben, astmatický Richie, zakřiknutý Eddie, židovský chlapec Stanley a Beverly, dcera věčně opilého žebráka, musejí v tisícistránkovém příběhu nejednou nasadit své vlastní životy. Podle této veleúspěšné knihy natočil roku 1990 Tommy Lee Wallace krátký televizní seriál.
Následujícího roku vychází kromě druhého dílu Temné věže The Drawing of the Three (Tři vyvolení) opět jeden z nejoblíbenějších románů Misery (1987, č. Misery, Beta 2003), kde spisovatel Paul Sheldon prodělá autonehodu a je zachráněn svým fanouškem č. 1, Annie Wilkesovou, zkušenou sestřičkou, která je však hluboce psychicky narušená a nutí Paula, aby napsal nový román se starou oblíbenou postavou pojmenovanou Misery. Ke stejnému roku se datuje i kniha The Eyes of the Dragon (č. Dračí oči, Laser 1996, Beta 2007), se kterou King zabrousil do žánru fantasy, potažmo pohádky.
V roce 1987 vychází román Tommyknockers (č. Tommyknockeři, Beta 1997), kde obyvatelé mainského městečka Haven upadají do vlivu záhadného (mimozemského) objektu v blízkých lesích. Podle této knihy byl později natočen i film. Stejného roku vychází i krátké pojednání o chrličích Nightmares in the Sky.
Hlavní knihou následujícího roku je Temná půle (1988, č. Beta 1997), kde vyléčivší se alkoholik Thad Beaumont pokračuje ve své nepříliš úspěšné spisovatelské kariéře. Všechno se změní s příchodem George Starka, s jehož pomocí náhle začne psaní jít od ruky uspokojivě. Ve stejném roce vyšly limitované edice anorektických (kratších než 100 stran) knih Dolan’s Cadillac a My Pretty Pony.
Devadesátá léta jsou dobou, kdy King zvolnil své tempo a vydává „již“ jen jednu knihu ročně. Současně se odchyluje od svých zavedených tradic, snaží se experimentovat a pracuje tak na sáze o Temné věži. V roce 1990 vydal kromě sbírky Four Past Midnight, u nás rozdělené na dvě poloviny (Čtyři po půlnoci 1 a 2, Beta 2002 a 2002), obsahující čtveřici příběhů Sluneční pes, Policajt z knihovny, Časožrouti a Skryté okno do skryté zahrady, i román Needful Things (č. Nezbytné věci, Melantrich 1993, Beta 1999, 2005 a 2009). Ten vypráví o obchůdku, který se otevřel v mainském městečku Castle Rock. Jeden po druhém sem přicházejí obyvatelé, aby si mohli něco koupit; cena je však prazvláštní: každý musí slíbit, že provede nějaký drobný žertík svému spoluobčanu. V sousedství se začne náhle stupňovat atmosféra a stačí už jen malé postrčení, aby se rozběhl kolotoč vyřizování účtů…
Následujícího roku vychází třetí díl Temné věže The Waste Lands (Pustiny), o rok později Gerald‘s game (1992, č. Geraldova hra, Melantrich 1996, Beta 2001), příběh manželů Burlingameových, kteří si původně chtěli jen okořenit svůj sexuální život. Po nějaké době se však hra mění v boj o přežití, kdy na povrch vystupují noční můry a dávné strachy.
V roce 1993 vychází kratší román Dolores Claiborne (č. Dolores Claibornová, Odeon 1996), jehož hlavní hrdinka se rozhodne objasnit pravdu o smrti své zaměstnavatelky Vary Donovan a svého třicet let mrtvého manžela. Ve stejném roce vychází i další sbírka povídek Nightmares & Dreamscapes (č. Pátá čtvrtina, Beta 2004). Ta obsahuje mimo jiné povídky Dolan’s Cadillac, Rainy Season, The House on Maple Street nebo titulní The Fifth Quarter.
Pokračování v pátek 17. července, kdy se podíváme na Kingovu tvorbu ve zbytku devadesátých let a na počátku jednadvacátého století.
