Konspirační teorie. Proč máme tendenci jim důvěřovat?

Proč věříme konspiračním teoriím

Proč někteří lidé uvěří různým konspiračním teoriím snázeji než jiní? Možná potřebují větší pocit jistoty nebo se cítí sociálně vyloučení.

Konspirační teorie v hledáčku psychologů

Teroristický útok 11. září byl ve skutečnosti zinscenován americkou vládou, světové politické špičky jsou členy tajné organizace Iluminátů a farmaceutické společnosti nás pomocí léků udržují nemocné, aby měly větší zisk. To je jen hrstka konspiračních teorií, kterým je mnoho lidí ochotno věřit.

Sociální psychology, kteří se zabývají lidským chováním ve společnosti, rozdílnost lidské tendence důvěřovat konspiračním teoriím zaujala. Různé skupiny badatelů se pokoušejí zodpovědět, na základě jakých psychologických charakteristik může tato důvěra vznikat.

Sociální vyloučení

Jednu teorii nabídli například minulý rok psychologové z Princetonské univerzity. Ve svém výzkumu vyzvali účastníky, aby si vybavili situaci, v níž se cítili vyloučeni z okruhu svých přátel. Následně jim dali sérii konspiračních výroků, u kterých měli participanti experimentu určit, nakolik jim důvěřují.

Ukázalo se, že existuje korelace mezi pocitem sociální vyloučenosti a mírou důvěry v konspirační teorie. Pocit sociálního vyloučení může tedy vést ke zvýšení důvěry v tyto teorie. To realizátoři studie vysvětlují tím, že lidé s pocitem společenského vyloučení začnou přemýšlet nad tím, proč jsou vlastně odmítáni, a začnou se domnívat, že na tom musí být něco podezřelého. A k důvěře ke konspiraci je pak už jen krůček …

Touha po jistotě

S jiným vysvětlením přišel před pár měsíci také tým vědců z Velké Británie a Polska. Ti se ve svém výzkumu zaměřili na propojení důvěry v konspirační teorie a “potřeby kognitivního uzavření” (need for cognitive closure). To je psychologický termín označující touhu eliminovat nejistotu tím, že rychle získáme odpověď na naši otázku. Lidé, kteří mají tuto touhu či potřebu vyšší, rychleji posuzují a interpretují věci a události kolem sebe, protože chtějí co nejdříve docílit kognitivní jistoty.

Ve svých experimentech dali badatelé účastníkům výzkumu nejdříve přečíst různé zprávy z novin a poté jejich konspiračně laděné a neutrální komentáře. Ukázalo se, že vyšší potřeba kognitivního uzavření korelovala s vyšší důvěrou v konspirační teorie. Bylo tomu tak ale pouze v případě, že pro určitou událost neexistovalo jiné, oficiální vysvětlení.

Když chybí vysvětlení

Lidé s vyšší potřebou kognitivní jistoty tak snáze uvěřili v konspiraci například u zmizení Malajského letadla, pro něž oficiální vysvětlení neexistuje. Tíž lidé však na druhou stranu rychleji přijali oficiální vysvětlení ztroskotání letadla Germanwings, které podle oficiálních informací způsobil záměrně pilot. Konspiraci v této situaci nehledali.

To lze vysvětlit tím, že jde o lidi toužící po rychlém vysvětlení, ať už je to vysvětlení jakékoli – pokud nedostanou oficiální, přijmou rádi to konspirační. A problém nastává také ve chvíli, kdy je situace příliš složitá – právě tehdy jsme totiž nejnáchylnější k přijetí zjednodušujících vysvětlení.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*