Koncert Bernarda Allisona: Kytarový mág předvedl blues tak, jak ho možná neznáte

!Fotogalerie!Lucerna Music Bar přivítal 5. dubna v rámci Prague International Bluenight jednu z významných osobností bluesové muziky, Bernarda Allisona. Tento sympatický kytarista z Chicaga předvedl se svou kapelou pražskému publiku, jak vypadá moderní pojetí blues.

Bernard Allison Group v Lucerna Music Baru, Foto: Eva Makovská, Topzine.cz

Bernard Allison, to je ve světě blues velice uznávané jméno. Tento vynikající kytarista má blues doslova v krvi, hráli ho kromě jeho otce, rovněž velice uznávaného Luthera Allisona, také jeho dva strýcové. Sám Bernard se za svou kariéru setkal se spoustou špičkových umělců tohoto žánru, jednu dobu dokonce působil v Koko Taylor`s Blues Machine.

Do Prahy Bernard Allison přijel celkově už potřetí, poprvé, v roce 1992, tomu tak bylo společně s jeho otcem, v roce 2003 už přijel v doprovodu své vlastní kapely. Od té doby se složení jeho doprovodného bandu poměrně razantně změnilo, a tak jediným pamětníkem posledního vystoupení Bernarda Allisona v Praze byl doprovodný kytarista Mike Goldsmith.

Chicagské blues z Prahy

Na úterním koncertě Allisonovi předskakoval René Trossman se svou kapelou. Tento americký bluesman se do Evropy přestěhoval v půlce devadesátých let, Praha je pro něj nyní druhým domovem. Trossman čile koncertuje po celé Evropě jako doprovod slavných amerických bluesových umělců. Pro tyto příležitosti si v roce 2003 založil vlastní doprovodnou kapelu, se kterou odehrál i koncert v Lucerna Music Baru.

Hned na úvod Trossman ubezpečil příchozí diváky, že nebude hrát příliš dlouho, aby je neochudil o Allisonův koncert. Myslím si ale, že by mu všichni přítomní nějakou tu minutku navíc odpustili. Pro spoustu lidí je blues o táhlých, melancholických skladbách, tak jak je znají z tanečních. Jak ale Trossman se svými třemi kolegy ukázal, blues umí být radostné a pořádně svižné. Ať už jarní skladbou o dívkách s dlouhýma nohama v krátkých sukních, nebo instrumentálkou Heads up! s nádechem plážových party šedesátých let, René Trossman band dokázali diváky dostat do té správné bluesové nálady.

Úderem desáté hodiny na pódium nastoupili členové Bernard Allison Group a show mohla začít. Nutno podotknout, že od první skladby bylo jasné, že Bernard Allison se svou kapelou razí poněkud odlišný styl blues. Zatímco René Trossman band odehráli ukázkové, klasické blues, Allison se svými doprovodnými muzikanty se do toho pěkně zostra opřeli a divákům předváděli mnohem modernější pojetí tohoto hudebního žánru.

We all are members of Allison family

Bernard Allison Group se v Lucerna Music Baru prezentovali spíše jako blues rocková, než klasická bluesová kapela, i když za celý koncert vystřídala kapela tolik poloh a hudebních žánrů, že shrnout vše jednou škatulkou je takřka nemožné.

Někdy doprovodný kytarista Mike Goldsmith rozjížděl pořádně řízné blues rockové riffy, podpořen energickým Erickem Ballardem na bicí, jindy klávesista Toby Marschall a saxofonista Jose James vytvářeli příjemný bluesový podklad pod Allisonova sóla. V některých momentech pak baskytarista George Moye více hrábl do strun a celá kapela rázem rozjela funkovou pecku, za kterou by se nemusel stydět ani můj oblíbený T. M. Stevens. Zkrátka, není blues jako blues.

Sám Bernad Allison je svým způsobem velice groteskní postavička. Při vší úctě k tomuto bluesmanovi, se svým výrazným předkusem a hubenou, nakrčenou postavou chvílemi připomínal disneyovskou postavičku psa Goofyho.

Zároveň je ale důkazem, že hudební um dokáže překonat jakékoliv vzhledové nedostatky. Bernard Allison sice při svých sólech předvádí neuvěřitelné škleby, ale jeho ruce vytvářejí tak neuvěřitelné melodie a postupy, že většina přítomných jen pochvalně hučela. Naprosto odzbrojující byla samozřejmost, s jakou Allison sázel jedno sólo za druhým, aniž by rozlišoval, jestli mu jeho kolegové na pódiu hrají bluesový, rockový, nebo funkový podklad.

Krom toho, že je nesmírně talentovaným kytaristou, je Bernard Allison také majitelem hlasu jak stvořeného pro blues. Jeho hrubý, chraplavý hlas nenechal nikoho z přítomných na pochybách, proč je považován za jednoho z nejtalentovanějších bluesových muzikantů současnosti.

Bernard Allison Group, to není jen Bernard Allison

Bernard Allison předvedl v Lucerna Music Baru výkon, který se v mém soukromém žebříčku famózních koncertů řadí někam na úroveň vystoupení T. M. Stevense z roku 2006, které jsem donedávna řadil na samotný vrchol tohoto žebříčku. Nyní si nejsem zcela jistý, jestli odolalo útoku Bernarda Allisona a jeho muzikantů.

A právě Allisonovi doprovodní muzikanti mají výraznou zásluhu na dojmu, který na mě koncert zanechal. Troufnu si říct, že mě jejich sóla chvílemi bavila víc než některé exhibice Bernarda Allisona. Mike Goldsmith divákům ukázal trochu syrovější pojetí hry na kytaru, se svým Fender Stratocasterem kouzlil řezavé tóny sólových melodií, které musely potěšit každého příznivce jižanského blues rocku. Zároveň ale zvládal zahrát všechny složitosti, které si pro něj Allison připravil při společných partech těchto dvou kytaristů.

Bernard Allison a Mike Goldsmith při battlu, Foto: Eva Makovská, Topzine.cz

Tohoto zručného kytaristu si Bernard Allison do svého doprovodného bandu vybral poté, co mu Goldsmith několik let dělal technika, ladil a připravoval kytary před koncertem. To už je celkem pádný důkaz o jeho talentu, že?

To je debil, zaznělo pochvalně z davu

Podobně nadšený jsem byl z výkonu bubeníka Ericka Ballarda. Při jeho sóle ostatní muzikanti opustili stage a nechali diváky se kochat, nebo spíš nevěřícně koukat, co všechno je Ballard schopný zahrát. V jednu chvíli se z publika ozvalo: „To je debil!“, což ale rozhodně nebylo myšleno ve zlém, nevěřitelně rychlé přechody a složité rytmy, které Ballard předváděl, zkrátka braly dech.

O výkonech zbylých muzikantů se snad ani nebudu rozepisovat, protože by vám pak přečtení tohoto článku trvalo déle než koncert samotný. A vězte, že Bernard Allison Group hráli přes dvě a půl hodiny! Koncert končil hluboko po půlnoci, což některé diváky odsoudilo ke složité cestě domů, protože metro už v tu dobu zkrátka nejelo.

Bubeník Erick Ballard, Foto: Eva Makovská, Topzine.cz

Přesto si troufnu říct, že nikdo z přítomných nelitoval, že se do Lucerna Music Baru vydal. Koncert Bernard Allison Group byl takovým zážitkem, že by snad měl být povinný pro děti školou povinné, aby věděly, jak vypadá muzikant s velkým M.