Kapela Kombajn pochází z Roudnice nad Labem. Hrají více než šest let a nynější členové vystupují spíše pod přezdívkami. Jmenovitě Peťan, Radar, Pepan, Kolda a .Jarmi!.
Kapela Kombajn, Zdroj: archiv kapely
Vaše kapela se jmenuje Kombajn. Hrajete již přes 6 let, konkrétně od ledna 2005. Jak vznikl název kapely a jaké byly vaše začátky?
O jménu jsme hodně dlouho přemýšleli, nebyli jsme si jistí. Bylo víc alternativ jako například Zvostra, První pilíř a podobně. Název Kombajn padl, protože to nic neznamená a nic to nevyjadřuje. Jeden týpek na koncertě mi říkal, že ve filmu Přelet nad kukaččím hnízdem se jedna postava bála okolního světa a říkala, že kombajn, který všechno semele. Co se týče začátků, náš první koncert jsme odehráli u jednoho našeho bývalého člena na zahradě na faře. Bylo to hodně punkové, protože kamarád tam házel dýmovnice, takže taková fire show (smích). Druhý koncert jsme měli v Lovosicích. Byl tam strašný bordel, vůbec to neznělo. Náš frontman vypil ve svých šestnácti letech děvět piv a my jsme nedokázali nic zahrát. Zkrátka jsme nejdřív hráli po okrese, potom za ním. Ale pak jsme hráli i na jednom festivalu a to se skupinami a interprety jako Kryštof, Arakain, Kamil Střihavka a další.
Pocházíte z Roudnice nad Labem. Jak jste spokojeni s hudebním a koncertním životem tady?
Na to, že jsme malé město, je tu docela dost kapel. A to rockové, punkové, ale i metalové. Většinu akcí však pořádáme my.
Snad každý z hudebníků má nějaký ten hudební vzor. Jaký je ten váš?
Je to různé. Někdo má oblíbence v řadách metalcoreových a deathcoreových skupinách jako například Napalm Death. Jiní zase poslouchají starý punk jako US Bombs, The Clash. Nebo třeba něco melodičtějšího alá Jaksi Taksi, Offspring, Millencolin, Blink 182 a ostatní.
Vaše texty se zdají být jaksi autobiografické. Je to jen dojem? Třeba píseň Pryč od týhle šedi, v té se zpívá o mladých lidech, co vyrůstali na sídlištích.
Určitě ne všechny. Texty jsou o tom, co žijeme. Původní skladby jsou třeba o tom, jak Peťana vyhodili z gymplu. Nemáme třeba písničku o Georgovi Bushovi. Nezpíváme zkrátka o věcech, které neznáme.
Obrazili jste již mnoho koncertů. Kde se vám hrálo nejlépe?
Třeba letos jsme nehráli nikde, kde by byla nuda. Nebyl koncert pro zvukaře či bez odezvy. Hrajeme, na co jsme pyšní. Lidi to baví a nás také. Bavilo nás to ve Štěchovicích, ale nejvíc asi u nás v Roudnici nad Labem. Ale taky nedávno na Řípu. Třeba také v lednu v pražském Rock Café, kde bylo přes pět set lidí. Hlavně se nám všem z kapely splnil sen tady zahrát. Zde jsme poprvé vystoupili v téhle sestavě.
Co pro vás znamená punk rock?
Skvělá hudba, kterou máme hrozně rádi a hrajou jí opilí lidi. Punk rock jsou Kombajni (smích).
Jaký je váš osobní život? Kde pracujete? Studují ještě někteří z nás?
Většina z nás studuje, například UJEP, Karlovu univerzitu, ČVUT. Ale také nejrůznější práce jako třeba promotéra, ve výrobní přípravě, jiný s handicapovanými dětmi.
Již na koncertě v Děčíně se mluvilo o tom, že někteří z vašich členů mají děti. Vedou je jejich otcové k hudbě?
U každého našeho dítěte je to různé. Jednomu se punk rock moc nelíbí, u druhého je to zase naopak a paří. Vlastně každý z naší kapely má dítě, jenže nevím kolik a kde (smích).
Rok 2011 je téměř v polovině. Co do konce roku plánujete?
Chceme nahrávat novou desku a vlastně i videoklip, odehrát co nejvíc koncertů. Stále bavit lidi. To nám připomíná fakt, že podoporujeme oblečení jedné nejmenované web stránky. Tu vlastní naši kamarádi. Oni podporují naši hudbu a když my nemáme co na sebe, tak nás oblečou.
