4 fotky 
Nakladatelství Host vydalo knihu věnující se střední Evropě jako pojmu a problému. Editorem této ojedinělé knižní publikace byl Jiří Trávníček, literární vědec a vysokoškolský pedagog. Kniha je rozdělena na tři části, obsahuje dva apendixy, medailonky autorů jednotlivých statí a obsažný jmenný rejstřík.
Koleje, jeden z typických středoevropských motivů
Řekni mi svou definici střední Evropy a já Ti řeknu, odkud jsi,“ prohlásil jednou Timothy Garton Ash a vystihl tak to nejpodstatnější: nikdo vlastně neví, co je střední Evropa zač, resp. co národ, to jiná definice střední Evropy. Asi i proto je tato věta spolu s výroky Karla Kosíka a Sapéra Vodičky použita jako motto antologie V kleštích dějin, kterou editoval Jiří Trávníček a vydalo nakladatelství Host.
Nutnost kompromisu
Texty v publikaci obsažené sledují dvě linie: linie geopoliticky-historickou a linii kulturně-literární. A jak už to tak bývá, oba dva směry se mnohdy stýkají a prolínají, protože „hranice mezi tím, co je politika a co kultura, co je historický resentiment a co obecné tvrzení, co snivá nostalgie a co realita, je velmi rozostřená“, píše v úvodu Jiří Trávníček. Jiný než mezioborový přístup k dané problematice tedy nebyl možný.
„Snažili jsme se najít kompromis mezi zaměřením na jeden dílčí problém a nahodilým sběratelstvím atraktivních textů. Snažili jsme se o celek komponovaný s vnitřní logikou i strukturou.“ (Jiří Trávníček)
Již bylo řečeno, že text je členěn na tři části a je doplněn dvěma apendixy. První z nich je anotovaná bibliografie stovky textů, které mohou čtenáře navést na cestě k dalšímu studii středoevropské problematiky. Druhý apendix mám obzvlášť ráda: zde se Trávníček pokouší vymezit padesát pojmů, jež jsou pro střední Evropu klíčové. Namátkou: ambivalentnost, baroko, dějiny, Halič, kavárny, maloměsto, nostalgie, pivo, štrúdl, Švejk…
Návraty střední Evropy
První část knihy obsahuje stati na týkající se geopolitiky a historie střední Evropy, a to od autorů jako je István Bibó, Erhard Busek anebo Vladimír Macura. Čtenáře bezpochyby zaujme i text Jacquese Rupnika nazvaný Dědictví Jalty.
V kleštích dějin Zdroj: archív nakladatelství Host
V předmluvě k první části Jiří Trávníček upozorňuje především na to, že ve středoevropském prostoru nelze historii a geopolitiku nelze oddělit od kultury, čímž vzniká typické středoevropské Mischung. Zmiňována je i nesamozřejmost národního státu ve střední Evropě, Trávníček upozorňuje i na text Karla Schlögela, jenž píše o německo-německém smíření. Cenný je podle něj také pohled těch, kdo se na středoevropskou problematiku dívají zvnějšku – Normana Daviese a Rogera Moorhouse.
Kavárna, typický středoevropský prostor Foto: Eva Marková, Topzine.cz
Spisovatelé namnoze politizují
Druhá část antologie se věnuje kultuře, literatuře a románu. Mne samotnou snad nejvíce zaujal téměř čtyřicetistránkový přepis panelové diskuse mezi několika spisovateli, kteří se zúčastnili tzv. Lisabonské konference o literatuře. Diskuse byla sponzorována Wheatland Foundation of New York, tématem se (velmi spontánně) stala střední Evropa coby vyhraněná kulturní entita. Na konferenci byl tehdy pozván i Ivan Klíma, nedostal však od československých úřadů povolení vycestovat.
„Žluť slunečnic a kukuřice se rozprostírá po polích, léto jako by si rozbilo své stany mezi těmito pahorky; Maďarsko – z něhož chtěl habsburský kancléř Hörnigk, zastánce merkantilistického hospodářství, udělat v osmnáctém století obilnici říše – to je i tato teplá barva plná života, přecházející v okrovou na palácích a staveních.“
(Magris, Claudio: Po proudu Dunaje. Překlad: K. Vinšová, B. Klípa)
I tato část obsahuje předmluvu Jiřího Trávníčka. Upozorňuje na Kosíkův text, jenž se snaží postihnout Švejkův humor, resp. to, co nás k tomuto románu stále poutá. Dalším středoevropským fenoménem je Dunaj – ať už jako řeka, nebo román Claudia Magrise, z něhož jsou v knize přetištěny dvě kapitoly. Trávníček upozorňuje na studie Erika J. Hobsbawma, Istvána Frieda či na esej Drago Jančara. Co se témat týče, upozorňuje ve shodě s uveřejněnými texty na to, že Rakušany a Němce nemůžeme házet do jednoho pytle anebo na to, že jedním z rysů středoevropského diskursu je exilový prostor.
Jiří Trávníček Foto: Karel Cudlín, slovnikceskeliteratury.cz
Historický pohled
Třetí část knihy působí oproti prvním dvěma na první pohled poněkud chudě: jen předmluva a text Jiřího Trávníčka nazvaný Zrození střední Evropy z ducha…Obsahově si však s předchozími dvěma částmi nijak nezadá. Jak sám editor podotýká, cílem jeho studie je rekonstruovat koncepty střední Evropy v historickém pohledu. Tematizuje také snahu středoevropanů utéct před historií do světa myšlenek a transcendentna. Snaží se nahlížet na dění ve střední Evropě i v rámci tzv. velkých dějin a neomezuje se na historii chápanou jako dějiny idejí.
„(…) ve střední Evropě (…) byly dějiny vždy osnovným prvkem všech podstatných traumat a nostalgií. V lakonické zkratce lze říci, že to podstatné se odehrává ve vztahu k dějinám, proti nim, ve střetu s nimi, pod jejich tíhou i v jejich sevření.“ (Jiří Trávníček)
Celá kniha je doplněna (mnohdy středoevropsky humorným) množstvím fotografií, tabulek a grafů. Opravdu zajímavá je například tabulka R. Th. Kastnera, v níž uvádí 24 středoevropské události, které jsou dodnes živé, a to optikou konce 20. století. Začíná se roku 1355, kdy byl Karel IV. korunován římským císařem. Poslední zmiňovanou událostí je rok 1999 a jednání reformujících se států o přistoupení k Evropské unii.
Etnická mapa střední Evropy kolem r. 1901
Skvělá středoevropská čítanka
Trávníčkem sestavená antologie zaplnila prázdné místo, které na českém knižním trhu existovalo. Ocenění hodná je především tematická pestrost, kterou se editorovi podařilo do poměrně útlé knihy (344 stran) dostat. A ještě jedno číslo: v knize se sešlo 47 autorů. No nekupte to, když je doporučená cena jen 299,- Kč.
