×
TOPZINE.cz

Knihtisk jako obor, který za pět set let existence ovlivnil svět k nepoznání

FOTO: Písmena z knihtisku
Písmenko sem, písmenko tam, Zdroj: sxc.hu

Tištěný text v současnosti vnímáme jako naprostou samozřejmost. Ať už v podobě pečlivě vázané beletrie, prázdninových paperbacků či denního tisku. Jaká však byla cesta až k tištěným knihám a písemnostem?

Zkusili jste si někdy představit, jaký by byl život bez tištěného slova? Bez čerstvých ranních novin, vaší oblíbené knížky nebo bez návodů na složité stroje? Představy o takovém světě nabudou jasnějších obrysů poté, co se ohlédneme za podmínkami a příčinami vzniku knihtisku.

Dlouhá cesta ke knihtisku

Vynález knihtisku v podobě, jakou v podstatě známe dodnes, už existuje téměř 550 let. Pod touto velkou událostí však nelze uvádět pouze sestrojení tiskařského lisu a pohyblivých liter, které knihtisk fyzicky umožňují. Je třeba vnímat i dlouhý vývoj písma a způsobu textového vyjadřování různých kultur i hledání vhodného nosiče textu a techniky jeho zaznamenávání.

FOTO: Egyptské hieroglyfy

Je až neuvěřitelné, na jaké materiály lidé texty zaznamenávali. Použití daného materiálu záviselo především na jeho dostupnosti, takže zatímco v nížinné starověké Mezopotámii se psalo na hliněné destičky, v Egyptě se tesalo do kamene.

Řeka Nil, vyživující podél svých břehů množství travin, umožnila Egypťanům následně používat papyrus. Egypťané si byli tohoto bohatství dobře vědomi a zakázali jeho vývoz.

Jiným řešením pro ostatní národnosti proto byly dokonale vydělané a napnuté kůže – pergameny. Všechny tyto uvedené způsoby psaní a mnohé jiné se však časem ukázaly jako nepraktické a stejně jako pozdější výroba papíru velmi nákladné.

Podobně na tom bylo předávání a uchovávání informací z hlediska dovednosti. Čtení a psaní bylo odjakživa vyhrazeno pouze určitým skupinám lidí. Většina informací byla předávána jednoduše pouze ústně. Při takovém způsobu zacházení s informacemi je jasné, kde se vzalo neotřesitelné postavení šamanů či lidových vypravěčů a úcta k nejstarším členům obcí, kteří zažili nejvíce událostí.

Hus, Komenský, Dobrovský, Šafařík: Mistři českého pravopisu

Připište mi to na vrub

Pro účely obchodování se používaly například tzv. vruby, což byly dřevěné tyčky, na nichž byly vytvořeny zářezy podle počtu zboží, které dal tovaryš do prodeje. Rčení máš u mě vroubek dodnes označuje nějaký pomyslný dluh, který druhé straně jen tak nezapomeneme.

FOTO: Gutenbergova 42 řádková Bible

Tyto dřevěné hůlky byly uznávány jako úřední doklady v některých případech dokonce až do poloviny dvacátého století, protože jediný větší kus papíru v domě byl obvykle v podobě Bible. I ta byla hojně využívána jako poznámkový blok na důležité rodinné události.

Co dnes zastupují noviny a televize, před časem pak obstarala hospoda. Hospoda bylo místo, kde sídlil Bůh (Hospodin) a kde proto každý našel útěchu, stejně jako potřebné informace o dění ve vesnici nebo ohledně všech prací a organizace společnosti.

Histore českého pravopisu: Kdo se zasloužil za jeho dnešního podobu

Jak jsme se dostali ke knize

Vynález papíru pochází z Číny, kde byl postup jeho výroby a složení dlouho utajován. S Čínou úzce souvisí i samotný název kniha, což je jediné české slovo, které pochází z čínštiny. První papírna pak v Čechách vznikla v roce 1449 na Zbraslavi, tehdy nedaleko Prahy.

Až s příchodem renesance a s postupným naplňováním ideálu vzdělanosti a věd rostla poptávka po textech, které by byly snadno k dosažení a měly konečnou neměnnou podobu. Ke slovu se tak dostala i umělecká forma textu a hodnota konkrétních informací. Zámožní lidé chtěli mít stále častěji svá oblíbená díla u sebe, a proto neváhali vydat nemalé náklady na pořizování knih.

Knihy byly vyráběny kompletně ručně od výroby vazby až po psaní textu. Jejich hodnota proto často dosahovala ceny celého statku, stáda dobytka nebo domu. Písaři, opisovači a mniši měli přesto stále více práce. Proto přišel vhod každý volný kousek čehokoliv k popsání.

FOTO: Gutenbergova socha
Gutenbergova socha, Zdroj: wikimedia.org

Při neustálém nedostatku pergamenů došlo i ke ztrátě mnoha cenných antických děl. Jejich obsahy písaři opětovně vyškrabávali ze starých kvalitních pergamenů, aniž by znali či respektovali hodnotu historických textů. Takto se mimochodem zrodila i metafora palimpsestu (původně vyškrabaného pergamenu), která se užívá v literatuře pro označení textu jakoby prosvítajícího skrze jiný text.

Jaké jsou rysy evropské renesance? Není to jen Shakespeare!

Jako první přišly na řadu hrací karty

Jestli si myslíte, že se zbožní lidé počátku novověku vrhli jako první na tisk (tehdy ještě deskový) náboženských textů či jiných významných textů, jste na omylu. Nejdříve si na tiskařských lisech pořídili obyčejné hrací karty.

Ani za vynálezem tiskařského lisu s pohyblivými literami nestojí vznešené ideály o naplňování humanismu, ale obyčejná snaha o finanční zisk. Možná jste už někdy slyšeli jméno, kolem kterého se celé téma točí, a které zní Johannes Gensfleish, řečený Gutenberg (1397? – 1468).

Tento brusič drahokamů a zručný zlatník jako první přišel s vynálezem mechanického tisku za pomoci pohyblivých liter – odlitých hranolů s tvary jednotlivých písmen. V té době již dostupné technologie (například razidla, pečetě a deskotisky užívané mimo jiné ke zmíněnému tisknutí karet) spojil Gutenberg dohromady a přidal i vlastní nepostradatelné nápady.

FOTO: Gutenbergova bible
Gutenbergova bible, Zdroj: wikimedia.org

Gutenberg měl při sestrojování svého vynálezu jako cíl vytyčené dosažení snadné a levné výroby knih, které by byly k nerozeznání od drahých rukopisů a mohly být jako takové prodávány. Proto se také fonty prvních tisků mnohem spíše podobaly psacímu, někdy až kaligrafickému písmu.

Roku 1455 se Gutenbergovi podařilo po téměř dvaceti letech pokusů a omylů dokončit tisk tzv. 42 řádkové bible, první knihy v Evropě tištěné volnými literami.

Peter Burke analyzuje Jazyky a společenství v raně novověké Evropě

Těžká profese tiskařů

Když jsme se konečně dostali k prvním tiskům, neboli inkunábulím (tj. prvotiskům vzniklým do roku 1500), jen pro představu uvedu, že tiskaři (knihtlačitelé) museli v minulosti zvládat hned několik profesí dohromady. Sami navrhovali a odlévali litery, připravovali barvy, sázeli litery do rámů a dokonce i sestrojovali tiskařské lisy. Také proto trvala příprava tisku jedné knihy kolem tří let.

Kde všude našel tisk své uplatnění, nemusím snad ani jmenovat. Záhy po svém vzniku způsobil knihtisk doslova informační explozi a navždy změnil možnosti rozvoje věd, umění a obchodu. Někdy bývá jeho význam ve vztahu k vývoji lidstva přirovnáván k objevení ohně. Změna v zacházení s informacemi a v jejich dostupnosti vedla i ke vzniku nesrovnatelně mladšího sourozence knihtisku – informačních technologií.

Knihtisk jako obor, který za pět set let existence ovlivnil svět k nepoznání
5 (100%) 1 hlas[ů]


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.