Menu
TOPZINE.cz
Čtenářský deník, profily spisovatelů

Kdyby tak na mě někdo někde čekal: Prvotina Anny Gavaldy vypráví především o mezilidských vztazích

Jitka Libigerová

Jitka Libigerová

20. 1. 2011

V nakladatelství Mladá fronta vychází ve druhém vydání uznávané francouzské spisovatelce Anně Gavaldě sbírka povídek pod názvem Kdyby tak na mě někdo někde čekal. Díky této knize, v níž se objevují opravdu různorodí lidé (zbabělí, žárliví či záludní), získala autorka velký ohlas a postupně přicházely další sbírky. 

KOLÁŽ: Pestré čtení

Ilustrační foto, Zdroj: Marián Luha, Topzine.cz

Autorčina prvotina Kdyby tak na mě někdo někde čekal se stala jednou z nejprodávanějších knih a byla přeložena do mnoha světových jazyků. Kniha naplněná pestrými příběhy vypráví o mezilidských vztazích a ukazuje nám hlavní hrdiny, z nichž vyzařuje už na první pohled určitá směšnost, zbabělost, žárlivost a rovněž i loajalita a spojenectví. Sbírka obsahuje dvanáct krátkých povídek. Silně pařížský jazyk nahrazuje v překladu obecná čeština.

Anna Gavalda se narodila v roce 1970. Svou prvotinou Kdyby tak na mě někdo někde čekal se zapsala do podvědomí francouzských čtenářů. Vystudovala literaturu, živila se však jednu dobu i jako prodavačka, dělnice, hosteska, pokladní, redaktorka svatebních oznámení a komerčních reklam či jako asistentka svého manžela veterináře. V současnosti žije se svými dětmi Louisem a Félicité na jihovýchodním předměstí Paříže v Melunu, je rozvedená a vede rubriku o dětské literatuře v Elle. Také stala jednou z členek poroty Ceny komiksů v Angoulêmu a věnuje se i nadále literární činnosti. K další tvorbě patří její dva romány …a taková to byla láska (MF 2004) a Prostě spolu (MF 2006), které se dočkaly také filmového ztvárnění. Známý je rovněž román vydaný Mladou frontou v roce 2009 Člověk není nikdy úplně šťastný či novela z roku 2010 Báječný únik.

V knize vystupují postavy, které zažijí nějaké neštěstí nebo hrůzu. Například v povídce Přerušení přijde žena o své nenarozené dítě. Co horšího může ženu v životě potkat? V další povídce vedle sebe žijí dva lidé, manželé, kteří se nemilují, nemají děti, téměř spolu nemluví, život jednoho je tomu druhému málem lhostejný, a přesto zůstávají spolu. A to prý peníze nejsou až natolik důležité a nehrají takovou roli. Hloupost! Snad ti, kterým zrovna nepraskají peněženky ve švech, jsou v životě mnohem šťastnější a umí skutečně žít a života si užívat. Tím užíváním však nemám na mysli alkohol, drogy, nezávazný sex a podobně. Naopak radování se z maličkostí každodenního života stráveného v náručí své drahé polovičky či přátel.

Šťastný epilog?

Poslední povídka nás seznamuje s manželským párem, kterým se může z ničeho nic změnit život. Ona se pustila do psaní povídek a její manžel ji začal oslovovat Marguerite (Naráží tak na spisovatelku Marguerite Durasovou, která je proslulá i u nás díky filmu Hirošima, má láska, k němuž napsala scénář.). Všude ji vychvaluje a už si plánuje život, kdy se jeho žena stane spisovatelkou a on bude mít vystaráno. Všichni nevěřícně koukají, že se dala na psaní, a dokonce vyhrála pár cen.

FOTO: Noční Paříž

Noční Paříž, Zdroj: Nikola Kratochvílová, Topzine.cz

Jednoho dne konečně posílá hotový rukopis v té nejlepší obálce s těmi nejkrásnějšími známkami do jednoho pařížského nakladatelství. Nikomu nic neřekne. Neustále obhlíží schránku, zda nepřichází odpověď. O tři měsíce později se dočká. Dopis je tu! Celá rozrušená se odebere do sousedního lesíčka, aby si ho přečetla v klidu. Z obsahu dopisu se dozvídá, že se s ní chce nakladatel setkat. Je nadšená, protože se domnívá, že k splnění jejího snu už se přiblížila tak blizoučko, že to jinak nemůže dopadnout. Domluví si schůzku a odlétá do Paříže.

Hodnocení podle ksichtu

Je hotová, bolí ji břicho, žaludek, nohy, pot z ní leje proudem a kalhotky má zařezané mezi půlky. Chvíli čeká, protože on (nakladatel) má jednání. Je zklamaná, všechny naděje ji opouští, když si uvědomí, že on chtěl vidět jen její ksicht.

Víte, nebudu vám zastírat, že v tom vašem rukopisu je pár zajímavých míst a že máte určitý styl, jenomže (následuje řada úvah o lidech, kteří píší, obecně, a o obtížném povolání nakladatele zvláště)… Za současné situace a z důvodů, které jistě snadno pochopíte, si nemůžeme dovolit váš rukopis publikovat. Na druhou stranu bych velmi rád zblízka sledoval vaši příští práci a buďte ujištěna, že jí vždy budu věnovat tu největší pozornost. Tak takhle bych to viděl.

Žena se chystá k odchodu, aniž by se nějak vyjádřila, ale najednou nemůže vstát, nemůže se z té židle ani pohnout. On se domnívá, že si z něj utahuje, ale není tomu tak. Má tu další jednání, proto ji přemístí se židlí na chodbu. Všichni zaměstnanci odchází domů, ona tam však pořád sedí a nemůže se hnout. Nakladatel ji nechá přenést na chodník, protože musí zamknout a nechat ji tam nemůže. Pozoruje všechny kolem a poprvé se cítí za celý den dobře. Najednou si uvědomí, že má doma hromadu prádla k žehlení a v tu chvíli vstává. Jde ke krásné dívce, která sedí na podstavci sochy Augusta Comta. Podá ji svůj rukopis a nechává jí ho jako dárek. Odchází a cítí jakési uspokojení. „Můj rukopis byl teď v rukou nejkrásnější dívky na světě. To mě utěšovalo. Trochu.“

Úsporný jazyk a krutý humor

Tuto knihu budete mít přelouskanou během chvíle. Je psána odlehčeně, krátkými souvětími, vzdušně. Převažuje ich-forma, ale v některých povídkách se objevuje i er-forma. Porozumění textu napomáhají i poznámky překladatele pod čarou. Jak je psáno na přebalu knihy, povídky jsou psány úsporným, přesným jazykem s krutým humorem. Místy narazíte na vulgární výrazy, často se zde objevují i anglicismy, které snižují úroveň českého překladu. Některé výrazy by se jistě daly nahradit českými výrazy, anglicismy však text nijak výrazně nenarušují.

Těchto dvanáct krátkých povídek spojuje jediná věc. Hrdinové se mohou domnívat, že něco v jejich životě dopadne tak, jak si myslí či přejí, ale ono je to většinou zcela obráceně. Přihodí se jim věci, o kterých neměly ani tušení. Z minuty na minutu může být vše jinak, ale to už tak bývá, protože člověk mnohdy svůj osud ovlivnit nedokáže.

Český název: Kdyby tak na mě někdo někde čekal

Původní název: Je voudrais que quelq´un m´ attende quelque part
Autor: Anna Gavalda
Překladatel: Silvie Dokulilová
Počet stran: 200
Vazba: vázaná
Vydavatel: Mladá fronta, Praha: 2010
Doporučená cena: 219,- Kč

Hodnocení: **** (87 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Kdyby tak na mě někdo někde čekal: Prvotina Anny Gavaldy vypráví především o mezilidských vztazích