Menu
TOPZINE.cz
Cestování

Kdo komu děkuje při Dni díkůvzdání? Američané slaví svůj svátek s velkým S

Redakce

Redakce

25. 11. 2010

Na počátku 17. století se skupina anglických osadníků, jimž historie přiřkla jméno Pilgrim Fathers, rozhodla nalézt lepší svět. Po kruté zimě a strádání se za pomoci indiánů naučili, jak přežít. Jejich příběh dal vzniknout jednomu z nejznámějších amerických svátků – Dni díkůvzdání. Pravdivá historie, ať už jakkoli relativní, se zdá být však úplně jiná.

FOTO: Přistání poutníků v Americe

Přistání poutníků v Americe

Jak praví historie, když kolem roku 1620 dorazila loď Mayflower z anglického přístavu Plymouth, žádný z jejich pasažérů neměl tušení, že pokládají tradice jednomu z největších svátků obžérství, při kterém se každoročně spořádá přes 45 milionů krocanů (a ušetření jednoho krocana, symbolické gesto prezidenta Spojených států, na statistice moc neubere).

Pozemky nebo duchovní mír?

Důvodem jejich odjezdu ze staré dobré Anglie však zdaleka nebylo hledání duchovního míru a útěk před evropskou společností zmítanou náboženskými šarvátkami. Téměř s jistotou dnes víme, že angličtí osadníci hledali zkrátka a prostě půdu, jelikož v Americe v tomto období platilo nepsané pravidlo – kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Poutníci, tak jak jsou nazýváni, si však pro svůj příjezd nevybrali nejlepší období. Údajně připluli v listopadu, ale než se stačili ve své nové domovině zabydlet, zastihla je krutá zima, při níž zemřela velká část z nich. V následujcím roce došlo ke kontaktu s místním indiánských obyvatelstvem, a tak se evropští usedlíci díky šlechetným indiánům naučili pěstovat a zpracovávat kukuřici a připravovat jiné pochutiny.

Tak se noví obyvatelé Nového světa rozhodli uspořádat hostinu se všemi typickými pokrmy, které můžeme vidět na stolech severoameričanů rok co rok čtvrtý čtvrtek v měsíci listopadu – s nadívaným krocanem, bramborovou kaší, dýňovým koláčem a brusinkovým pyré.

FOTO: Tradiční večeře na Den díkůvzdání

Tradiční večeře na Den díkůvzdání

Zase jen obchod a peníze …

Ustanovení Dne díkůvzdání bylo bojem na dlouhé lokty. Ačkoliv proběhly pokusy ustanovit Den díkůvzdání jako svátek již po prohlášení nezávislosti, mnohé státy, zejména pak ty jižní, se proti těmto tendencím celkem ostře postavily. Oficiálně byl Den díkůvzdání uznán za státní svátek až za vlády Abrahama Lincolna v roce 1863. Původní Lincolnovo datum, 26. listopadu, později změnil Franklin D. Roosevelt na čtvrtý čtvrtek jedenáctého měsíce. Cíleně se tak pokoušel prodloužit vánoční nákupní období, jež tradičně začíná právě Dnem díkůvzdání.

Realita 17. století byla dost daleko od dnešních rodinných setkání, u nichž nikdo pořádně neví, kdo komu vlastně děkuje. Děkuje se Bohu, indiánskému obyvatelstvu či náhodě osudu, že se historie odehrála tak, jak se domnívají?

Dle mnohých historiků si však onu legendární symbiózu mírumilovných křesťanů a ušlechtilých indiánů malujeme až příliš růžově. Pravděpodobně docházelo k výtržnostem ze stran Evropanů, a dnes již málokdo pochybuje o tom, že setkání Angličanů a indiánů bylo vnímáno jako přátelská hostina a vzdávání díků spíše než jako čistě formální vyjednávání.

Následující historický vývoj mluví sám za sebe. Severoameričané po čas své krátké historie dokázali téměř vymýtit domorodé obyvatelstvo, a vymezili se tak vůči hispánskému zbytku kontinentu, kde docházelo a stále dochází k míšení ras bez ustání. Anglosaská Amerika tak ve své historii a tradici popřela podstatu vzdávání díků. Poslala indiána, jemuž vděčila za přežití v prvních letech své existence, do horoucích pekel a obrátila se na svého Boha, ve kterého pomalu ztrácí víru. Komu tedy Američané vzdávají díky?

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Kdo komu děkuje při Dni díkůvzdání? Američané slaví svůj svátek s velkým S