Kdo chytá v žitě J. D. Salingera: Holden Caulfield utíká před osudem tajtrlíka

OBR.: Kdo chytá v žitě
Četli jste knihu Kdo chytá v žitě?, Autor: Gabriela Emanovská, Topzine.cz

Román Kdo chytá v žitě J. D. Salingera vyšel poprvé roku 1951. Hlavní hrdina Holden Caulfield bývá pokládán za alter ego svého autora. Jak je to ve skutečnosti?

OBR.: Kdo chytá v žitě
Kdo chytá v žitě, Autor: Gabriela Emanovská, TOPZINE.cz

Jerome David Salinger (1919–2010), narozen v New Yorku, byl podivín, samotář a hlavně spisovatel, který si stále udržuje oblibu mezi čtenáři. Svůj román Kdo chytá v žitě (v originále The Catcher in the Rye) napsal v roce 1951, ale přesto nesnášel publicitu, jež mu kniha přinesla. Proto se stahoval do ústraní a nerad poskytoval rozhovory.

Spořádaný spisovatel, nebo podivín?

Velkou pozornost získal díky dceři, která uveřejnila své dílo Kdo chytá sny (Dream Catcher: A Memoir), v němž se dozvídáme o jeho komplikované povaze, se kterou jeho rodina musela žít. Holden Caulfield v sobě nese hodně z povahových rysů svého autora.

Mezi další díla J. D. Salingera patří i kniha Devět povídek nebo romány – Franny a Zooey, Seymour: Úvod či Vzhůru tesaři, do výše střechu zvedněte! Poslední román nese název Hapworth 16, 1924.

Hlavní postava knihy Holden vypráví svůj příběh z psychiatrické léčebny. Mluví o příhodách, které ho potkaly těsně předtím, než se psychicky zhroutil. Jeho příběh začíná v prosinci, kdy odchází ze školy v Pancey. Tu nenávidí, hemží se to v ní „tajtrlíky“ a celá instituce na něj působí snobským dojmem.

Příběh z léčebny

Trápí ho výčitky svědomí, bojí se reakcí svých rodičů, ti o jeho vyhazovu zatím nic nevědí. Jelikož je teprve před vánočními prázdninami, musí na intru vydržet až do středy. Když si chce na pokoji číst, otravuje ho Ackley, který bydlí v sousedním pokoji. Je to samotář, všechny nesnáší a nedodržuje jistá pravidla hygieny. Nakonec ho od něj vysvobodí až příchod Holdenova spolubydlícího Stradlatera, kterého Ackley nemá v lásce.

FOTO: Studenti často dělají pro vzdělání maximum. Pokud ale nemají stanovený cíl, může se stát, že dlouhé roky studií přijdou vniveč.
Holden zpočátku bydlí na koleji. Zdroj: sxc.hu

Stradlater jde na rande s Holdenovou kamarádkou Hankou. Holden z toho není nadšený, protože ví, jaký Stradlater je – jde mu jen o sex. Když se večer vrací Stradlater z rande, pohádají se a Holden skončí s rozbitým nosem.

Holden Na cestě

Hlavní protagonista odchází z Pencey už v neděli. Má v úmyslu se celé tři dny potloukat New Yorkem (kde bydlí), aby se vyhnul rodičům, dokud to jde. Ubytuje se v hotelu a utrácí peníze u baru. Setkává se s různými lidmi, s hloupými dívkami a známou jeho bratra D. B. Nikde se necítí dobře. Vrací se do hotelu.

Tam mu liftboy nabízí služby prostitutky (Sunny). Když Sunny přijde k Holdenovi, do ničeho se mu najednou nechce, zaplatí jí a pošle ji pryč. Žena se ovšem vrací a v doprovodu liftboye, svého pasáka, po něm požaduje dvojnásobek ceny, na které se domluvili. Holden jim nechce peníze dát, čímž si vyslouží ránu pěstí od liftboye. Vezmou mu peníze a nechají ho tam.

Další nepochopení a návštěva sestry

Ráno odchází z hotelu. Nechává si kufry v úschovně na nádraží a schází se se svou známou Sally. Holden se jí svěřuje se svými problémy, ona ho ale nechápe. Dojde mezi nimi k hádce, rozcházejí se. Holden se opíjí. Je mu příšerně, nemá kam jít, je sám, tak mrzne venku a potlouká se New Yorkem. Potají navštíví sestřičku Phoebe, která pozná, že je v průšvihu a půjčí mu peníze.

Doma Holden ale zůstat nemůže. Jde za profesorem Antolinim. Profesor je moudrý muž, neskrývá svoje obavy ohledně Holdenova dalšího osudu. Holden je už hodně unavený, jdou proto spát. Po chvíli se probouzí, když ho profesor ve spánku hladí po vlasech. Při představě profesorových homosexuálních choutek se slušně vyděsí a odchází z jeho bytu.

Spí na nádraží. Druhý den už je rozhodnut žít jako poustevník v malém domku někde u lesa, pracovat jako pumpař a před lidmi předstírat, že je hluchoněmý. Schází se s Phoebe, aby se s ní rozloučil, ale ona chce jít s ním. Nakonec jí musí slíbit, že pryč nepojede. Ve středu se vrací domů a je umístěn do léčebny, kde se ho snaží přivést k rozumu.

Kdo je Holden Caulfield?

Hlavní postava knihy Kdo chytá v žitě Holden je sedmnáctiletý kluk ve stavu naléhavé krize identity, která mu brání studovat, protože k tomu nemá motivaci, a kromě své sestry Phoebe a mrtvého bratra Allieho mu dělá potíže mít někoho rád, nikdo ho totiž nechápe. Nic ho nebaví, nemá žádný cíl, cítí se ztracený.

FOTO: svatba
A co se stane, když se člověk ožení?

Holden přemýšlí o svém příštím osudu. Co s ním bude, když školu dodělá? Když se ožení? Děsí ho představa, že se jednoho dne stane jedním z „nich“ – chlapem, který chodil léta do školy, aby svůj život promrhal založením rodiny a utrácením za stále novější auta, jimiž by se vozil z práce do práce od pondělí do pátku po celý svůj produktivní věk.

Kam člověk skutečně patří?

Člověk ve světě, jak ho ukazuje Salinger, je v tomto křehkém období života nucen sešněrovat svou osobnost do přijatelné podoby, aby byl světu užitečný. Holden chce žít jinak, sám ale svému životu neumí dát směr. Je to větroplach. Toto označení si vysloužil od matky jedné ze svých slečen, je to označení pro člověka, který v životě nemá žádný cíl.

Zoufale si uvědomuje svou samotu – nikdo z lidí, s nimiž se v knize setkáváme, nemůže chápat jeho situaci a jeho pocity (buď pro nedostatek inteligence – jako Sally, nebo prostě proto, že se sami zařadili mezi stádo). Láká ho život poustevníka (tak jako Salingera).

Generace beatníků

Když se zamyslíme nad způsobem, jakým uvažuje o světě, je to svého druhu beatník. Odmítá žít podle konvencí, vysmívá se lidem, kteří žijí podle šablony, nedodržuje pravidla, rezignuje na svůj život, neumí si se svou krizí poradit.

Beatnické je i jeho zevlování po New Yorku, jeho sny, jeho spontánní nezodpovědné nápady ohledně jeho budoucnosti (aniž by o tom dřív přemýšlel, prosí Sally, aby nechala školy a šla s ním žít do domku u lesa). Když uvážíme čtenost beatníků, je pochopitelné, proč se Salinger těší takové oblibě. Stvořil zbité dítě.

Román Kdo chytá v žitě je přitažlivým čtením nejen pro teenagery. Salinger používá jednoduchý jazyk a „trhlý humor“, který vás spolehlivě pobaví. Není to jen kniha pro určitou generaci, ať už mladou nebo starší, každý si v ní nakonec najde to svoje.

„Měla bys někdy chodit do klukovský školy. Jednou to zkus,“ povídám. „Jsou tam samí tajtrlíci a neděláš tam nic jinýho, než že študuješ, aby ses toho dost naučila a byla dost chytrá a jednoho krásnýho dne si mohla koupit nějakej pitomej cadillac, a v jednom kuse musíš dělat, jako že ti není fuk, jestli fotbalový mužstvo prohraje, a celej den neděláš nic jinýho, než že vykládáš o holkách a o chlastu a o sexu, každej tam patří k nějaký pitomý, prašivý partě, která táhne za jeden provaz. Kluci, co jsou v basketbalovým mužstvu, táhnou za jeden provaz, katolíci táhnou za jeden provaz (…).“

„Tak poslyš,“ povídá Sallyna. „Spoustě kluků dá škola mnohem víc než tohle.“

„Máš pravdu, to se ví, že dá, aspoň některejm. Ale mně dává škola jenom tohle. Rozumíš mi? V takový situaci jsem já. Přesně v takhle pitomý situaci jsem já,“ povídám. „Já skoro z ničeho nic nemám. Já jsem na tom bledě. Já jsem na tom zatraceně bledě.“

SALINGER, J. D.: Kdo chytá v žitě. Praha: Volvox Globator, 2000, Překlad: Luba a Rudolf Pellarovi.

 

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Pavla Kamešová
Narodila se r. 1991 v Brně. Navštěvovala Gymnázium na Vídeňské, po maturitě studuje sociologii na FSS MU. Zajímá se o historii, literaturu, náboženství a píše příběhy. Od léta 2011 přispívá v topzine.cz v rubrice Literatura.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*