Největší star John Travolta opustila Karlovy Vary a filmový festival na malou chvilku osiřel. Prostor tak dostaly kvalitní filmy od režisérů Ariho Folmana, adaptujícího román Stanislawa Lema, nebo Paola Sorrentina, o němž si kovaní intelektuálové povídají jako o novém Fellinim.
John Travolta na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary
K tomu se však dostaneme až později. Ještě před tím, než Travolta zamával českému filmovému publiku, stačil ve velkém sále Thermalu uvést svůj nejnovější biják Sezóna zabíjení. Nečekal na Marka Ebena ani na sympatickou překladatelku a na pódium vtrhl s předstihem a zcela osamocen.
„Tenhle film je něco tak trochu jiného a doufám, že vám nevadí násilí,“ sdělil překvapivě skromný Travolta naplněnému kinosálu. Pak se rozloučil a při odchodu minul překvapeného Ebena.
A hollywoodská star měla pravdu, bylo to tak trochu něco jiného. Naneštěstí v nepříliš dobrém slova smyslu. Sezóna zabíjení se zuby nehty snaží tvářit jako psychologicky hutné drama o válečných traumatech, bohužel však v tomto ohledu selhává každou sudou sekundu.
Místo napětí tak vzbuzuje spíše záchvaty smíchu a vyhlížení brzkého konce. Co však také čekat od režiséra prvního Ghost Ridera. Sobotní večer tak neskončil příliš dobře.
Líbánky s Hřebejkem
Vše měla napravit vidina nového opusu Jana Hřebejka Líbánky. Zákulisní drby hlásaly, že se jedná o jeden z nejlepších filmů za poslední roky tohoto matadora českého filmařského rybníčku. Velká očekávání však přináší i velká zklamání.
Prostinký příběh vystavěný na očekávání velkého odhalení se v závěru rozsype jako domeček z karet a na duši filmového fanouška zanechá jen pachuť promarněného potenciálu. Obrázky hezké, herecky dobré, hudebně tragické a scenáristicky krajně chatrné.
Jan Hřebejk s filmem Líbánky je jediným českým zástupcem ve velké ceně karlovarského festivalu. Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary
Sci-fi záchrana od Lema a Folmana
Se svou troškou do mlýna naštěstí přispěchal Ari Folman, skromný a nepříliš plodný režisér Valčíku s Bašírem. K ruce si vzal slavnou sci-fi předlohu z pera Stanislawa Lema a na hodinu a půl uhranul všechny, kdo v neděli ráno našli cestu do malého sálu v Thermalu.
Futorologický kongres svou komplexností a do posledního detailu promyšlenou strukturou baví, roztáčí mozkové závity na nejvyšší otáčky a ještě u toho stihne potěšit oko i ucho. Umění, které si na umění nemusí hrát. Lehkonohé, svěží a opojně dokonalé.
Sorrentinova Velká Nádhera
Podobná přízviska provázela i jeden z očekávaných vrcholů celého festivalu, nový snímek italského režisérského barda Paola Sorrentina. Jeho Velká nádhera však, alespoň tedy autora těchto řádek, ukrutně zklamala.
Většina ostatních však po skončení projekce hovořila o geniálním díle, které jim změnilo život. Přemohla mě únava, nuda nebo jsem na podobné umění málo chápavý? Těžko říct.
Co nás čeká dál?
Následující hodiny tak budou ve znamení filmového odpočinku. Hezky lehká témata a zabroušení do žánrů, které na filmových festivalech působí jako závan příjemné obyčejnosti. Prince Avalanche, několik dokumentů a na závěr depresí prolezlý snímek o maniakálním Breivikovi.
Ano, přiznávám, ten není na první pohled příliš odpočinkový. Tváří v tvář ostatnímu umění však dovolí alespoň na pár okamžiků vypnout. Jo, a pokud byste ve Varech v následujících dnech vrazili do rozložitějšího pána s radikálními politickými názory, nelekejte se, je to jen Oliver Stone.
