Karel Hlaváček: Pozdě k ránu. Nalaďte svoji náladu co nejhlouběji

FOTO: Karel Hlaváček
Karel Hlaváček - další představitel dekadentních autorů

Karel Hlaváček patří i v dnešní době k oblíbeným básníkům. Jako představitel moderny vytvořil jedny z nejpůsobivějších básní české dekadence. Nejznámější z nich najdeme ve sbírce Pozdě k ránu.

FOTO: Karel Hlaváček
Karel Hlaváček patří k nejznámějším představitelům české dekadence. Zdroj: wikipedia.org

Sbírka Karla Hlaváčka Pozdě k ránu se kromě dekadentní poezie řadí i k symbolismu. Obsahuje několik melancholických veršovaných básní a také básně v próze. Mají kantilénovou písňovou formu. Spojitost s hudbou je patrná na rovině obsahu i formy. Hlaváček pracuje se zvukovou stavbou a melodií textů, zároveň využívá hudební motivy i v obsahové složce, často zmiňuje hudební nástroje.

Karel Hlaváček (1874 – 1898) byl představitelem české dekadentní poezie a symbolismu. Je autorem básnických sbírek Sokolské sonety, Pozdě k ránu, Mstivá kantiléna. Vydané bylo i jeho nedokončené dílo Žalmy a posmrtně uveřejněné spisy pod názvem Z pozůstalosti. Kromě literatury se zajímal i o výtvarné umění, svá výtvarná i literární díla publikoval v časopise Moderní revue.

Pro celou sbírku je typická pochmurná nálada. Společnými motivy téměř všech básní jsou šero, mlha, tma, které umocňují pocit smutku a marnosti. Časově jsou básně zasazené do magického rozhraní pozdní noci a blížícího se rána, prostorově pak do potemnělých, zapomenutých zahrad. Lyrický subjekt se často soustředí na měsíc, všímá si jeho proměn, různých odstínů barev, odlesků ve vodě.

Pozdě k ránu – sbírka plná melancholie

Hlaváček v básních zachycuje prchavé momenty, které ho fascinují svojí magičností. Používá ich-formu. Kromě melancholické atmosféry je básním společné i časté používání symbolů, kontrastů či metafor. Rovněž je pro ně typický dojem neurčitosti, které vyvolávají neurčitá zájmena.

Dekadence v literatuře vychází z romantismu. Projevuje se snahou zachytit vnitřní svět, vyjádřit pocity a nálady novými způsoby. Typické jsou melancholické nálady, pocity marnosti, zklamání, nudy, nalézání krásy v ošklivosti. Heslem dekadence bylo tzv. umění pro umění, což znamená, že umění nemělo ničemu sloužit, představovalo svébytnou kategorii. Tvůrci často inklinovali k bohémskému, nevázanému způsobu života. Představitelé české dekadence se pohybovali v okruhu časopisu Moderní revue, nejvýznamnějším představitelem byl Jiří Karásek ze Lvovic.

K nejznámějším básním sbírky Pozdě k ránu patří stejnojmenná báseň Pozdě k ránu a Svou violu jsem naladil co možná nejhlouběji, které sbírku otevírají. Pozdě k ránu je báseň v próze. Hlaváček v ní slovy vykresluje unavenou atmosféru noci nad ránem. Vyskytuje se zde množství hudebních motivů, např. „nejhlubší tóny lesního rohu“ či „zádumčivé sólo zděděné violy“. Působí na všechny smysly čtenáře – líčí zvuky, vůně, barvy.

Kantiléna je původně vícehlasá polyrytmická píseň, která se řadí k žánru dvorské hudby, s milostnými náměty. Texty využívaly formy truvérské lyriky.

Ve veršované básni Svou violu jsem naladil co možná nejhlouběji ztělesňuje do slov pocity bezbřehého smutku a marnosti. Lyrický subjekt hraje všem osamělým duším, které mohou v tichu noci zaslechnout tón staré zděděné violy. Zároveň cítí zmar nad zbytečnou snahou („mé melodie chtějí míti smutek všeho toho, co rostlo, vykvetlo a zrálo marně, pro nikoho“).

Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji
a tichý doprovod k ní pozdě za večera pěji.

Hráč náruživý zádumčivých, zešeřelých nálad,
chci míti divné kouzlo starých, ironických balad.

A na zděděnou violu svou těm jen, těm jen hraji,
již k ránu v nocích nejistých do dálek naslouchají…

(…)

Na violu svou zděděnou jen tehdy, tehdy hraji,
když měsíc teprv vyjít má a tma je ještě v kraji

a vigilie přísná padá za lesy a vodu
a krajem velké tajemství jde slavných Božích Hodů.

Mé tenké prsty po strunách vždy nervosně se chvějí,
když tichý doprovod svůj pozdě za večera pěji…

Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji.

Zdroj: HLAVÁČEK, Karel. Pozdě k ránu. Praha: Kentaur, 1993.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*