×
TOPZINE.cz

Karel Čapek: Krakatit. Nástroj na zničení světa!

Karel Čapek: KrakatitBílý, na první pohled neškodný prášek, jehož špetka dokáže vyhodit do povětří třeba celou Prahu. Čapkův prozaický román Krakatit je příběhem muže, který vynalezl hrůzu nahánějící vynález, jímž by mohl zničit i celý svět. Zajímavý příběh, který poprvé zahlédl světlo světa v roce 1922.

Karel Čapek: Krakatit
Karel Čapek vydal Krakatit v roce 1922. Zdroj: sxc.hu

Opět jedno ze zajímavých témat, které si Čapek zvolil pro jeden z mnoha svých románů. Otázka dobra a zla a smyslu vynálezů, za které je člověk odpovědný. Co by měli vynálezci svých hrůzných vědeckých objevů prozradit a co ne, jaké jsou následky vnesení strachu do světa? Na to zčásti odpovídá právě Karel Čapek a jeho bílý prášek Krakatit, který je nebezpečnější, než se vůbec zdá.

Horečka prozradí vše

Ing. Prokop je chemik, který rád vyrábí třaskaviny. Podle něj jde udělat výbušninu z čehokoli. Přišel na vynález v podobě bílého prášku, jehož pár zapomenutých smítek na stole dokáže zničit celý jeho pokoj a ublížit mu. V horečce o svém vynálezu Krakatitu řekne příteli Tomšovi, ten uteče se vzorcem tohoto ďábelského prášku a snaží se jej vyrobit. Prokop ho po svém uzdravení hledá, aby předešel katastrofě. Poznává spoustu lidí, kteří už o jeho vynálezu vědí a chtějí znát jeho tajemství. Nové lásky též nezůstanou stranou.

Rok rozkvětu

Dílo pocházející z druhé poloviny Čapkovy tvorby bylo poprvé vydáno v roce 1922, rok před úmrtím Jaroslava Haška. Celkově šlo o meziválečnou dobu, kdy Česká země jen kvetla, stejně jako česká literatura. U nás již psal Franz Kafka či Jiří Wolker, ve světové literatuře působili Erich Maria Remarque či Romain Rolland. V tomto roce se také narodili dva významní čeští herci – Miloš Kopecký a Stella Zázvorková.

FOTO: Karel Čapek
Karel Čapek, autor Krakatitu. Zdroj: wikipedia.org, Foto: Jiří Opelík

Temné slunce

Čapkův román Krakatit nezůstal jenom na papíře. Režiséra Otakara Vávru příběh inspiroval natolik, že ho zfilmoval hned dvakrát. První z těchto snímků s názvem Krakatit mohli diváci vidět již roku 1948. Hlavní roli Ing. Prokopa si zde zahrál Karel Höger a tatarskou princeznu krásná Florence Marly. Druhý Vávrův film pod titulem Temné slunce se poprvé promítal v roce 1980 v hlavních rolích s Radoslavem Brzobohatým a Magdou Vašáryovou. Toto ztvárnění však zdaleka nedosáhlo takového úspěchu jako jeho předchůdce.

Čtěte také: Karel Čapek: Věc Makropulos. Rozbor díla plného elixíru nesmrtelnosti

Kniha je skvěle a srozumitelně napsaná. Pokud jste četli i jiná Čapkova díla, bude vám možná stejně jako mně připadat, že Krakatit se od ostatních trochu odlišuje. Spisovatel se zde více zaměřuje na popis vztahu zamilovaných milenců, kterému věnuje velkou část knihy. Celý příběh ale do sebe zapadá, není kostrbatý, ale plynulý. Přečtení knížky vám možná zabere více času, ale nudit se u ní určitě nebudete.

„V dějinách není analogie moci, kterou vy máte v rukou. Budete dobývat světa s hrstkou lidí, jako Cortez dobýval Mexika. Ne, ani to není pravý obraz. S Krakatitem a stanicí držíte v šachu celý svět. Je to podivné, ale je to tak. Stačí hrst bílého prášku, a v určenou vteřinu vyletí do povětří, co poručíte. Kdo tomu může zabránit? Fakticky jste neomezeným pánem světa.“

(Čapek, Karel: Továrna na Absolutno/Krakatit (Spisy III). Praha: ČS, 1982, s. 399.)

 

Zdroj: Čapek, Karel: Továrna na Absolutno/Krakatit (Spisy III). Praha: ČS, 1982.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..