2 fotky 
Slavné plátno Vasilije Kandinského Bitva bylo zapůjčeno ze slavné Tate Gallery v Londýně do Národní galerie. Její návštěvníci tak mají možnost spatřit Kandinského tvorbu v přelomovém okamžiku, kdy malíř pracoval s vlivy impresionismu, fauvismu i s dynamiku nově vznikajícího filmového média.
Obraz Bitva / Kozáci vládne pestrými barvami Zdroj: Národní Galerie
Je pátek dopoledne. „Měl jste přijít se svou dívkou,“ říká mi starší paní, která si na chvíli přisedne vedle mě. Má pravdu. Sedím sám před hravým pestrobarevným obrazem a přesto z něj cítím úzkost. Nevím, jestli by to bylo stejné v případě, že bych neznal jeho název. Jako by autor na plátně konfrontoval věčný svár fascinace nad lidským utrpením.
Na první pohled slouží strohé bílé stěny Veletržního paláce svému účelu a dávají vyniknout barvám duhy, které můj přítel Vasilij snesl na zem. Když se ale podívám blíž, zjistím, že barvy nejsou nanášeny s důrazem na jejich fyzický význam ani jako Miróovy fantazijní ale přesně ohraničené šamanské obrazce. Kandinskij vytváří vzdušný prostor s důmyslnou perspektivou a hloubkou pole. Nejde pouze o prostorové seřazení jednotlivých objektů. Sleduji písčitou plochu, ve které vířivý pohyb štětcem dává život významotvorným prvkům… aby se ty po chvíli zase smísily v pestrobarevný rej.
Hra světel a hudby
Obraz vzniká v roce 1910, v době, kdy se v celém světě mění pohled na umění. James Joyce publiuje Odyssea, Freud přichází s psychoanalýzou, Einstein s Planckem dobývají svými teoriemi území, kterých se lidské myšlenky dříve ani nedotýkaly. Kandinskij už dlouho usiluje o sjednocení pohledu na uměleckou tvorbu jako na vyjádření vnitřní nutnosti. Odmítá umění v poloze formální a dekorativní záležitosti.
Odchází z Ruska do Mnichova, kde společně se Schoenbergem pracují na vzájemném propojení malířství s hudbou jako dvou sesterských projevů duše. Stejně jako před ním Wagner viděl hudbu v barevném spektru, Kandinskij vnímá jednotlivé barevné erupce jako projevy nástrojů v klasickém orchestru. Žlutá je výkřikem trubky; modrá hlubokým, melancholicky plynoucím, osamoceným tónem.
Duše nahrazuje předmět
Po neúspěšném pokusu o zformování Hnutí mladých umělců z celé Evropy, odstupuje z pozice jeho předsedy a začíná kolem sebe formovat zakládající členy almanachu Blue Reiter; Franze Marca, Alfreda Kubina a další. Své postoje konkretizuje v roce 1910 svým spisem O duchovnosti v umění.
Vasilij byl přesvědčeným anti-materialistou a hluboce věřil v existenci lidské duše, které se musí v lidské tvorbě jakékoli povahy dát vyniknout. Zobrazovaný předmět není středem malířovi snahy. Důležité je světlo, které jej obklopuje a pocit, který v malíři daný výjev vzbuzuje. Bitva (známá také pod názvem Kozáci) je také důležitým mezníkem v Kandinského uměleckém i pedagogickém vývoji.
Poznámky z cest
Kandinskij platil za jednoho z nejzcestovalejších malířů své doby. Čerpal z vlivů ruského a asijského lidového umění (sám měl asijské předky), aby je jako student a později jako vyhledávaný pedagog konfrontoval s historickým dědictvím své milované Itálie i s tvorbou modernistů v Německu a ve Francii.
Bitva si zachovává určitou míru předmětnosti (hrad, jezdec, duha, hejno ptáků). Na druhé straně jsou zde patrné prvky charakteristické právě pro Kandinského vrcholně abstraktní tvorbu – energetické uplatnění barvy, improvizované formy a dynamická kompozice. Bitva je nejen vývojovým mezníkem výtvarného umění, je dnem oceánu výtvarného umění, kde se setkávají vlivy z celé jeho historie. A je také hrůzným předznamenáním blížícího se temného konfliktu 1. světové války, která svou intenzitou sevře lidskou duši pevně ve své pěsti.
Slunce mizící za obzorem, vojsko připravené vyrazit
Než odejdu, ještě jednou se pozorně podívám na barevnou ale smutnou krajinu. Matná země, tunel časem který vede za obzor a odkrývá temnotou zasycené mizící slunce. Nejde o západ slunce, spíš jako bychom jeho záři už nikdy neměli spatřit. A před tímto výjevem se srocuje chladné vojsko ve zdobných uniformách. Stojí na kopci před městem z jehož cimbuří odlétají mraky supů a vědoucně letí na místo další bitvy.
„Nezapomeňte příště přijít i s vaší dívkou,“ říká ta kouzelná paní, kterou znova potkávám ve dveřích sálu. Jako by sama byla drahým exponátem. Obraz bude možné spatřit v Národní galerii pouze do 12. června. Potom navždy zmizí zpátky v Tate Gallery jako to zapadající slunce. (tak honem honem…).
4. 5. ST 16.30 / Vasilij Kandinskij a Paul Klee: malíři i teoretici abstraktní tvorby
12. 5. CT 16.00 / Vasilij Kandinskij: Bitva (Kozáci) 1910–11, komentovaná prohlídka s kurátorkou PhDr. Olgou UhrovouVýtvarné dílny:
18. 5. ST 13.00–17.00 Otevřená výtvarná dílna pro všechny návštěvníky
28. 5. SO 11.00–17.00 Výtvarná dílna pro studenty a dospělé
