×
TOPZINE.cz

Juraj Herz má rád hrůzu a je to znát

Juraj HerzJeho jméno je spjato s několika originálními filmy, které se uhnízdily v povědomí diváků jako snímky, které vyvolávají napětí, strach a hrůzu. Jeho záběr je však o mnoho širší a není to jen režisér, který dokáže provokovat a vyvolávat děs.

Zdroj: kviff.com
Zdroj: kviff.com

Juraj Herz je všestranná osobnost, která se dostávala k filmovému umění klikatou cestou. Jeho první filmy se objevují v období nové československé vlny, a přestože bylo zřejmé, že jde o zajímavého tvůrce, který má co nabídnout, zůstal v československé kinematografii nedoceněn a nepovšimnut.  To však neplatilo na mezinárodních festivalech, kde získával ocenění za své filmové počiny, které ve většině případech byly točeny v češtině, i když on sám pochází ze Slovenska.

Jako dítě si prožil hrůzy koncentrační tábora, kam byl odsunut se svou rodinou za své náboženské vyznání. To ho změnilo v člověka, u kterého se dětství vytratilo do ztracena. Po válce nastoupil na bratislavskou Střední uměleckoprůmyslovou školu, kde se zabýval fotografií a po ní odešel studovat na loutkářskou fakultu DAMU, kde se věnoval režii a loutkoherectví. Tady se seznamuje s Janem Švankmajerem, se kterým spolupracuje při tvorbě experimentálního divadla v Semaforu. Navíc zde vystupuje i jako herec.

Zdroj: archiv topzine
Z filmu Spalovač mrtvol Zdroj: archiv topzine

To mu umožní zavítat i do světa filmu. Všímá si ho totiž režisér Zbyněk Brynych, který u Herze pozoruje i jeho zájem o filmové řemeslo a nabízí mu místo asistenta režie. Spolupracuje i na filmech Jána Kadára, díky kterému je mu umožněno natočit první samostatný středometrážní film Sběrné surovosti (1965) podle povídky Bohumila Hrabala. Adaptace literárních předloh se objevují i v jeho dalších filmech jako jsou například mezinárodně oceněné Petrolejové lampy (1971), Morgina (1972) či jeho nejznámější film Spalovač mrtvol (1968), který si Herz vybral především kvůli svému titulu než kvůli obsahu knihy.  Spalovač mrtvol v sobě obsahuje prvky černého humoru a vyvolává v divácích mrazivě zneklidňující pocit. K silnému dojmu přispělo i herecké obsažení v podobě Rudolfa Hrušínského. I když je Herzova tvorba spjata s určitou temností a dekadencí, jeho pole působnosti je mnohem pestřejší. K jeho počinům se řadí i komedie, detektivky či pohádky. Při své práci především dbá na výtvarně stylizovanou stránku obrazu a důležitou roli u něj sehrává i výběr a vedení herců.

 z filmu T.M.A. Zdroj: tma-film.cz
z filmu T.M.A. Zdroj: tma-film.cz

Ve své kariéře pak pokračoval i v NSR, kde v roce 1987 emigroval. V tomto období natáčí především pohádky a seriály pro různé zahraniční televizní společnosti. Po návratu zpět do České republiky se opět pouští do práce na filmu. Jeho dosud posledním snímkem je horor T.M.A.

Za svou práci dostal několik domácích cen, včetně Českého lva za dlouholetý přínos českému filmu a ocenění na velkých mezinárodních festivalech.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..