Menu
TOPZINE.cz
Hudba

Jugy z UDG: Nechtěl jsem hrát Kdy zas blíž

Ivana Goláňová

Ivana Goláňová

25. 6. 2009

Festivalová nálada v plném proudu, na hlavní stagi UDG a před ní pár tisícovek lidí. Pak najednou, z ničeho nic, změna. Na pódiu jsou skoro všichni. Co že se stalo? Kluci chtěli své vystoupení okořenit a udělali si na scéně soukromý klubík. Tím jejich vystoupení na Votvíráku 2009 skončilo. Topzine.cz byl u toho a vyzpovídal bubeníka Jugyho, který mívá občas šílené nápady.

Původně jsem chtěla začít tím, že se jen krátce zeptám na publikum Votvíráku, ale jak bylo vidět, bylo výborné. Vyvolávali vás pak ještě docela dlouho. Jak tě to vůbec napadlo všechny je vytáhnout nahoru?
My to občas děláme. Pro nás je prostě důležitý kontakt s lidmi. Když ti někdo takhle blbě postaví stage, tak se to nabízí. Pořadateli se asi omluvíme, protože jsme nečekali, že to bude takový problém. Takže nás to zároveň i trošku mrzí, ale myslím, že lidi si to užili.

Když už jsme u toho užívání. Začala nám letní sezóna. Moře, sluníčko… To asi nebude vaše typické léto, co? Jak ho prožijete vy?
Fesťáky! Fesťáky jako vždycky. Velký, malý, všechny kam nás pozvali.

Kam se těšíte nejvíc?

Asi na Rock for People, kde zůstáváme docela dlouho. Pak se těšíme taky do Přeštěnic, na Sázavafest…

Máte radši velké fesťáky nebo ty menší intimnější?
Tak každý má rád něco. Já mám asi ve finále radši ty delší koncerty v klubech. Mám rád, když jsou lidi blízko a na fesťácích jsou prostě dál.

Nejlíp když jsou všichni přímo nahoře na stagi, co?
No právě! Udělali si tu takový klubík.

Aktuální téma, na které se poslední dobou určitě všichni hodně ptají: Vydali jste novou desku Autoportrét. Zdá se být trochu agresivnější než ty dřívější…
Aresivnější. To je dobré slovo, tak jsme to chtěli.

Jaké bylo nahrávání desky? Překvapilo vás při nahrávání něco? Bavili jste se?
V zásadě… Nahrávání je pro nás taková – nuda. Já nerad nahrávám, protože sedím sám v kukani, mám sluchátka, musím to dělat děsně přesně a musím to hrát několikrát dokola, což je spíš vopruz než zábava.

Funguje spolupráce ve skupině? Shodnete se na všem?
Většinou se neshodneme. Ale pozitivní je, že ve finále se to rozháže. Kompromis, no. Ono je to celé o tom, že musíš ve finále ustoupit a třeba i říct, že ostatní měli pravdu. Já jsem nechtěl hrát na koncertech jako první písničku Kdy zas blíž. Na začátku. A já hodně sestavuju play list. Říkám: „Kluci, tady ta písnička není dobrá. Chtělo by to něco jiného. Umím si představit fakt jinou věc.“ A kluci mě zpracovali. Říkali: „Hele, zkusíme to. To je dobrý.“ A ve finále mi to dneska přijde super.

Proč jste teda nejdřív vypustili do světa zrovna Kdy zas blíž? Nejenom na koncertech.
Ta písnička je asi nejzajímavější. Celkově se snažíme nepůsobit jenom jako nějaká popová kapela.

Který z vašich songů je ti úplně nejbližší?
Hestia. Tu jsme ani nestihli zahrát.

Texty kapely píšeš ty. Jak a kde nejčastěji skládáš?
Já si to teda nejčastěji píšu do mobilu. Vždycky když mě něco náhodně napadne a nechci to zapomenout, tak to rychle zapíšu a potom si to v klidu zpracuju doma. Většinou když sem hodně opilej.

Tak proto se tam pohybujou ty kurtizány a duše slečny Mai na vysokých podpatcích?
Ano. Nejvíc mě nápady přichází při nějakém strašném večírku.

Jeli jste turné s Wohnoutama. Jací jsou?
Skvělí kluci, skvělí muzikanti. Spolupráce v pohodě. My se známe docela dlouho. To nebylo naše první společné turné, už jsme s nimi byli dřív.

Co si myslíš o současné české hudební scéně?
Myslím, že je dobrá. Funguje tu spousta dobrých kapel. Kapely, které jsou známější, považuju za dobrý, a ty kapely, které třeba ani nikdo nezná, považuju taky za dobré… Je fajn, že se ty mladší dostávají blíž k těm větším.

Co si poslechneš doma?
Já moc neposlouchám.

A posloucháš třeba rádio?
Taky moc ne…

A na fesťácích… Je někdo, koho si fakt rádi poslechnete? Komu potají poskakujete pod pódiem?
S kytaristou jsme byli teďka na Kornech. To byl fajn koncert. A mám radši klubové koncerty. Vlastně teďka sem byl na Hives když měli koncert. Nebo The Kooks, na ty se těšíme na Rock for People. To teďka s klukama hodně posloucháme. Líbí se nám to všem, což není moc často.

Přece jenom se už nějakou dobu na hudebním poli pohybujete. Dokážeš poznat fanoušky UDG?
Když mají tričko, tak jo. Jinak si tipnu.

Žádají vás už lidi o autogramy?
Občas, spíš výjimečně.

Takže žádné řvoucí fanynky vám nepadají v mdlobách k nohám?
Ne, to ne. Ale jednou mě sledovali domů. Pak mi napsali mailem, že už ví, kde bydlím.

Co plánujete jako skupina do budoucna? Po Votvíráku příští Votvírák?
Já doufám, že nás pozvou. Jinak fesťáky a podzimní turné.

A co bude tak za deset, padesát let?
No deset to bych ještě odhad. To ještě vydržíme na pódiích. A padesát, to vám neřeknu…

Foto: Sony Music ČR

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Jugy z UDG: Nechtěl jsem hrát Kdy zas blíž