×
TOPZINE.cz

Judas Priest: Praha okusila část Epitaph Tour. Whitesnake jako hosté nezklamali

Kůže a ostny opět zamořily Prahu. Velmi početná sešlost měla hned dva důvody – tvrdé Judas Priest a romantičtější kolegy Whitesnake, kteří koncertovali 28. června v O2 areně.

Kapela Judas Priest, Zdroj: archiv skupiny
Kapela Judas Priest, Zdroj: archiv skupiny

Tábory fanoušků se nijak nedělily, nýbrž svorně, jako jeden muž, či výstižněji, připočtu-li zdlouhavé vstupní kontroly úzkostlivé gardy střežící pevnost O2, jako jeden dlouhý had, vpluli do haly.

V nově stanovený začátek, o půl osmé, zazněla  z playbacku koktavá hitovka od The Who, která, ačkoli ji máme rádi, v této vypjaté chvíli působila až nesnesitelně zdlouhavě. Ze tmy backstage se vynořily nezaměnitelné blonďaté kudrnky následované osobitým ječákem: „Are you ready?“ A koncert kapely s nálepkou guest začal.

Sounds very Whitesnake

Zbytek vystoupení se nesl v čistě whitesnakeovském duchu: mikrofon ve vzduchu, všude plno vlasů a kytar a především Give Me All Your Love, Love Ain’t No Stranger, Is This Love a závěrečná Still of the Night, kde Coverdale ukázal zlato, které v hrdle ukrývá.

Nechyběly ani sázky na jistotu z nového alba, jako jsou Forevermore či i naprosto typická Love Will Set You Free, která podle samotného autora: „Sounds very Whitesnake.“ Kapela je od posledního alba Forevermore vydaného v roce 2011 opět o něco posílena. Coverdale přibral na post klávesisty pro živá vystoupení Briana Rudeyho.

Heavy fuckin‘ metal

Tím pro menší část publika koncert skončil. Pro tu větší a okovanější právě naopak začala ta pravá smršť. Turné Epitaph, jak už sám název napovídá, je posledním v kariéře Judas Priest. Odpovídal tomu i playlist. Po delší odmlce se za zvuku Sabbatovského coveru  přihnali kytarista Glenn Tipton, ovšem bez kolegy K. K. Downinga, nahrazeného Richiem Faulknerem, basák Ian Hill, za bubny usedl Scott Travis a obrovským řevem haly přikráčel Rob Halford.

Hned zkraje do nás začali bušit nefalšovaný heavy metal v podobě neopakovatelných šlágrů, jako je například Starbreaker. A nechyběla ani sóla (ovšem mnohem kratší a méně propracovaná než předvedla předešlá kapela, pohybujeme se přeci jen v odlišných žánrech) či akustická vložka.

Judas Priest – Starbreaker

Z playlistu za ty roky nevymizela ani notoricky známá Breaking the Law, kterou již dokáže publikum odzpívat bez jakékoli pomoci kapely. Ta ovšem i navzdory tomuto faktu vyzněla jaksi naprázdno. Textu, ačkoli byl sakra nahlas, bylo sotva rozumět a celkově to vypadalo jako pokus revivalové kapely.

Rob Halford však publiku nabízel více než jen heavy fuckin‘ metal, jak nezapomněl více než jednou podotknout. Předvedl i řadu lesklých, okovaných i prostších kostýmů, které show dodávaly na teatrálnosti. K tomu přispěly i nápadité kulisy a fireshow. Co se pompéznosti a hlasitosti týče, Judas Priest své hosty určitě zastínili.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..