Jsou farmářská másla ještě másla? Češi stále více vyhledávají máslové náhražky

drahé máslo, levné náhražky másla

Cena másla je pro Čechy v poslední době citlivé téma. Od minulého roku zdražilo téměř o polovinu a před Vánocemi by měla cena másla podle ředitele Madety Milana Teplého dosáhnout až na hranici 70 korun. Češi tento problém někdy řeší snížením spotřeby či nákupy levnějších výrobků. Někteří jezdí pro máslo do Polska. Snaha ušetřit ale často vede k nákupu nekvalitních výrobků, které mnohdy nelze považovat za máslo.

Pro máslo platí přísná zákonná pravidla. Abychom mohli produkt nazvat máslem, je nutné, aby splnil několik kritérií určených v Evropském nařízení č. 1308/2013, které popisuje máslo jako „výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %, s obsahem vody nejvýše 16 % a nejvyšším obsahem tukuprosté mléčné sušiny do 2 %“. Pravidlem číslo jedna je, že máslo nesmí obsahovat nic než mléčný tuk z pravé smetany. Čím je máslo tučnější, tím je větší šance, že bude kvalitnější a chutnější.

Pozor na názvy jako „rodinné“ či „farmářské“ máslo

Na obalech másel lze narazit na různé přídomky a přívlastky. Některé z nich vycházejí z legislativy, jiné spíše z marketingových aktivit výrobce. Například „čerstvé máslo“ se podle české vyhlášky smí prodávat jen 20 dní od data výroby, názvy „farmářské“ nebo „rodinné“ naopak o máslu nevypovídají vůbec nic, jde čistě o obchodní název. Farmářské máslo může svým názvem budit dojem, že vzniklo ručním zpracováním mléka od krav, které se pasou na zelené louce. To ale v případě másel prodávaných v supermarketu většinou neplatí. Na trhu se také objevují másla se smetanovým zákysem, to ale česká vyhláška nezná. Podle evropské legislativy však musí mít takový výrobek alespoň „75 % mléčného tuku a být vyroben výhradně z másla“.

Nízká cena másla může být podezřelá

V regálech mohou být mezi másly výrobky, který vytvářejí zdání másla, ale ve skutečnosti se o máslo nejedná. Zákazníky ale lákají nižší cenou. Řada lidí tak automaticky sáhne po takovém výrobku. Tato „másla“ nejen že neobsahují dostatečné množství mléčného tuku, navíc obsahují rostlinný tuk (například palmový), který do másla nepatří. Právně je ale vše v pořádku, jelikož výrobek není označen jako „máslo“. Z pohledu etického však takové počínání výrobců značně kulhá, protože se spotřebitelům ani nesnaží vymluvit, že o máslo nejde. Kvůli vysoké ceně másla sahají lidé také po margarínech. Konzumovat margaríny je minimálně zbytečné, z mého pohledu spíše zdraví škodlivé, vzhledem k tomu, že jde pro naše tělo o nepřirozený tuk,“ říká nezávislá konzultantka výživy, potravinářka a nutriční terapeutka Ing. Anna Jermářová.

Test třicítky másel, který minulý rok publikoval dTest, sice zjistil, že procentuální limity pro obsah tuku splnila všechna másla, na pár závad se ale přeci jen přišlo. Některá másla například obsahovala více vody, než nařizuje právní předpis. Chuť másel testovalo pět odborně vyškolených hodnotitelů. U řady z nich použili hodnocení jako lojovitá, zatuchlá, stará, netypická, či dokonce sýrová.

3 (60%) 2 hlas[ů]

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

1 Comment on Jsou farmářská másla ještě másla? Češi stále více vyhledávají máslové náhražky

  1. Proc komise nezverejnuji ty vyrobce, jehoz potraviny nesplnuji normy? Jsou pro ochranu spotrebitelu, nebo proto, aby stat prisel k penezum?

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*