3 fotky 
Literární žánr bajek je obecně chápán jako výchovná pomůcka určená primárně do rukou žáků základních škol. Prostřednictvím bajek se dětem dostává základní morální ponaučení, a to zábavnou formou. Ale je toto zábavné moralizování opravdu to jediné, co bajky přinášejí?
Rozhodně tomu není tak u Bajek Jeana de La Fontainea. Toto dílo, které proslavilo svého tvůrce, vznikalo ve třech etapách během třiceti let (1668, 1678, 1694).
A proč právě La Fontainovy Bajky může ocenit i zkušený čtenář? Tento klasicistní autor využívá krátkého útvaru bajek a podstatně jej proměňuje. Soustřeďuje se nejen na morální naučení, ale zvláště na příběh a způsob jeho vyprávění. Dobové narážky, ironický podtext rozšiřují působnost bajek především na oblast společenské satiry.
La Fontaine komponuje bajku jako malé drama, v němž může, díky alegoričnosti tohoto útvaru, vykreslit francouzskou společnost 17. století. Mnohé z těchto bajek mají však nadčasovou platnost. A právě tyto skvělé a vtipně podané satirické narážky školou povinní čtenáři nedokážou dostatečně ocenit. Byla by škoda, kdyby jejich skutečné kouzlo zůstalo neobjeveno!
Napříč pravidlům
Co bude dnes dobrého k obědu?, Autor: Marián Luha, Topzine.cz
Už zrod těchto bajek neprobíhal obvyklou cestou La Fontaine se rozhoduje pro bajku v době, kdy zákonodárce francouzského Parnasu Boileau z estetických důvodů bajku vůbec neuvádí ve svém katalogu literárních druhů. Do té doby byla totiž bajka krátké suché vyprávění s nevýraznými charaktery, v němž měla příroda ilustrovat mravní poučení, jež je středobodem bajky. La Fontaine však jejich bezbarvá vyprávění díky své zkušenosti, senzibilitě a básnickému umění přetvořil v půvabný svět, který dovede zaujmout nejen dítě, nýbrž i náročného čtenáře.
Svět La Fontainových Bajek
Zvířecí alegorie umožňuje La Fontainovi vyjádřit se k mnohým problémům odvážněji než v kterémkoli jiném literárním žánru. Zejména v otázkách sociálních a politických, k nimž tento básník směřuje nejednu báseň. La Fontainovy Bajky jsou, jak on sám říkal, ,,rozsáhlá komedie, jejímž jevištěm je celý svět“.
Bajka Smrt a drvoštěp je alegorií života poddaných, kteří jsou nuceni žít pouze pro práci, aby si zachovali holou existenci. La Fontaine vidí bídu chudých obyvatel, nijak jí nezkresluje. Spásu nalézá ve smíření s vlastním osudem. ,Smrt všechny strázně vyléčí. Však nespěchejme odtud, kde jsme. Než umřít, radši mlčky snesme trápení, i to největší.
V bajce s názvem Zvířata zasažená morovou ranou je zase vyobrazen královský dvůr. Lev je zde alegorií vladaře (Ludvíka XIV.) La Fontaine kritizuje královu samolibost, která mu brání v správném pohledu na události. Z této bajky vyplývá, že každý silný nebo obratný se může stát jakýmsi malým králem vůči slabšímu. Nespravedlnost a bezpráví jsou tak příčinou rozkladu státu. ,Tak jsi-li pouhý kmán, či jsi-li pokryt slávou, dvůr si tě očerní, anebo pozlatí.
V bajce Dva kohouti je dvorek a jeho obyvatelstvo povzneseno na roveň antických hrdinů bojujících o krásnou Helenu, kterou v bajce zastupuje kvočna. Dva kohouti bojující o přízeň dámy. V této bajce je na rozdíl od povídky předchozí pýcha po zásluze potrestána. Zrádný druh vylétl na střechu, pajánem vítězným chtě stvrdit svoje právo. Sup jeho píseň zaslechl: adié, lásky, sbohem slávo! – vráz pých skonala pod supím pařátem .
Poslední jmenovaná bajka je ukázkou oblíbeného La Fontainova postupu. Autor posouvá vážné téma do roviny burleskní, rád užívá disharmonie mezi stylem a jeho objektem. V homérském hrdinském tónu se tu popisuje boj kohoutů o kvočnu. S tímto postupem se setkáme i v mnohých dalších bajkách (např. Vozka, jež uvízl v blátě, Dub a třtina).
Žirafa vs Lev: kdo s koho?, Autor: Marián Luha, Topzine.cz
La Fontainovy bajky chtějí přimět člověka k omezení egoismu, pýchy, lakoty a touhy po majetku. Pesimismus z toho, že ve světě a v životě nelze hledat právo, je přehlušen optimismem biologickým: stojí za to žít a je možné být šťasten, spokojím-li se s tím, co mám a kdo jsem.
Jsem moc ráda, že se mi La Fontainovy bajky dostaly do rukou a já tak měla možnost ověřit si, že bajky nejsou jen čtením pro děti, ale že mohou být opravdu přínosné i pro čtenáře dospělé.
