John Steinbeck: O myších a lidech. Námezdní dělníci hledají své místo

FOTO: Knihy
Naučit se češtinu vyžaduje velkou vůli, Zdroj:sxc.hu

Baladická novela vypráví příběh dvojice potulných nádeníků, kteří si chtějí našetřit na vlastní farmu. Jejich sen o malém hospodářství je ale nešťastnou náhodou nenávratně zničen.

Koláž s knížkou a kafíčkem
Novela O myších a lidech je nepříliš rozsáhlou četbou. Zdroj: TOPZINE.cz

Novela O myších a lidech vyšla poprvé roku 1937. John Steinbeck se v ní zaměřil na těžký život amerických nižších vrstev, které se vyrovnávají s hospodářskou krizí a jejími důsledky. Při výběru názvu se autor inspiroval básní Myška od skotského básníka Roberta Burnse.

John Steinbeck (1902–1968) – americký prozaik a dramatik 1. poloviny 20. století. Roku 1940 získal Pulitzerovu cenu za román Hrozny hněvu. V roce 1962 se stal nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Prošel řadou zaměstnání (tesař, úředník, zeměměřič, pomocník na ranči) a ze svých četných zkušeností pak čerpal při psaní sociálně kritických románů. Mezi nejznámější díla patří Na východ od ráje, Pláň Tortilla či Na plechárně.

Příběh se odehrává v období Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Přátelé George Milton a Lennie Small jsou námezdní dělníci, kteří společně putují od ranče k ranči a nechávají se najmout k práci na farmě. Jejich snem je koupit si malou farmu, kde by spolu žili a hospodařili. George se stará o mentálně retardovaného Lennieho a ochraňuje ho před ostatními, neboť to přislíbil Lennieho tetě Kláře. Občas si stěžuje, že mu péče o slaboduchého přítele ztěžuje život, ale přesto ho má upřímně rád a má k němu vřelý otcovský vztah.

Úryvek z básně Myška:

Však, myško, také my to známe,
jak ostražitost často klame; —
plán nejlepší, jímž hlavu láme
si člověk, myš —
co z všeho zbude? — strasti samé
a bol a tíž.

A přec tvůj osud přešťasten!
Ty pouze víš, čím zraní den:
zrak můj však zpátky obrácen,
ó, teskno tam!
A přede mnou? — já hádám jen
a hrůzu mám!

Lennie ve své prostoduchosti čas od času nechtěně provede nějakou hloupost. Má zvláštní zálibu v hebkých věcech. Rád je hladí a mazlí se s nimi. Neuvědomuje si svou obrovitou sílu a zvířatům, která s oblibou hladí po srsti, častokrát ublíží nebo omylem zlomí vaz. Jednou je dokonce obviněn ze znásilnění. Proto jsou oba muži nuceni hledat nové působiště. Před další štací na ranči v Salinaském údolí v Kaliforni George Lenniemu přikáže, aby se v případě jakéhokoli problému schoval v křoví a počkal tam, dokud si pro něho nepřijde.

Práce na ranči

Lennie a George začnou pracovat na ranči v Salinaském údolí. Seznámí se zde mimo jiné s černochem jménem Crooks, který také pracuje na farmě. Crooks žije v komůrce za stájí, kvůli barvě své kůže nemá příliš přátel a stojí na okraji společnosti. Lennie ale nemá problém se s Crooksem bavit, neboť netrpí, jako zbytek obyvatel farmy, rasovými předsudky. Svou ideou o založení vlastního hospodářství nakazili George a Lennie i ostatní dělníky na farmě.

"Golden Gate Bridge v kalifornském San Franciscu"
Příběh se odehrává v Kalifornii. Zdroj: sxc.hu

Jejich společný sen však nemůže mít dlouhého trvání. Správcův syn Curley žárlil na svou novomanželku, která ráda koketovala s ostatními mužskými obyvateli ranče. Jednou přišla i za Lenniem a chtěla, aby ji pohladil po vlasech. Když ale začal s hlazením, dala se do křiku, aby přestal. Lennie se však jejího křiku bál a zacpal jí ústa.

Když křičet nepřestala, zatřásl s ní tak, že jí zlomil vaz. Mrtvé tělo objevil dělník Candy. Když George zjistil, co se stalo, věděl, že už nemůže Lenniemu pomoci, neboť ho čekalo lynčování pod vedením rozzuřeného Curleyho. George proto vzal jednomu z dělníků pistoli a doufal, že najde Lennieho dřív než ostatní… George Lennieho nakonec zastřelí, aby mu ušetřil muka při lynčování. Zabije svého přítele z milosti.

Sociální problematika

Hlavním motivem díla jsou sociální problémy na americkém jihu, hospodářská krize a tématika rasismu a vykořisťování lidí. Novela je vyprávěna v er-formě a je založena zejména na propracovaných dialozích. Postavy hovoří často hovorovým a slangovým jazykem. Zajímavý je kontrast mezi příjmením Lennieho (small – malý) a jeho hřmotnou a silnou postavou. Dalším důležitým motivem je idealizované mužské přátelství.

Celou novelou se prolíná tematika nesplněného snu. Nejen Lennie s Georgem sní svůj velký sen o malé farmě. Curleyho žena přiznává svou touhu stát se filmovou hvězdou, svůj sen sní i černoch Crooks, který doufá, že bude moci s Lenniem a Georgem odejít na farmu a starat se o zahrádku.

V roce 1939 byla natočena filmová verze tohoto díla v režii Lewise Milestona. V roce 1992 převedl novelu na filmové plátno režisér Gary Sinise, který si sám zahrál George, zatímco role Lennieho se ujal John Malkovich.

Ale George seděl strnule na břehu a hleděl na svou pravou ruku, která odhodila pistoli. Hlouček vyrazil na volné prostranství, Curley vpředu. Na písku uviděl ležet Lennieho. „Tak už ji dostal.“ Přistoupil k Lenniemu a podíval se na něho a pak se ohlédl na George. „Akorát do týla,“ poznamenal klidně.

Slim šel rovnou k Georgovi a přisedl si k němu; seděl až u něho. „I pusť to z hlavy,“ domlouval mu. „Člověk někdy musí.“

Ale nad Georgem už stál Carison.

„Jak jsi to udělal?“

„Zkrátka jsem to udělal,“ odpověděl George malátně.

„Měl moji pistoli?“

„Měl. Měl tvoji pistoli.“

„A tys mu ji sebral a popad jsi ji a oddělal jsi ho.“

„No asi.“ George to téměř zašeptal. Stále byl ještě zahleděn na svou pravici, která před chvilkou držela pistoli.“

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Simona Hencová
Autorka je redaktorkou rubriky Literatura na TOPZINE.cz. Vystudovala Jazykovou a literární kulturu na UHK. Nyní studuje Kulturní dějiny na Univerzitě v Pardubicích. Mezi její záliby patří tanec a divadlo.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*